杏MAP导航

Delphine Allaire - Vatican News

Během 53. summitu lídr? Fóra tichomo?ských ostrov? v Tongu, který probíhal ve dnech 23.-30. srpna 2024, generální tajemník OSN znovu vyzval mezinárodní spole?enství, aby se zabývalo tí?ivou situací malých ostrovních stát?, které jsou ji? nyní zranitelné a zároveň jako první ohro?ené stoupající hladinou mo?í a teplej?ími vodami. Generální tajemník OSN Antonio Guterres p?ede?el pape?e v cestě do Oceánie, kdy? se vydal na summit do Tongy. Pape? Franti?ek se do Oceánie vydá ve dnech 6.-9. zá?í, kdy nav?tíví Papuu-Novou Guineu, která je ?lenem 18 stát? tvo?ících Fórum tichomo?ských ostrov?. Pape? také 11. zá?í p?ijede na oficiální náv?těvu Singapuru, jejím? jedním z témat bude ochrana ?ivotního prost?edí. Jedná se o d?le?ité téma pro městské plánování a udr?itelnost v tomto městském státě jihovýchodní Asie, který pape?e p?ivítá od 11. do 13. zá?í.

Zranitelné ostrovní státy

Kromě této kalendá?ní shody sdílí Svatý stolec a Organizace spojených národ? ji? dlouho obavy o zranitelnost ostrov? "modrého kontinentu". Na multilaterální úrovni se obě instituce zasazují o odpu?tění dluh? těchto zemí a také o vět?í ú?ast bohatých zemí na financování ?klimatických fond?“, které mají tichomo?ské státy od?kodnit a pomoci jim p?izp?sobit se. V některých p?ípadech byla rozvojová pomoc nahrazena pomocí na p?izp?sobení se změně klimatu.

Tato opat?ení vítá Tamatoa Bambridge, pozorovatel ?ivota tichomo?ských ostrov? a ?editel výzkumu CNRS (Francouzské národní st?edisko pro vědecký výzkum), který sídlí v Centru pro studium ostrov? a environmentální observato?e (Criobe) v Moorea ve Francouzské Polynésii: ?V?echna tato ?e?ení jsou kumulativní. ?ádné z nich nevylu?uje ostatní. Ba naopak, je t?eba kombinovat několik typ? financování."

Tyto st?ednědobé a dlouhodobé investice mají tu nevýhodu, ?e si jich místní obyvatelé hned nev?imnou. P?esto je budoucnost těchto obyvatel roztrou?ených na 35 milionech kilometr? ?tvere?ních oceánu znepokojivá. P?írodní zdroje tyrkysových lagun Tichého oceánu jsou ohro?eny oteplováním vody, "dlouhodobým trendem, který se je?tě zhor?il vlivem lidské ?innosti", a vzdálenými bou?emi spojenými s cyklony.

Tento klimatický jev je stále ?astěj?í, co? vede k tomu, ?e některé ostrovy ztrácejí p?du a jiné ji naopak získávají, poznamenává Tamatoa Bambridge. Tichomo?ské ostrovy jsou obzvlá?tě zranitelné: pr?měrná nadmo?ská vý?ka je jeden a? dva metry nad mo?em, p?ibli?ně 90 % obyvatel ?ije méně ne? pět kilometr? od pob?e?í a polovina ve?keré infrastruktury je vzdálena méně ne? 500 metr? od mo?e.

P?izp?sobení se změně klimatu

Adaptace na změnu klimatu je v těchto místech klí?ová. ?Bez ní povedou silné de?tě nebo velká sucha, jakákoli extrémní událost k nár?stu naka?livých i nep?enosných nemocí, sní?ení potravinových zásob nebo p?inejmen?ím ke sní?ení schopnosti pěstovat potraviny nebo je získávat z oceánu,“ p?edpovídá polynéský výzkumník.

Odolnost ostrov? v??i klimatickým změnám je stále nedostate?ná kv?li nedostatku finan?ních prost?edk? a spoléhá se na staletou moudrost. ?Máme tradi?ní znalosti o tom, jak ?íst po?así a oblohu a jak p?edvídat změny po?así,“ ?íká Tamatoa Bambridge a varuje p?ed krátkodobými ?e?eními, jako jsou projekty p?ehrad. Jejich výstavba má kompenzovat stoupající hladinu mo?í, ale zp?sobuje nebezpe?né vysou?ení pob?e?í. ?Nesna?íme se nutně zajistit, aby v?ichni mohli ?ít t?i metry nad hladinou mo?e. Ale stavíme obce podle cyklonálních standard?, podle standard? pro vzdálené mo?ské bou?e, aby se tam v p?ípadě extrémních událostí mohli alespoň uchýlit v?ichni obyvatelé," ?íká Tamatoa Bambridge.

Propojené oceány

O?ekává se, ?e pape? během své náv?těvy Papuy-Nové Guineje, země trpící po smrtícím sesuvu p?dy, p?i kterém bylo loni v květnu poh?beno 2000 lidí, promluví ?í?eji k celému ji?nímu Pacifiku o ochraně stvo?ení. "Země má hore?ku" a je '"nemocná", uvádí pape? ve svém modlitebním úmyslu na zá?í, který byl zve?ejněn 30. srpna v p?edve?er cesty a je celý věnován obětem ekologických katastrof.

Oceán, modrá plocha, která nemá politické ani kulturní hranice, má podle pape?e Franti?ka v této ochraně zvlá?tní místo. ?Jedním z prvk? spole?ných tradi?ním spole?nostem Amazonie, ji?ní Asie a Oceánie je, ?e neexistuje rozdíl mezi p?írodou a kulturou. P?íroda se vyjad?uje prost?ednictvím kultury a naopak kultura je sou?ástí p?írody,“ upozorňuje Tamatoa Bambridge a zároveň podotýká, ?e austronéské jazyky nemají ani ?ádné slovo pro "p?írodu". V těchto melanéských, polynéských a mikronéských světech ji?ního Pacifiku je p?ístup k ?ivotnímu prost?edí zcela holistický a genealogický, neodmyslitelně spojující zemi a mo?e s lidskými spole?nostmi.

?Oceánci ovládali oceány ji? p?ed 3 000 lety, v době, kdy pou?ívali své vlastní mě?ící p?ístroje, nap?íklad navigaci podle hvězd. Oceán je vnímán jako sjednocující prvek, který spí?e spojuje kontinenty, ne? aby je odděloval,“ zd?razňuje výzkumník z Moorea a je si jistý, ?e tento kulturní rozměr oceánu, který lidi spojuje, má svou roli v mezinárodním mě?ítku. Stejně jako St?edozemní mo?e je i Tichý oceán jedním z těch prorockých míst, kde jde o budoucnost lidstva.