Francie a ústava namí?ená proti ?ivotu
Massimiliano Menichetti - Vatican News
'Nový impuls víry, lásky a naděje'. Teprve p?ed pěti měsíci, p?i pohledu do o?í více ne? 50 tisíc?m vě?ících na Vélodromu v Marseille, poslední zastávce své ?ty?ia?ty?icáté mezinárodní apo?tolské cesty, pape? takto povzbuzoval církev, Francii a celou Evropu k ?ivotu, p?ijetí a bratrství. P?i této p?íle?itosti pou?il zejména dvě silná slova: "cynismus a rezignace", rány, které ?asto zraňují na?i realitu, vedl v?echny k tomu, aby pozvedli o?i k nebi a d?vě?ovali Hospodinu, který "jedná v dějinách, koná zázraky a p?sobí i v na?ich spole?nostech poznamenaných světským sekularismem a ur?itou nábo?enskou lhostejností". Věnoval pohled dramatu zavr?eného lidského ?ivota, který má r?zné podoby, od odmítnutého ?ivota migrant? a? po ?ivot nenarozených dětí nebo opu?těných starých lidí, a ?ádal, abychom se neodvraceli, abychom milovali, abychom rozpoznali druhého: a? u? na lodi uprost?ed mo?e, nebo v nejbezbranněj?ím stavu v mat?ině l?ně. Toto silné poselství naděje, světla a odhodlání p?ivezl Franti?ek do Francie. P?esto koncem ledna Národní shromá?dění v Pa?í?i schválilo za?lenění práva na potrat do ústavy. Reformní opat?ení p?edlo?ené vládou nyní zkoumá Senát. V Evropě zraněné válkou, podkopávané suverenistickými, populistickými a konzumními impulzy a ekonomickými strategiemi, které se sna?í odvrátit pozornost od vize otc? zakladatel? - Alcida De Gasperiho, Roberta Schumana, Konrada Adenauera - je rozhodující onen impuls pravdy, který p?ipomíná Petr?v nástupce a který osvětluje tvá? ?lověka.
"Potrat je vra?da", ?ekl Franti?ek jasně noviná??m p?i zpáte?ním letu ze Slovenska p?ed t?emi lety v zá?í. Jak je tedy mo?né v základní listině státu postavit vedle sebe právo, které chrání ?lověka, s právem, které povoluje jeho smrt? ?ijeme v technologicky vyspělé, komputerizované a propojené spole?nosti. Vývoj lidské bytosti od jejího po?etí není ji? desítky let ?ádným tajemstvím. Pou?íváme slova jako preembryo, embryo, kojenec, dítě, dospívající, dospělý, star?í ?lověk k ozna?ení vývojových stadií, v nich? se mění po?et buněk, v nich? se mění kognitivní aspekt, pot?eba pomoci, ale v?dy jde o ?lověka. "Je správné zabít lidský ?ivot, abychom vy?e?ili nějaký problém? Je správné najmout si nájemného vraha, aby zabil lidský ?ivot?" ptal se pape?, kdy? během zpáte?ního letu z Bratislavy do ?íma promlouval k noviná??m. Spole?nost se nemě?í podle zákaz?, ale podle schopnosti milovat, a "svoboda roste s láskou", vysvětlil Franti?ek v katechezi p?i generální audienci 20. ?íjna 2021, ale "s láskou, kterou vidíme v Kristu, s láskou dobro?innou: to je ta skute?ně svobodná a osvobozující láska". Francouz?tí biskupové na za?átku parlamentního procesu vyjád?ili své obavy z této změny ústavy a znovu potvrdili, ?e ka?dý ?ivot je dar, k?ehký a vzácný dar, nekone?ně cenný, který je t?eba p?ijímat a slou?it mu od jeho po?átku a? do jeho p?irozeného konce.
Lidstvo v?dy odsuzovalo jakoukoli eugenickou teorii, p?esto se s embryi nadále manipuluje a provádí se jejich selekce, jako by ?lo o materiál, a nikoli o osoby. Potrat je v tomto kontextu p?edpokladem i d?sledkem. Kupodivu jako bychom u? nebyli schopni vidět, být svobodní, darovat, pomáhat. Ve světě zraněném tolika násilím se zdá být obtí?né vybudovat dobro, globální strategii p?ijetí a podpory, aby bylo mo?né věnovat finan?ní prost?edky, pozornost, lásku ?enám pro?ívajícím tě?ké těhotenství, dětem no?eným v jejich l?ně. Mnoho ?ivot? by v?ak bylo zachráněno, jak ukazuje ?innost center pro pomoc ?ivotu, kdyby se ?enám dostalo podpory na ekonomickém, právním, psychologickém, nábo?enském a sociálním poli v dramatické chvíli, kdy se potrat zdá být jediným ?e?ením. ?asto se uzavíráme do neplodných politických ?i ideologických protiklad?, ale výzvou je p?ijímat zákony a měnit ústavy s návrhy na ?ivot, nikoli na smrt. Investice a opat?ení k posílení struktur a skute?ností, které jsou schopny p?evzít b?emeno utrpení, strachu, extrémních a dramatických situací. Pomáhat, to je milovat, to je svobodně se rozhodovat. A tento bratrský horizont, který se stará o druhého, o osobu, buduje spole?nosti, které nerezignují, ale krá?ejí k autentické kultu?e p?ijetí, sdílení a míru.
