V Afghánistánu podporují putovní ?koly právo dívek na vzdělání
Federico Piana - Vatikán
Skupina malých dívek sedících na zemi, zády op?ených o ze?. Hlavy mají zakryté barevným ?átkem a na tvá?ích se jim zra?í zájem o objevování ně?eho nového, co mo?ná je?tě nikdy neviděly. Jejich o?i jsou obráceny dol?, na stránky knihy, kterou s úctou a zvědavostí svírají v rukou. Na první pohled by se pe?livý popis této fotografie mohl zdát bezvýznamný, dokonce banální. Získá v?ak ru?ivou sílu, kdy? se dozvíme, ?e tito ?áci dychtiví po vědomostech pat?í k těm, kte?í budou bojovat o p?ístup k základnímu vzdělání, zatímco st?edo?kolské a vysoko?kolské vzdělání z?stane pouhým snem, uzam?eným v ?uplíku. Ano, proto?e v Afghánistánu ovládaném Talibanem bylo ?enám upíráno právo na vzdělání, co? je fakticky vylu?uje z hlavních center vzdělání a specializace. Ne ?e by na tom chlapci byli lépe: v posledních letech dosáhla tato jihoasijská země nejni??í gramotnosti na světě a více ne? polovina obyvatel neumí ?íst ani psát. Kdy? se pozorně podíváte na fotografii dívek s knihou, uvědomíte si i dal?í revoluci: ruka, která s láskou a laskavostí rozdává text, pat?í témě? pětadvacetiletému mladíkovi, který se rozhodl vzep?ít diktátu, zákon?m a zvyklostem a riskovat vlastní ?ivot. P?ípad více ne? ojedinělý v zemi, kde se i velké mezinárodní instituce sna?í situaci změnit. A kde mnozí raději rezignují.
?kola beze zdí
Wazir Khan je Afghánec z okresu Pol-e-Khomri v provincii Baghlan, vzdálené p?es 200 kilometr? od hlavního města Kábulu. Je praktikujícím muslimem a vzorným vysoko?kolským studentem, nesná?í rozhodnutí vylou?it ?eny ze vzdělávání a nerad vidí, jak se na odlehlých p?edměstích jeho země potulují celé houfy dětí bez vzdělání, ponechány samy sobě. Proto sebral odvahu a zalo?il putovní ?kolu, která nemá ?ádné zdi, ?ádné lavice, ?ádné t?ídy, ?ádné ?idle. Svou tabuli si nese s sebou jako relikvii na pouti, z jedné odlehlé a neprostupné oblasti do druhé. Jeho ?áci se scházejí poka?dé venku, v prachu, kdy? je zima nebo kdy? je horko: ale jim je to prostě jedno, nikdy nevynechají hodinu, neudělali by to za nic na světě. Na za?átku je jich málo, pak jich p?ibývá, a? jich jsou desítky a desítky, jak se ho rodi?e a místní komunity, které mladý univerzitní student oslovil, u?í znát a d?vě?ovat mu, dokonce do té míry, ?e mu svě?ují své dívky. Kdy? se ho poda?ilo kontaktovat vatikánským médiím, aby jim vyprávěl sv?j p?íběh, Wazir Khan vysvětlil, ?e v?e za?alo ?na východě Afghánistánu, v okrese Bagrami a v okrese Khakjabar, kde jsem zahájil první kampaně, abych povzbudil lidi k podpo?e vzdělávání a udělal v?e pro to, aby se jejich dívky vzdělávaly“.
Vznik neziskové organizace Today Child
P?edměty, které od za?átku vyu?uje, jsou r?znorodé: ?Kromě angli?tiny také pa?tun?tinu a darí - oficiální afghánské jazyky - a některé islámské p?edměty. Věk chlapc? a dívek se pohybuje mezi 5 a 10 lety“. Za krátkou dobu se věhlas tohoto aktivisty se zálibou ve výuce roz?í?il, tak?e si uvědomil, ?e u? to sám nezvládne a zalo?il neziskovou organizaci Today Child: ?To bylo v roce 2022 a od té doby jsme do na?í skupiny p?ijali asi 30 dobrovolník?: v?ichni pracujeme zdarma a na?ím hlavním cílem je p?sobit v oblasti vzdělávání tím, ?e pokra?ujeme v na?ich putovních ?kolách. Nedávno jsme také zahájili vzdělávací kampaně, aby si lidé uvědomili, jak je ?kola d?le?itá a jak zásadní je u?ení.“ Od samého po?átku se organizace Today Child rozhodla podporovat také dívky, které chtějí studovat, ?tím, ?e jim rozdává knihy a psací pot?eby. Boj za prosazení odep?eného práva, který nyní vedeme také pomocí sociálních médií“. Wazir Khan a jeho Today Child jsou si vědomi, ?e celý tento aktivismus, zejména ve prospěch dívek, m??e zp?sobit ur?ité problémy, a to i velké. ?Vláda nám nepomáhá, naopak. Ka?dý m?j krok m??e být nebezpe?ný. Ale neztrácím naději: budu bojovat po boku dívek, aby měly opět p?ístup ke vzdělání“. Jedním z jeho cíl? je v blízké budoucnosti z?ídit specializovaná studijní centra pro ?eny ve v?ech venkovských oblastech země: ?Bylo by to hezké, stejně jako by bylo hezké poskytnout jim online vzdělávání. Je pravda, ?e je to riskantní a p?sobí to obrovské potí?e, ale nedělám nic ?patného. Bez vzdělání je rozvoj Afghánistánu nemo?ný“.
