Súdán slovy misioná?e: Země bez míru, která sní o klidu
Federico Piana - Vatikán
Výmluvné znamení, silné znamení. Které by mohlo p?edznamenat rozhodující a ne?ekaný obrat. Znovudobytí Wad Madani by nebylo jen úspěchem súdánské armády, která minulou sobotu vyrvala město, le?ící asi 200 km jihovýchodně od Chartúmu, z rukou polovojenských skupin Sil rychlé podpory (RSF): mohlo by také p?edstavovat konkrétní mo?nost, ?e válka, která ji? více ne? dvě desetiletí trhá tuto africkou zemi na kusy, by se mohla zmírnit - mo?ná dokonce zastavit - v některých d?le?itých ?ástech země, z nich? nyní te?e krev a z?stává bolest.
Objektivní vyprávění
Úvaha, kterou otec Diego Dalle Carbonare, provinciální p?edstavený kombonián? v Egyptě a Súdánu, svě?uje vatikánským médiím, je výsledkem pe?livé a d?kladné analýzy ?lověka, který je dob?e obeznámen se sou?asnou spole?enskou a politickou dynamikou země a nezapomíná zva?ovat i ty nejmen?í, ale významné události, které hlavní zpravodajské sítě ?asto ignorují. Výsledkem je nezaujatá, ale realistická zpráva od zcela neutrálního pozorovatele. ?Wad Madání je hlavním městem zemědělského státu Gezira, nejúrodněj?í oblasti v celém Súdánu, která se rozkládá mezi dvěma ?ekami: Bílým a Modrým Nilem. Je to bohatství bez hranic. Wad Madani má v?ak nesmírnou hodnotu nejen proto: je to také strategická silni?ní k?i?ovatka, která umo?ňuje spojení mezi armádou kontrolovanými oblastmi na severovýchodě, jako je Port Sudan a Cassala, a ostatními ji?ními provinciemi, které byly více ne? rok od?íznuté“.
Smrt a zkáza
A? válka jednoho dne skon?í, bude datum znovudobytí Wad Madani zapsáno do historických knih. Je o tom p?esvěd?en otec Diego. Stejně jako je p?esvěd?en, ?e postup vládních sil v Chartúmu a poté na západ, na cestě z Kosti do El Obeidu, nakonec urychlí ?áste?nou deeskalaci konfliktu. ?Ale na ka?dý centimetr, o který postoupí, shodí obrovské mno?ství bomb a po?et mrtvých je velmi vysoký, stejně jako nevy?íslitelné ?kody, totální destrukce“.
Prokleté oblasti
Dárfúr a Kordofán z?stanou prokletými oblastmi, kde bude krev téct je?tě mnoho let: ?Pro tyto ?ásti země si nemyslím, ?e to v dohledné době skon?í. Koneckonc? nesmíme zapomínat, ?e válka, kterou za?íváme, není ni?ím jiným ne? plodem dvacetiletého konfliktu v Dárfúru, rozhodně neza?ala v roce 2023 st?ety v Chartúmu“.
Pokud někdy utichnou zbraně v jednom kousku Súdánu su?ovaném kulkami a st?elami, nebude to jistě pro vytou?ený a dohodnutý mír, ale po drtivém vítězství jednoho soupe?e nad druhým. To v?e by v?ak stejně p?imělo násilím vy?erpané obyvatelstvo, aby se brzy vrátilo k normálnímu ?ivotu, bez ohledu na to, kdo se stane vítězem. ?V některých městech kontrolovaných vládou se znovu otev?ely ?koly a zároveň se obnovily zkou?ky na st?ední ?koly. To je výmluvný signál, ?e existuje touha obrátit list“.
P?i hledání normálu
Stejný pocit vytou?ené normality měl misioná? nedávno p?i procházce ulicemi Port Sudan, který se nyní stal de facto hlavním městem: ?Po?et obyvatel se více ne? zdvojnásobil, staví se nové budovy, zatímco na jeho okrajích jsou stále uprchlické tábory“. Dokonce i váno?ní oslavy probíhaly, jako by válka byla jen zlým snem. "V na?ich kaplích bylo více lidí ne? v p?edchozích letech a na ?tědrý den p?i?el na nádvo?í ?koly, kde právě kon?ila ranní m?e, p?ekvapivě pozdravit slavící k?es?any ?éf armády a vlády, generál Abdel Fattáh Abdelrahmán al-Burhán. Ve svém krátkém projevu chtěl zd?raznit pouto míru, které spojuje k?es?any a muslimy“.
Vysídlenci, pal?ivý problém
Je to dal?í známka ký?eného klidu v zemi, kde více ne? 97 % obyvatelstva tvo?í muslimové a kde se v d?sledku prudkého nár?stu st?et? stali ti kně?í, kte?í mohli, uprchlíky spolu s mno?stvím lidí, kte?í opou?tějí svá města ve snaze zachránit si ?ivot. ?Mnozí prchají do Egypta, jiní raději z?stávají na hranicích v táborech z?ízených v Rabaku u Bílého Nilu. Vět?ina v?ak volí Ji?ní Súdán: těch, kte?í p?ekro?ili hranici se snem dostat se do D?uby, jsou zatím témě? dva miliony. A kdy? si pomyslíme, ?e ani Ji?ní Súdán na tom není uprost?ed násilí a bezb?ehé chudoby dob?e: hrozí, ?e bude h?? a h??.