Prezident Ramos-Horta: Pape?ova náv?těva byla pro V?chodní Timor neuvě?iteln?m momentem
Joseph Tulloch - Vatican News, Abú Zabí
Pape? Franti?ek a ?ejk Ahmad al-Tayyeb, velký imám Al-Azharu, podepsali 4. února 2019 spole?ný dokument o lidském bratrství, v něm? odsoudili nábo?enské násilí a vyzvali k ??iroké podpo?e kultury tolerance“.
Dokument byl podepsán v Abú Zabí během pape?ovy historické náv?těvy emirátu, první svého druhu. Od podpisu dokumentu si Spojené arabské emiráty ka?doro?ně p?ipomínají 4. únor udělením mezinárodní Zayedovy ceny za lidské bratrství.
Na této akci se setkávají laureáti ceny a ?ada světových politických a nábo?enských p?edstavitel?. Letos je mezi nimi i José Manuel Ramos-Horta, prezident Východního Timoru.
S Vatican News hovo?il o konceptu lidského bratrství, nedávné náv?těvě pape?e Franti?ka v jeho malé asijské zemi a pou?ení z jejího usmí?ení s někdej?ím okupantem Indonésií.
Vatican News: Pane prezidente, děkuji vám za vá? ?as. Východní Timor se v roce 2022 stal první zemí na světě, která oficiálně p?ijala Abú Zabíjskou deklaraci o lidském bratrství. Co je to lidské bratrství a pro? je tak d?le?ité?
Prezident Ramos-Horta: U? jen fakt, ?e deklaraci vytvo?il Jeho Svatost pape? Franti?ek spolu s velkým imámem Tayyebem z Al-Azharu - to samo o sobě by mělo vyvolat zájem a zvědavost. Po jejím p?e?tení jsem zjistil, ?e jde o výjime?ný dokument, který velmi hluboce vystihuje to, v co v?ichni vě?íme. Obsahuje prvky, které jsou obsa?eny v ústavě Východního Timoru, prvky, které jsou obsa?eny ve V?eobecné deklaraci lidských práv a v mnoha nábo?enských a duchovních u?eních.
Zejména s ohledem na podpisy Jeho Svatosti pape?e a velkého imáma Al-Azharu jsem si myslel, ?e tento dokument bude mít pro Východní Timor mimo?ádnou hodnotu p?i pokra?ování cesty, kterou jsme si zvolili. Jsme malá, nová země a v minulosti jsme p?ekonali násilí. Usilujeme o usmí?ení, ne o pomstu. Na?e cesta je cestou bez hněvu, bez pomsty, bez násilí, cestou lé?ení ran na du?i i na těle a vytvá?ení mírové, inkluzivní a tolerantní spole?nosti.
Tak?e je?tě p?edtím, ne? jsem slo?il p?ísahu na své druhé prezidentské období, jsem se hned po svém zvolení vydal do na?eho národního parlamentu a setkal se s p?edsedou. ?ekl jsem mu, ?e je d?le?ité, aby ná? parlament p?ijal rezoluci, která prohlásí Abú Zabí za národní dokument. Souhlasil. Nav?tívil jsem vedoucí p?edstavitele r?zných stran a v?ichni souhlasili. A tak je?tě p?edtím, ne? jsem slo?il p?ísahu, byl dokument jednomyslně p?ijat.
Neměl by v?ak z?stat jen dokumentem. Měl by být p?elo?en do na?ich jazyk? a p?izp?soben na?im ?kolním osnovám. Tak?e to se právě děje. Je to pokra?ující proces, ale práce na p?izp?sobení dokumentu pro děti r?zného věku ji? za?ala. Pak, a? dosáhnou univerzitního věku, budou schopny p?e?íst a pochopit celý dokument.
Pape? Franti?ek nedávno nav?tívil Východní Timor. Jak to probíhalo?
Východní Timor je z 96 % katolický a zbo?ný. O nedělích jsou kostely po celém státě - jsou jich stovky a stovky, od katedrály a? po nejskromněj?í kapli?ky v malých chudých vesnicích - plné. Tak?e si doká?ete p?edstavit význam osobnosti, postavy, mýtu pape?e, jeho obrovské autority.
Odhadovali jsme, ?e p?ijde asi 700 000 lidí, a měli jsme pravdu. A to jen proto, ?e jsme 700 000 stanovili jako maximum! Jako prezident jsem se obával, zda jsme schopni absorbovat tolik lidí. Jak zajistíme pitnou vodu pro statisíce lidí po celý den? Bylo velké horko. Lidé tam byli od ?asného rána, někte?í dokonce tábo?ili u? od p?edchozího dne. A jak je to s hygienou? A bezpe?nost? Ne proto, ?e by tam bylo nějaké napětí, ale co kdy? dojde ke tla?enici? Sta?í, aby pár lidí zpanika?ilo, a pak bude chaos.
A p?esto v?echno ?lo neuvě?itelně dob?e. Nedo?lo k ?ádným p?ípad?m násilí, chaosu, tla?enice, ale byla tu reakce, emoce lidí. Byl jsem tam blízko Jeho Svatosti pape?e a sledoval jsem, jak lidé reagují. Lidé byli opravdu dojatí, plakali. Lidé se zoufale sna?ili dotknout pape?ových rukou. P?ivedl jsem je k Jeho Svatosti pape?i. Viděl jsem, jak některé děti plakaly - chtěly vidět pape?e, a tak jsem je p?ivedl. A já sám jsem byl dojatý, kdy? jsem se díval na to, jak na?i lidé reagovali. Jaký to byl mimo?ádný zá?itek.
Kdy? se s odstupem zhruba ?ty? měsíc? ohlédnete zpět, jaký dopad měla pape?ova náv?těva?
Zajímavé je, ?e jsem v roce 2024 plánoval zahájit velké aktivity na mezinárodní marketing země, najímal jsem mediální specialisty a odborníky na po?ádání akcí. Pak pape? svou náv?těvu potvrdil. Věděli jsme, ?e ho bude doprovázet nejméně 100 noviná??. Osobně jsem rozeslal zprávy, pozvánky dal?ím noviná??m, tak?e dohromady p?ijelo hodně p?es 200 noviná??. To, co jsem jako prezident plánoval na propagaci na?í země, u? nebylo nutné! Ve skute?nosti byla pape?ova náv?těva mnohem, mnohem ú?inněj?í ne? jakýkoli m?j velkolepý plán.
Co se tedy stalo? Náv?těva upevnila víru lidí, lidé se cítili velmi hrdí na to, ?e jsou k?es?ané, katolíci, Timo?ané, a byli pozorněj?í k poselství pape?e a církve. Lidské bratrství, vzájemná pé?e, starost o děti. Pape? v?dy zd?razňuje d?le?itost dětí. ?íká, abychom se starali o oby?ejné lidi. A pak, kdy? se pape? chystal k odjezdu, ?ekl mi: ?Cuiden bien de este pueblo maravilloso“. [Dob?e se postarejte o tento ú?asný lid]. Byl dojatý, pape? byl dojatý.
Co na mě udělalo velký dojem, byla jeho výdr?. Měl jsem obavy, i kdy? jsem to nikomu ne?ekl, ale v hloubi du?e jsem měl strach o jeho zdraví. Tak?e od prvního dne, kdy jsme za?ali mluvit o pape?ově náv?těvě, jsem ?íkal: ?Co nejleh?í program. Nem??eme ho unavit.“ A p?esto byl program nabitý. Ale díval jsem se na pape?e a on se stále usmíval. Vydr?el bych to mo?ná hodinu a pak bych ?ekl: ?Dost, dost, jdu dom?!“.
To bylo ú?asné. Jeho výdr? zvládnout ty dva dny plné náv?těvy Východního Timoru a z?stat stále v dobré náladě, stále se usmívat.
Jste tady v Abú Zabí na zasedání Rady pro lidské bratrství a na p?edávání Zayedovy ceny. Jaký význam mají tyto dvě události?
Je tolik obětí, které jsou děti, ?eny, matky. Podívejte se, co se stalo v Gaze nebo na Ukrajině, v Afghánistánu, v Libyi, v Myanmaru, právě te? v Demokratické republice Kongo, v Súdánu. Nejhor?í humanitární krize na světě je vlastně v Súdánu.
Musíme vytrvat. Musíme udělat, co je v na?ich silách. S pape?em Franti?kem jsem se podělil o jednu věc: musíme více investovat do prevence konflikt?. Mohli jsme zabránit 7. ?íjnu a událostem v Gaze. Mohli jsme zabránit eskalaci napětí mezi Ruskem a NATO.
Pape? je jediným v?dcem, kterého v?ichni respektují, proto?e ostatní světoví v?dci jsou v?ichni zapleteni do napětí nebo do skute?ných konflikt?.
Myslíte si, ?e z procesu usmí?ení mezi Východním Timorem a Indonésií plyne pou?ení pro celý svět? Pape? o něm hovo?il během své náv?těvy ...
Ano, jde o vedení. V?dci jsou ti, kte?í vedou lidi k válkám, v?dci jsou ti, kte?í válkám zabraňují, a v?dci jsou ti, kte?í vedou lidi k míru.
V na?em p?ípadě byl na?ím v?dcem pan Xanana Gusmão, který byl partyzánem, vězněm. To on ?ekl: musíme jít dál, ?ádná pomsta, ?ádná nenávist, musíme se usmí?it nejprve mezi Timo?any a pak s Indonésií.
Indonésie také projevila státnickou vyspělost a místo toho, aby Východní Timor odmítla, proto?e jsme je odmítli v referendu, p?ijala na?i ruku p?átelství. To vy?adovalo vedení z obou stran, z na?í i indonéské strany.
Ké? by se to mohlo stát i jinde na světě, mezi Palestinci a Izraelci, v Myanmaru, v Afghánistánu, v Demokratické republice Kongo, v Súdánu... Pot?ebujeme v?dce, kte?í nás povedou k míru.
Vý?e uvedený p?epis byl z d?vodu stylistiky a stru?nosti mírně upraven.
