杏MAP导航

??ekl bych, ?e d?razy této cesta jsou v zásadě t?i: Na prvním místě téma míru, pak zcela jistě otázka pé?e o Stvo?ení ve smyslu Laudato si´, a kone?ně kultura setkání. Pape? tedy bude chtít poukázat na znamení naděje, ve?keré úsilí smě?ující k vy?e?ení mnoha konflikt?, udr?itelnému rozvoji a úctě a pé?i o stvo?ení. Slovy svatého pape?e Pavla VI. bychom mohli ?íci, ?e Afrika je jakousi laborato?í integrálního rozvoje.“

V Mosambiku se po létech ob?anské války poda?ilo dospět k mírové dohodě mezi vládou a povstalci z hnutí národní rezistence (Resistência Nacional Moçambicana - RENAMO), které je dnes hlavní opozi?ní stranou. P?inese pape?ská náv?těva také sílu k vykro?ení do nové budoucnosti?

?V to doufáme, proto?e v nedávné době se skute?ně otev?ela nová kapitola dějin Mosambiku, které byly skute?ně slo?ité a spletité. Vezměme si nejprve válku za nezávislost, na ní? ihned navázala ob?anská válka, ukon?ená v roce 1992 ?ímskými dohodami. Nestabilita v?ak pokra?ovala, konflikty se vlekly dál. Díky dobré v?li zú?astněných stran se p?ed nedávnem dospělo k nové mírové dohodě. Církev samoz?ejmě v této situaci mnoho vytrpěla. Nyní do?lo k pozitivnímu vývoji, k uznání role církve, nábo?enské svobody a projevila se také v?le k míru. Myslím, ?e pape? podpo?í právě d?le?itost dialogu obecně, ale p?edev?ím s odkazem na tuto situaci v zemi. Podpo?í dialog vedoucí k upu?tění od logiky zbraní a násilí jako metody ?e?ení konflikt?. Mám zato, ?e právě tato změna logiky je d?le?itá jak v p?ípadě Mosambiku tak také na mnoha dal?ích místech světa, kde jsme svědky konflikt?. Pape? po nás ?ádá novou mentalitu a nový p?ístup k ?e?ení situací.“

Dal?í etapou cesty pape?e Franti?ka do Afriky bude Madagaskar, kde najde chudou církev slou?ící chudám. Katolíci tam tvo?í asi jednu t?etinu obyvatelstva. Země trpí odlesňováním a suchem, ale také politickými krizemi. Na co polo?í d?raz pape? p?i této náv?těvě?

?Na Madagaskar vzpomínám velmi rád. P?ed několika lety jsem ho nav?tívil a vnímal jsem jej jako zemi plnou mladistvého kypění, p?ed ní? stojí mnoho úkol?. První výzvu p?edstavuje situace mláde?e, jde toti? o zemi, která musí nabídnout p?íle?itosti k r?stu a budoucnosti pro mnoho mladých. Druhou výzvou je chudoba, p?ekonání hlubokých rozdíl? mezi nemnoha majetnými a naprostou vět?inou obyvatel v situaci nouze. Vě?ím, ?e pape?ská náv?těva bude impulsem pro hledání vhodných prost?edk? v tomto smyslu. Také tamní církev je chudá, ale zároveň sehrává d?le?itou roli, zejména prost?ednictvím asisten?ních institucí, výchovných a vzdělávacích za?ízení. Chce být znamením naděje pro pro obyvatele této země. I v tomto p?ípadě pape? p?ijí?dí upevnit a posílit toto sna?ení ze strany církve.“

9. zá?í se pape? odebere na Mauricius, který je historickou k?i?ovatkou národ?. Polovina tamního obyvatelstva vyznává hinduismus, na druhém místě jsou katolíci a necelá pětina se hlásí k islámu. Co bude jádrem této náv?těvy?

??ekl bych, ?e t?etí z dimenzí, které jsem zmiňoval, toti? kultura setkání, jakkoli p?irozeně platí také pro v?echny dal?í národy, které pape? nav?tíví. V p?ípadě Mosambiku se týká soupe?ících politických sil, na Mauriciu spí?e skladby populace, která je multietnická, mnohonábo?enská a multikulturní. Tento aspekt setkání r?zností, na které jistě pape? upozorní, se tu týká p?ekonání v?ech forem diskriminace, nap?íklad p?ijímání migrant?, kte?í p?icházejí hledat lep?í ?ivot. A pak jde o dialog mezi nábo?enstvími, který by měl slou?it rozvoji spolupráce pomáhající ?e?it problémy spole?nosti a světa obecně.“

?íká kardinál Pietro Parolin. Za sebe pak p?ipojuje dvě hlavní linie v p?ístupu k problém?m ?erného kontinentu. Na prvním místě je nutné posilovat v Afri?anech vědomí, ?e osud světadílu je v jejich rukou a ?e v proto musejí postupovat proti jev?m bránícím jeho rozvoji a míru. Na druhou stranu Afrika pot?ebuje sp?ízněné národy v mezinárodním prostoru, které na ni budou pohlí?et nezainteresovaně a pomohou tomuto kontinentu k uplatnění v?ech svých zdroj? a sil napomáhajícím k cestě kup?edu, dodává vatikánský státní sekretá?.

(job)