Cel? ?ivot jsem bojoval s mafií, te? soudím v pape?ově jménu
Pape? Franti?ek se p?ekvapivým jmenováním Pignatoneho loni v ?íjnu (3.10.2019) postaral o ne?ekanou novinku – do vatikánské justice toti? poprvé vstoupil ?lověk z praxe a vnesl do ní nejenom neoddiskutovatelnou presti? a vlivnost, nýbr? také stě?í srovnatelnou ?í?i profesionálních zku?eností. V sobotu 15. února, za pape?ovy p?ítomnosti, Pignatone zahájil sv?j .
Giuseppe Pignatone nerad dává rozhovory a vyhýbá se otázkám o osobním ?ivotě. ?Varuji se kázání, která jsou – ?e?eno s Einaudim – neu?ite?ná“, cituje druhého italského prezidenta. ?Mnohem lep?í je p?íklad, z kterého se pou?íte“. Vítá spí?e dotazy na svou knihu o Kriminálních vzorcích (019), svazek napsaný ve spolupráci s kolegou Michelem Prestipinem, koordinátorem ?ímské protimafijní jednotky. Dokumentuje Pignatoneho celo?ivotní boj s italským organizovaným zlo?inem – po?ínaje sicilskou mafií p?ed kalábrijskou ´ndranghetu a neapolskou camorru po takzvané ?malé mafie“ v okolí hlavního města, p?ímo?ské Ostii a samotném ?ímě. Právě v italském hlavním městě, po p?edchozím p?sobení v Palermu a Reggiu Calabria, Pignatone zakon?il dráhu státního zástupce jako generální prokurátor ?ímského odvolacího soudu (2014-2019), tedy na postu, který má ve v?eobecném mínění váhu dvou ministerstev. P?edcházela mu pověst mu?e, ?který si jen tak nehraje a vyhodí ?ím do povět?í“, jak dokládají odposlechy vy?et?ovaných v kauze mafiózní infiltrace ?ímského magistrátu. Slo?itost tohoto ú?adu popsal pro týdeník : ??ím je komplikovaný. Pracuje tu camorra, ´ndrangheta a siciliská mafie, ale také malé městské mafie. Výjime?ným jevem je rozsáhlá ??edá zóna“ a velice vysoká spot?eba drog s d?sledkem ?ilého narkoobchodu. P?i?těme problémy s korupcí a daňovými úniky, p?ípady bankrot? za stovky milion? euro, a to v?e v centru politické moci a v kontextu městské správy t?í milion? obyvatel plus turist?, co? z ?íma ?iní ú?asné místo pro praní ?pinavých peněz.“
Zmíněná kniha se zabývá rovně? vztahem církve a organizovaného zlo?inu, kde podle Pignatoneho nastal obrat po apelu Jana Pavla II. v sicilském Agrigentu roku 1993, jemu? p?edcházely dokumenty biskup? a rostoucí uvědomělost ob?anské spole?nosti. ?Mafii to tak znepokojilo, ?e reagovala vra?dou otce Puglisiho a atentátem na ?ímské kostely. V odposle?ích je?tě v roce 2005 o tehdej?í pape?ově výzvě mluvili velmi ostrými tóny. A pak p?i?la v kalábrijském Sibari.“
V květnu loňského roku sedmdesátiletý Pignatone odlo?il prokurátorský talár se slovy: ?Jsem vdě?ný Proz?etelnosti v prvé ?adě a státu v druhé za ?ivot, který jsem pro?il. Vy?ádal si ur?ité osobní i rodinné oběti, ale měl cenu“. Ji? o několik měsíc? později jej v?ak kontaktoval státní sekretá? Svatého stolce s nabídkou slu?by ve vatikánské justici. ?Bylo to p?ekvapení a pocta zároveň. Samoz?ejmě jsem p?ijal a za dva týdny jsem obdr?el jmenovací dekret. Rád bych Svatému otci poděkoval, ?e si mne vybral, a vyjád?il naději, ?e udělám něco u?ite?ného pro pape?e a církev“, svě?il se nový p?edseda vatikánského soudu týdeníku Famiglia Cristiana v exkluzivním rozhovoru, prvním a dosud jediném v nové funkci (ti?těné vydání týdeníku, 20.2.2020).
?Nenále?í mi, abych interpretoval d?vody, které vedly k mé volbě“, podotýká, ?jistě se p?ihlédlo k mé p?edchozí zku?enosti. Nicméně tu vykonávám jinou práci – u? nejsem státní zástupce, kterému se zde ?íká promotor spravedlnosti, nýbr? soudce. O vy?et?ování nic nevím, vyná?ím rozsudky“, upozorňuje Pignatone a p?ipou?tí, ?e je prvním ?ádným vykonavatelem moci soudní, který p?ekro?il vatikánské hranice. ?Ano, jsme tu v?ichni laici, ale kolegové jsou univerzitní profeso?i anebo advokáti ?inní v Itálii ?i ve výslu?bě. Na?el jsem tu lidi vysokých profesionálních a lidských kvalit, kte?í za dlouholetou práci získali cenné zku?enosti. Mohu s nimi konfrontovat svou vlastní zku?enost z antimafijní a protikorup?ní ?innosti. Kdy? se tato sou?innost poda?í, nepochybně umocní pozitivní výsledky“, soudí Pignatone a zamý?lí se nad legislativními nástroji, které mu vatikánská justice dává k dispozici: ?Za posledních deset let, av?ak zejména za pape?e Franti?ka, vatikánský stát ve svých zákonech uznal obsah nejd?le?itěj?ích mezinárodních úmluv, podepsaných Svatým stolcem, které se týkají praní ?pinavých peněz, korupce, ochrany nezletilých, zlo?in? proti lidskosti a terorismu. Vzal na sebe zvlá?tní závazek p?i potírání ilegálních finan?ních operací na mezinárodní úrovni, jak pape? zd?raznil v promluvě p?i zahájení soudního roku.“
Vatikán?tí soudci hierarchicky závisejí na pape?i, který je absolutním vládcem vatikánského státu, up?esňuje Pignatone, av?ak jejich rozhodnutí také zde podléhají jedině zákonu. A p?i vyná?ení rozsudk? nesou zcela jiný typ odpovědnosti, proto?e soudí pape?ovým jménem a za vědomí, ?e dění v mali?kém církevním státě se promítá do celého světa, uzavírá nový p?edseda Vatikánského tribunálu.
P?ipravila Jana Gruberová
