杏MAP导航

Hledejte

Momentka z pape?ovy audience s Ehudem Olmertem a Nasserem Al-Kidwou, spole?ně s Ger?onem Baskinem a Samerem Sinijlawim Momentka z pape?ovy audience s Ehudem Olmertem a Nasserem Al-Kidwou, spole?ně s Ger?onem Baskinem a Samerem Sinijlawim  (VATICAN MEDIA Divisione Foto)

Olmert a Al-Kidva u pape?e: dialog o mírovém plánu

V L'Osservatore Romano vy?el rozhovor s b?val?m izraelsk?m premiérem a b?val?m palestinsk?m ministrem zahrani?í, které pape? Franti?ek ve ?tvrtek 17. ?íjna p?ijal na audienci: Jeruzalém by měl b?t spravován prost?ednictvím svě?eneckého správcovství pěti stát? v?etně Izraele a Palestiny.

Roberto Cetera - Vatikán

?Bylo to d?le?ité a emotivní setkání. Svatý otec projevil mimo?ádný zájem o mírové úsilí na Blízkém východě“. Ehud Olmert, 78letý bývalý premiér Státu Izrael, se ve ?tvrtek 17. ?íjna dopoledne setkal s pape?em Franti?kem spolu s bývalým ministrem zahrani?í Palestinského státu, Nasserem Al-Kidvou, a delegací mírových aktivist?. Olmert, který byl premiérem do roku 2009, má za sebou významnou minulost v jednáních o míru na Blízkém východě: za jeho vlády bylo podepsáno p?ímě?í ve válce v Libanonu v roce 2006 a byl zodpovědný za poslední skute?ný pokus o dohodu o dvou státech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, jako pokra?ování dohod z Osla z roku 1993, dohody, které tehdy nebylo dosa?eno. ?Pape? Franti?ek nám věnoval mimo?ádnou pozornost více ne? p?l hodiny a vysvětloval, ?e denně sleduje jakýkoli vývoj tohoto konfliktu a ?e se denně spojuje s k?es?any v Gaze.“

?Svatému otci jsme p?edlo?ili ná? mírový návrh pro Gazu, který p?edpokládá okam?ité p?ímě?í, propu?tění izraelských rukojmích, které Hamás stále zadr?uje, spolu se sou?asným propu?těním dohodnutého po?tu palestinských vězň? v izraelských věznicích a obnovení jednání o vytvo?ení dvou samostatných stát? ve vzájemném míru,“ vysvětluje bývalý palestinský ministr al-Kidva, který je v Palestině známý nejen svými mírovými postoji, ale také tím, ?e je synovcem historického v?dce Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata.

Pane Olmerte, jak mohou dnes vzniknout dva státy s p?ítomností stále vět?ích nelegálních osad izraelských osadník??

P?edpokládáme, ?e Izrael anektuje ?ást území, která bude dohodnuta ve vý?i 4 % palestinského území Západního b?ehu, výměnou za stejně velké území, které se dnes nachází uvnit? izraelských hranic. Území, které by bylo p?edáno Palestinc?m a které by umo?nilo vybudování koridoru spojujícího Západní b?eh Jordánu a Gazu.

Pane Al-Kidvo, jaké ?e?ení navrhujete pro Gazu?

Izrael musí zcela stáhnout své vojenské jednotky z Gazy a umo?nit vytvo?ení palestinské entity, která by ji spravovala. Jako do?asné a provizorní ?e?ení si p?edstavujeme Radu komisa?? slo?enou z technokrat? a uznávaných odborník?, nikoliv politických p?edstavitel?. Tato rada by měla být propojena s Radou ministr? Palestinské samosprávy, která by měla kone?ně p?ipravit v?eobecné volby na palestinských územích během 24/36 měsíc?.

Pane Olmerte, bylo by podle vás toto projevení dobré v?le na obou stranách dostate?né k tomu, aby zaru?ilo okam?ité uklidnění situace?

Ne. Domníváme se také, ?e je t?eba, aby byla v Gaze rozmístěna ?do?asná arabská bezpe?nostní p?ítomnost“ (TASP), která by sou?asně se sta?ením izraelských obranných sil (IDF) mohla situaci stabilizovat. Tato arabská zásahová jednotka by měla spolupracovat s bezpe?nostními silami Palestinské samosprávy (PNA) a měla by dostávat pokyny od Rady komisa??.  Jejím hlavním úkolem by mělo být zabránit dal?ím mo?ným útok?m na Izrael z Gazy.

Pane al-Kidvo, jak by mohlo dvoustátní ?e?ení zaru?it mírovou budoucnost?

Prost?ednictvím závazku, ?e Stát Palestina bude nemilitarizovaným státem, s výjimkou jeho vnit?ních policejních pot?eb.

To by, pane Olmerte, nechalo otev?ený úst?ední problém: status Jeruzaléma.

To je bod, který pape?e Franti?ka p?i na?em dne?ním setkání zajímal nejvíce. Uva?ujeme o zvlá?tním statusu Jeruzaléma, který by měl být spravován správcovstvím pěti stát? (mezi nimi? by z?ejmě byl Izrael a Palestina), které by mělo plnou moc nad ka?dou ?ástí města podle pravidel opakovaně nazna?ených Radou bezpe?nosti OSN a se zvlá?tní úlohou p?isouzenou Jordánskému království, jak je tomu ji? dnes v p?ípadě Chrámového pahorku.  V ka?dém p?ípadě se domníváme, ?e Staré město by mělo být mimo politickou kontrolu a mělo by být věnováno t?em monoteistickým nábo?enstvím, která je pova?ují za svaté místo modlitby.

A co nároky obou stran na to, aby Jeruzalém byl hlavním městem jejich státu?

Olmert: Jeruzalém m??e být hlavním městem Izraele v ?ástech, které byly Izraelem ji? p?ed 5. ?ervnem 1967, kromě těch ?idovských ?tvrtí postavených po roce 67, které by spadaly pod oněch 4,4 procenta, o nich? jsem se zmínil vý?e.

Al-Kidva: a Al-Kuds, hlavní město Palestiny, by zahrnovalo v?echny arabské ?tvrti, které nebyly sou?ástí Izraele p?ed válkou v roce 67.

Poslední otázka, pane Olmerte. U tohoto dob?e formulovaného plánu hrozí, ?e z?stane jen zbo?ným p?áním. Je zcela v rozporu se záměry sou?asné izraelské vlády.....

Ti, kdo mě znají, vědí, co si myslím o vládě vedené Netanjahuem a pod?ízené extremistickému fanatismu Ben Gviru a Smotricha. Utě?uji se v?ak tím, ?e 70 procent Izraelc? je unaveno touto koalicí, obrovskými ?kodami, které Izraeli zp?sobila a nadále zp?sobuje. Izrael je silná demokracie a demokratickou cestou tuto vládu p?ekoná.

S jakými alternativami?

Ob?anská spole?nost, která ji? dva roky masivně demonstruje proti Netanjahuovi, bude moci vyjád?it nové vedení, které si dnes ani neumíme p?edstavit. Proto?e, opakuji, Izrael je demokraticky ?ivá a pevná země.

17. ?íjna 2024, 18:40