Situace v Mosambiku: Pape? p?ichází upevnit mírové dohody
Dědictví koloniální epochy
Maputo s více ne? milionem obyvatel je hlavním a největ?ím městem Mosambiku. Rozkládá se p?i Delgoaském zálivu a a? do roku 1975, kdy země získala nezávislost na Portugalsku, neslo jméno Laurenço Marques, podle portugalského mo?eplavce, který v 16. století tuto oblast prozkoumal. Moderní a ru?ný p?ístav pat?í v Ji?ním Africe k největ?ím a slou?í p?edev?ím k vývozu uhlí, drahokam? a cukru. Historické centrum města budovali portugal?tí kolonizáto?i od poloviny 19. století. Kromě infrastruktury a odvodňovacího systému, po sobě zanechali také starou pevnost, charakteristické hlavní nádra?í, katedrálu Neposkvrněného po?etí vybudovanou ve stylu art déco ?i D?m ?eleza, vyprojektovaný Gustavem Eiffelem.
Ob?anská válka
Motto pape?ské cesty ?Naděje, pokoj a smí?ení“ reaguje na dramata posledních padesáti let. Po získání nezávislosti vybojované marxistickou Frontou osvobození (Frelimo) nastoupila země za podpory Sovětského svazu cestu k socialismu, na kterou reagovalo západním blokem podporované antikomunistické hnutí Národní rezistence (Renamo). Více ne? patnáctiletou ob?anskou válku ukon?ily a? ?ímské dohody v roce 1992, na jejich? vyjednání měla aktivní podíl Komunita Sant´Egidio, místní církev a italská vláda. D?sledky konfliktu po lidské i ekonomické stránce byly drastické: milion mrtvých a p?es t?i miliony vnit?ních vysídlenc? a uprchlík?. Po období relativního klidu a demokratických reforem o?il starý konflikt po volbách v roce 2009, které pravicové hnutí Národní rezistence ozna?ilo za zfal?ované. Od roku 2013 se politický nesoulad znovu zvrtnul v obzrojený konflikt, ukon?ený teprve mírovou dohodou podepsanou letos 1. srpna, která p?edvídá odzbrojení pěti tisíc bojovník? a politické volby 15. ?íjna.
Nové kolonizace
Nové ohro?ení pro zemi p?edstavuje násilí radikálních islamist? Shebabs operujících v severním regionu Cabo Delgado. Ohromné nerostné bohatství, zejména uhlí, zlata a drahokam?, ale také nedávno ?íňany objevené zásoby zemního plynu, p?itahuje mnoho zahrani?ních investor?, obzvlá?tě z Asie. Podpora a investice ze Spojených Stát? a Evropské unie p?ispěly v posledních letech k rychlému r?stu místní ekonomiky, z něho? ov?em profituje jen malá skupina obyvatel. V sociální oblasti poznamenává Mosambik vysoké procento negramotnosti, AIDS a závilost na drogách. Tě?kou ránu zasadily hospodá?ství loňské cyklóny Idai a Kenneth (13. b?ezna a 25. dubna), které p?ipravily o ?ivot 600 lidí, zni?ily stovky tisíc hektar? zemědělské p?dy a 73 tisíc lidí donutily k opu?tění domov?.
Rozvoj a potla?ení misií
Evangelizace území dne?ního Mosambiku za?íná s p?íchodem misioná?? v 16. století. Jezuiti, dominikáni , milosrdní brat?i a posléze také augustiniáni, franti?káni a kapucíni jsou mezi prvními misioná?i oblasti, která a? do 19. století spadal pod indickou diecézi Goa. Od 20. let minulého století církev o?ívá po období pronásledování a v roce 1940 je do konkordátu mezi Svatým stolcem a Portugalskem zahrnuta také dohoda o misiích, která usnadňuje vytvo?ení církevní hierarchie v Mosambiku. V první fázi vzniká jedna arcidiecéze a dvě diecéze. Církev otevírá nové misie, ?koly a zdravotnická za?ízení. Ve chvíli vyhlá?ení nezávislosti je diecézí ji? devět. Tím ale rozkvět místní církve v Mosambiku kon?í. Marxistická vláda vyhnala vět?inu misioná?? ze země, zkonfiskovala církevní majetek a znárodnila ?koly. Nábo?enská svoboda byla významně omezena a mnoho misií muselo ukon?it ?innost. Významnou roli v politické i nábo?enské oblasti sehrála náv?těva Jana Pavla II. v roce 1988, tedy je?tě p?ed ukon?ením ob?anské války.
Restituce církevního majetku
V sou?asné době se ke katolicismu hlásí 7 a p?l milionu Mosambi?an?, co? odpovídá 28% obyvatelstva. Evangeliza?ní úspěchy nicméně slaví také letni?ní sekty a ve venkovských oblastech zna?ná ?ást obyvatel vyznává tradi?ní africké kulty. Muslimové, ?ijící p?evá?ně v severní ?ásti země, tvo?í kolem 20% obyvatel. Nový problém, podobně jako v dal?ích afrických zemích, p?iná?í jejich radikalizace, p?evá?ně importovaná kazateli p?icházejícími ze zahrani?í. Vztah mezi státem a církví se postupně zlep?uje. V roce 2007 vláda rozhodla o navrácení majetk? vyvlastněných marxistickým re?imem v roce 1977. Zhruba 60% majetku bylo ji? navráceno a o zbývajících 40% se nadále jedná. Diplomatické vztahy mezi Svatým stolcem a Mosambikem byly obnoveny v roce 1995 a v roce 2011 je upevnila bilaterální smlouva, upravující právní status katolické církve. Na druhé straně ani tamní církev nebyla uchráněna vlny nábo?enské lhostejnosti a materialismu, ?í?ícího se v mladé generaci. Po?et pok?těných zdaleka neodpovídá po?tu praktikujících. Pozitivní signály p?icházejí z prost?edí nových hnutí, jako je Komunita Sant´Egidio, ale také místní mláde?nická hnutí, nap?. ?Iniciovaní“, kte?í se sna?í inkulturovat evangelium do africké spole?nosti.
Role pape?? v mírových dohodách
Situaci v hlavním městě Mozambiku popisuje otec Osorio Citora Afonso, který p?sobí na Kongregaci pro evangelizaci národ?. Na dobu pape?ské náv?těvy se vrátil do své vlasti. ?Nemohl jsem chybět,“ ?íká misioná? z kongregace P. Marie Tě?itelky. ?V?dy? mnoho lidí prodalo svých pár věcí, aby se mohli dostat do Maputa, navzdory své bídě,“ dodává.
?Pape? najde národ poznamenaný hlubokou nerovností, s velmi bohatou men?inou a nesmírně chudou vět?inou. P?i p?íjezdu do Maputa je to dob?e pozorovatelné. Napětí a konflikty p?etrvávají navzdory dal?ím mírovým dohodám, které byly podepsány p?ed měsícem, mo?ná právě s vyhlídkou na pape?skou cestu. Zcela jistě je situace země lep?í ne? v době náv?těvy sv. Jana Pavla II. v roce 1988, která zasela první zrna k dohodě mezi vál?ícími stranami. Slova v mottu náv?těvy pape?e Franti?ka – mír, naděje, smí?ení – spojují jeho nyněj?í cestu s misí jeho p?edch?dce. Sv. Jan Pavel II. p?inesl mír v podobě dohody podepsané v roce 1992, pape? Franti?ek p?ichází tuto dohodu upevnit. Stejně jako Karol Wojtyla vybízí, aby lidé neztráceli naději.“
(job)
