杏MAP导航

Giovanni Zavatta - Vatikán

Právě ruská invaze na Ukrajinu, která za?ala v únoru 2022, stále silně ovlivňuje údaje o transferech zbraní, které zve?ejnil Stockholmský mezinárodní institut pro výzkum míru (Sipri). Z nejnověj?í zprávy, která byla zve?ejněna dnes, 10. b?ezna, toti? vyplývá, ?e Ukrajina se v období 2020-2024 stala největ?ím dovozcem tě?kých zbraní na světě, p?i?em? nákupy ze zahrani?í se oproti období 2015-2019 zvý?ily témě? stonásobně.

R?st dovozu zbraní do Evropy

Dal?í významnou skute?ností je nár?st dovozu zbraní do Evropy - celkem o 155 % mezi stejnými obdobími -, opět jako ?reakce“ na ruskou invazi na Ukrajinu a nejistotu ohledně budoucnosti zahrani?ní politiky Spojených stát?. Ty ze své strany dále zvý?ily sv?j podíl na celosvětovém vývozu zbraní na 43 %, zatímco vývoz z Ruska poklesl o 64 %. ?Nové údaje jasně odrá?ejí pokra?ující vyzbrojování stát? v Evropě v reakci na hrozbu ze strany Ruska,“ ?íká Mathew George, ?editel programu Sipri pro transfery zbraní. Od února 2022 poslalo zbraně na Ukrajinu nejméně t?icet pět zemí a dal?í dodávky jsou na cestě. V letech 2020-2024 Kyjev obdr?el 8,8 procenta celosvětového dovozu, p?i?em? vět?ina z nich pocházela z USA (45 procent), Německa (12) a Polska (11).

Údaje o Spojených státech amerických

Údaje poskytnuté Sipri uvádějí, ?e nákupy evropských ?len? NATO se v letech 2015-2019 a 2020-2024 více ne? zdvojnásobily, p?i?em? 64 procent těchto zbraní dodaly Spojené státy, s odstupem následované Francií, Ji?ní Koreou, Německem a Izraelem. ?Vzhledem ke stále bojovněj?ímu Rusku a napjatým transatlantickým vztah?m během prvního Trumpova prezidentství,“ komentuje hlavní výzkumník Pieter Wezeman, ?evropské státy NATO podnikly kroky ke sní?ení své závislosti na dovozu a posílení evropského zbrojního pr?myslu“ (stále v?ak mají témě? pět set stíhacích letoun? a mnoho dal?ích vále?ných nástroj? objednaných z USA). Stru?ně ?e?eno, USA nadále zvy?ují sv?j podíl na vývozu zbraní: +21 % v letech 2015-2019 a 2020-2024, celosvětově z 35 % na 43 %. V posledních ?ty?ech letech nakoupilo zbraně od USA a? sto sedm stát?. A poprvé po dvou desetiletích p?ipadl největ?í podíl vývozu zbraní z USA v letech 2020-2024 na Evropu (35 procent) místo na Blízký východ (33). Experti poznamenávají, ?e USA ?jsou i nadále preferovaným dodavatelem pokro?ilých úderných kapacit dlouhého dosahu, jako jsou stíhací letouny“.

Postoj Ruska

Ruský vývoz naopak prudce poklesl: válka proti Ukrajině znamená, ?e na boji?ti je pot?eba více zbraní, a obchodní sankce Rusku ztě?ují výrobu a prodej, zatímco USA a jejich spojenci tla?í na státy, aby ruské zbraně nekupovaly. Hlavními zeměmi, které nakupují od Moskvy, z?stávají Indie, ?ína a Kazachstán. Severní Korea vyvá?í do Ruska dělost?electvo a rakety pro pou?ití na Ukrajině. Tím oba státy poru?ily sankce OSN v??i Pchjongjangu.

P?ehled dodávek zbraní ve světě

Za zmínku stojí, ?e Francie se stala druhým největ?ím dodavatelem zbraní na světě v období 2020-2024, kdy? dodala zbraně hned pěta?edesáti stát?m. Francouzský vývoz do dal?ích evropských zemí se v letech 2015-2019 a 2020-2024 témě? ztrojnásobil, zejména v p?ípadě dodávek stíhacích letoun? do ?ecka a Chorvatska a dodávek na Ukrajinu. Zdaleka největ?í podíl v?ak získala Indie (28 %), následovaná Katarem (9,7 %). p?i procházení dokumentace Sipri zjistíme, ?e Asie a Oceánie z?stávají dvěma kontinenty s největ?ím dovozem zbraní. Podíl jim p?idělený v?ak klesl ze 41 % na 33 %. Pokles je z velké ?ásti zp?soben tím, ?e ?ína sní?ila dovoz zbraní o 64 % a nahradila jej systémy navr?enými a vyrobenými na místě. Mezi hlavní dovozní země na obou kontinentech pat?í Indie (druhá největ?í na světě), Pákistán, Japonsko a Austrálie. Pokud se zamě?íme na Blízký východ, zahrani?ní nákupy se mezi oběma sledovanými obdobími sní?ily o 20 %. Nicméně ?regionální konflikty a napětí nadále stimulují poptávku po dovozu zbraní v tomto regionu“, ?íká výzkumník Zain Hussain, ?a vzhledem k objemu nevy?ízených dodávek bude Blízký východ i nadále hlavním dovozním regionem“. Izrael ?obdr?el od USA zna?nou vojenskou pomoc po útoku Hamásu 7. ?íjna 2023“, zatímco Hamás, Hizballáh a Hútíové ?spoléhají na íránské zbraně“.

Nejistota v Africe

Nejistota a konflikty vedou k prudkému nár?stu dovozu také v západní Africe. Za posledních patnáct let výrazně vzrostly transfery zbraní. Kombinované zahrani?ní nákupy se mezi lety 2010-2014 a 2020-2024 témě? zdvojnásobily (+82 %). Zdaleka největ?í podíl (34 procent) p?ipadá na Nigérii. R?st v západní Africe, komentuje expertka Sipri Katarina Djokic, ?byl ohromující. I kdy? objem dovozu z?stává relativně malý, má d?le?ité geopolitické d?sledky. Zdá se, ?e státy jako Burkina Faso, Mali a Senegal rychle zvy?ují sv?j dovoz. Dodavatelé zbraní vyu?ívají vývoz k posílení svého vlivu v této ?ásti světa, v?etně nově vznikajících dodavatel?, jako je Turecko“. Státy dová?ejí zdaleka nejvíce úto?ných zbraní dlouhého doletu, ale roste zájem o pozemní rakety dlouhého doletu. V letech 2020-2024 dodávaly USA 45 % celosvětového vývozu raket. Pak vynikají údaje o Brazílii: nákupy zbraní se mezi dvěma sledovanými obdobími zvý?ily o 77 procent a v letech 2020-2024 p?edstavovaly 49 procent ve?kerého dovozu zbraní do Ji?ní Ameriky. Hlavními dodavateli v této oblasti světa jsou Francie, Spojené státy a Spojené království.

Komentá? tajemníka organiza?ního výboru Sociálních týdn? katolík?

Jedním z klí?ových aspekt? zprávy Sipri je nár?st vojenských výdaj? na evropské úrovni. Podle tajemníka organiza?ního výboru Sociálních týdn? katolík? Sebastiana Nerozziho, který poskytl rozhovor vatikánským médiím, existuje riziko, ?e v zájmu zvý?ení výdaj? na zbrojení bude sní?ena sociální pé?e, ?i kdy? to bezprost?edně nehrozí, proto?e výdaje jsou ode?teny od fiskálních parametr?, a mohou být tedy financovány deficitně. Je v?ak t?eba vzít v úvahu, ?e pak má deficit kromě regula?ních aspekt? v?dy vliv na stabilitu vnímanou trhy a na ve?ejné dluhy, a proto m??e vy?adovat úpravy, které by v takovém p?ípadě dopadly právě na sociální výdaje. A tak se nemusí nutně jednat o rovnici s nulovým sou?tem, kterou nelze brát na lehkou váhu“. Nár?st vojenských výdaj? jde ruku v ruce s obtí?emi diplomacie. Podle Nerozziho jsme v Evropě ?mo?ná dlouho setrvávali ve fale?ném bezpe?í americké ochrany, ani? bychom si uvědomili, ?e to vy?aduje kvalitativní posun v prováděných diplomatických pokusech. P?íli? mnoho nacionalismu, p?íli? mnoho zamě?ení na vlastní zájmy a p?íli? málo schopnosti koordinace. Pouze Evropa, která umí mluvit jedním hlasem, m??e koordinovat svá bezpe?nostní opat?ení a na druhé straně p?edev?ím p?edlo?it diplomatickou strategii, která by byla d?věryhodná, orientovaná na skute?ně demokratické hodnoty a která by mohla p?inést ?e?ení konflikt?, je? se nyní na na?em kontinentu vyskytují“.