Migranti: Dohoda mezi Itálií a Albánií
Stefano Leszczynski - Vatikán
Zdi "pevnosti Evropa? se ukazují být stále vy??í a neprostupněj?í pro ka?dého, kdo prchá p?ed válkou, pronásledováním, násilím, klimatickými změnami nebo prostou bídou. Potvrzují to údaje agentury Frontex, Evropské agentury pro kontrolu vněj?ích hranic, které ukazují 32% pokles po?tu lidí, kte?í se pokou?ejí nelegálně p?ekro?it hranice. Dramaticky poklesly toky na nechvalně známých západobalkánských trasách (-75 %) a ve st?edním St?edomo?í (-64 %). Gianfranco Schiavone z ASGI, Asociace pro právní studia v oblasti p?istěhovalectví, v rozhovoru pro vatikánská média zd?razňuje, ?e tvá?í v tvá? nezměněné mezinárodní krizové situaci ?tyto údaje pouze nazna?ují, ?e se změnily trasy, kterými se migranti hledající ochranu vydávají, a ?e mnozí z nich uvízli ve t?etích zemích, kde nemohou po?ívat ?ádné ochrany ani pomoci, jako je tomu nap?íklad v Libyi nebo Tunisku“.
Externalizace hranic
Organizace ob?anské spole?nosti poukazují na to, ?e cílem uzav?eného postoje Evropy a jejích hrani?ních stát? je smě?ovat stále více politické a finan?ní energie k tzv. externalizaci hranic. Jsou to právě státy, které hrani?í s evropskými hranicemi, které si berou za úkol blokovat nebo hostit tranzitní migranty. ?e?ení identifikované s italsko-albánským paktem, s vytvo?ením dvou p?ijímacích a záchytných st?edisek v Shengjinu a Gjadëru, je v tomto smyslu novinkou. Dvoustranná dohoda toti? stanoví, ?e migranti zachránění na mo?i italskými námo?ními jednotkami budou nuceně p?evezeni na albánské území, s výjimkou zvlá?tě zranitelných p?ípad?. Zde budou migranti identifikováni a bude posouzena jejich vhodnost pro p?ístup k formám mezinárodní ochrany poskytované Itálií, v?etně azylu. Nicméně, zd?razňuje Schiavone z ASGI, skute?nost, ?e ?ádosti o azyl budou posuzovány ve t?etí zemi v uzav?ených za?ízeních, v nich? budou migranti fakticky zadr?ováni a izolováni, vyvolává silné právní rozpaky ohledně mo?ných rozpor? se samotným evropským právem.
Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky bude po dobu t?í měsíc? provádět dohled
Právní obavy ohledně dodr?ování mezinárodních azylových norem sdílí také Ú?ad vysokého komisa?e OSN pro uprchlíky (UNHCR), který oznámil sv?j závazek sledovat provádění dohody mezi Itálií a Albánií po dobu nejméně t?í měsíc?. Cílem bude správně informovat migranty o mo?nosti p?ístupu k ?ízení o mezinárodní ochraně. ?Z právního hlediska,“ zd?razňuje dále Schiavone, ?vyvstává problém dodr?ování norem, které ?adatel?m o mezinárodní ochranu zaru?uje mezinárodní právo: právo být informován, právo na bezplatný p?ístup k právník?m, právo obrátit se na nezávislá sdru?ení, právo na p?imě?enou pomoc, právo na posouzení ?ádosti, pokud mo?no s osobním projednáním, a nikoli online".
Nevy?e?ené otázky
Nevy?e?ený je také osud těch migrant?, kterým italská strana azyl odmítne. Budou repatriováni? A kým? ?To není teoretická hypotéza,“ pokra?uje Schiavone, ?také proto, ?e podle údaj? zve?ejněných italským ministerstvem vnitra po?et zamítnutých ?ádostí o azyl v posledních sedmi měsících prudce vzrostl. P?evedeno do absolutních ?ísel to znamená, ?e za prvních sedm měsíc? roku 2024 územní komise odmítly poskytnout jakoukoli formu ochrany více ne? 32 tisíc?m osob. St?ediska v Albánii měla za?ít fungovat 1. srpna, ale kv?li technickým pr?tah?m p?i z?izovacích pracích byl jejich za?átek provozu odlo?en na konec měsíce. Odhadované náklady na z?ízení a provoz st?edisek na albánském území ?iní 670 milion? eur na pět let. Tato ?ástka, jak namítá ?ada nevládních organizací, mohla být pou?ita na posílení a zlep?ení systému p?ijímání a ochrany, který ji? v Itálii existuje.
