Olmert a Al-Kidva u pape?e: dialog o mírovém plánu
Roberto Cetera - Vatikán
?Bylo to d?le?ité a emotivní setkání. Svatý otec projevil mimo?ádný zájem o mírové úsilí na Blízkém východě“. Ehud Olmert, 78letý bývalý premiér Státu Izrael, se ve ?tvrtek 17. ?íjna dopoledne setkal s pape?em Franti?kem spolu s bývalým ministrem zahrani?í Palestinského státu, Nasserem Al-Kidvou, a delegací mírových aktivist?. Olmert, který byl premiérem do roku 2009, má za sebou významnou minulost v jednáních o míru na Blízkém východě: za jeho vlády bylo podepsáno p?ímě?í ve válce v Libanonu v roce 2006 a byl zodpovědný za poslední skute?ný pokus o dohodu o dvou státech s palestinským prezidentem Mahmúdem Abbásem, jako pokra?ování dohod z Osla z roku 1993, dohody, které tehdy nebylo dosa?eno. ?Pape? Franti?ek nám věnoval mimo?ádnou pozornost více ne? p?l hodiny a vysvětloval, ?e denně sleduje jakýkoli vývoj tohoto konfliktu a ?e se denně spojuje s k?es?any v Gaze.“
?Svatému otci jsme p?edlo?ili ná? mírový návrh pro Gazu, který p?edpokládá okam?ité p?ímě?í, propu?tění izraelských rukojmích, které Hamás stále zadr?uje, spolu se sou?asným propu?těním dohodnutého po?tu palestinských vězň? v izraelských věznicích a obnovení jednání o vytvo?ení dvou samostatných stát? ve vzájemném míru,“ vysvětluje bývalý palestinský ministr al-Kidva, který je v Palestině známý nejen svými mírovými postoji, ale také tím, ?e je synovcem historického v?dce Organizace pro osvobození Palestiny Jásira Arafata.
Pane Olmerte, jak mohou dnes vzniknout dva státy s p?ítomností stále vět?ích nelegálních osad izraelských osadník??
P?edpokládáme, ?e Izrael anektuje ?ást území, která bude dohodnuta ve vý?i 4 % palestinského území Západního b?ehu, výměnou za stejně velké území, které se dnes nachází uvnit? izraelských hranic. Území, které by bylo p?edáno Palestinc?m a které by umo?nilo vybudování koridoru spojujícího Západní b?eh Jordánu a Gazu.
Pane Al-Kidvo, jaké ?e?ení navrhujete pro Gazu?
Izrael musí zcela stáhnout své vojenské jednotky z Gazy a umo?nit vytvo?ení palestinské entity, která by ji spravovala. Jako do?asné a provizorní ?e?ení si p?edstavujeme Radu komisa?? slo?enou z technokrat? a uznávaných odborník?, nikoliv politických p?edstavitel?. Tato rada by měla být propojena s Radou ministr? Palestinské samosprávy, která by měla kone?ně p?ipravit v?eobecné volby na palestinských územích během 24/36 měsíc?.
Pane Olmerte, bylo by podle vás toto projevení dobré v?le na obou stranách dostate?né k tomu, aby zaru?ilo okam?ité uklidnění situace?
Ne. Domníváme se také, ?e je t?eba, aby byla v Gaze rozmístěna ?do?asná arabská bezpe?nostní p?ítomnost“ (TASP), která by sou?asně se sta?ením izraelských obranných sil (IDF) mohla situaci stabilizovat. Tato arabská zásahová jednotka by měla spolupracovat s bezpe?nostními silami Palestinské samosprávy (PNA) a měla by dostávat pokyny od Rady komisa??. Jejím hlavním úkolem by mělo být zabránit dal?ím mo?ným útok?m na Izrael z Gazy.
Pane al-Kidvo, jak by mohlo dvoustátní ?e?ení zaru?it mírovou budoucnost?
Prost?ednictvím závazku, ?e Stát Palestina bude nemilitarizovaným státem, s výjimkou jeho vnit?ních policejních pot?eb.
To by, pane Olmerte, nechalo otev?ený úst?ední problém: status Jeruzaléma.
To je bod, který pape?e Franti?ka p?i na?em dne?ním setkání zajímal nejvíce. Uva?ujeme o zvlá?tním statusu Jeruzaléma, který by měl být spravován správcovstvím pěti stát? (mezi nimi? by z?ejmě byl Izrael a Palestina), které by mělo plnou moc nad ka?dou ?ástí města podle pravidel opakovaně nazna?ených Radou bezpe?nosti OSN a se zvlá?tní úlohou p?isouzenou Jordánskému království, jak je tomu ji? dnes v p?ípadě Chrámového pahorku. V ka?dém p?ípadě se domníváme, ?e Staré město by mělo být mimo politickou kontrolu a mělo by být věnováno t?em monoteistickým nábo?enstvím, která je pova?ují za svaté místo modlitby.
A co nároky obou stran na to, aby Jeruzalém byl hlavním městem jejich státu?
Olmert: Jeruzalém m??e být hlavním městem Izraele v ?ástech, které byly Izraelem ji? p?ed 5. ?ervnem 1967, kromě těch ?idovských ?tvrtí postavených po roce 67, které by spadaly pod oněch 4,4 procenta, o nich? jsem se zmínil vý?e.
Al-Kidva: a Al-Kuds, hlavní město Palestiny, by zahrnovalo v?echny arabské ?tvrti, které nebyly sou?ástí Izraele p?ed válkou v roce 67.
Poslední otázka, pane Olmerte. U tohoto dob?e formulovaného plánu hrozí, ?e z?stane jen zbo?ným p?áním. Je zcela v rozporu se záměry sou?asné izraelské vlády.....
Ti, kdo mě znají, vědí, co si myslím o vládě vedené Netanjahuem a pod?ízené extremistickému fanatismu Ben Gviru a Smotricha. Utě?uji se v?ak tím, ?e 70 procent Izraelc? je unaveno touto koalicí, obrovskými ?kodami, které Izraeli zp?sobila a nadále zp?sobuje. Izrael je silná demokracie a demokratickou cestou tuto vládu p?ekoná.
S jakými alternativami?
Ob?anská spole?nost, která ji? dva roky masivně demonstruje proti Netanjahuovi, bude moci vyjád?it nové vedení, které si dnes ani neumíme p?edstavit. Proto?e, opakuji, Izrael je demokraticky ?ivá a pevná země.