Vysídlenci z D?uby p?ed náv?těvou pape?e: Dítě za 15 dolar?
Francesca Sabatinelli - Vatican News, Juba
Ve vysídleneckém tábo?e, jako je ten na p?edměstí D?uby, má ?ivot dítěte cenu ni??í ne? 15 dolar?, co? se rovná ceně lék? proti malárii, které by zde zachránily mnohé ?ivoty, které jsou naopak ztraceny. Stejně jako by se zachránil zrak mnoha lidem, kte?í o něj p?i?li kv?li bakteriím ve vodě v potocích, v nich? se myjí. Není snadné vylí?it ?ivot 33 000 lidí, kte?í se tísní v tábo?e pro vnit?ně vysídlené osoby, mezi záplatovanými stany a plechovými chatr?emi. Jsou to vnit?ně vysídlené osoby, které pravděpodobně p?i?ly o v?echno, a to i vícekrát v ?ivotě: o domy, p?du, cenné věci, jako je dobytek, ale p?edev?ím o lidské ?ivoty, o ?ivoty rodinných p?íslu?ník?, p?átel, které zabilo ?ílenství násilí a nenávisti.
Děti, které mají ?ízeň po ?erstvé vodě a vět?inou i zjevné známky podvý?ivy, běhají bosé, zraněné a ?pinavé mezi odpadky, kusy skla a rezavého ?eleza a nikdy neopustily tento uzav?ený prostor. Tábor, který byl z?ízen v roce 2013 a na který u? OSN nedohlí?í, je úto?i?těm těch, kte?í v minulých letech uprchli p?ed válkou na severu země a poté p?ed válkou, která v roce 2016 zpusto?ila i hlavní město. Nyní ?ijí v tábo?e lidé "omezovaní kmenovými, ekonomickými a sociálními bariérami", ?íká otec Federico Gandolfi, misioná? Men?ích brat?í, fará? farnosti Nejsvětěj?í Trojice v D?ubě, který má na starosti i pastoraci v tábo?e, kde v?ichni pat?í ke kmeni Nuer?, na rozdíl od vládnoucího kmene Dinka.
"Je tam tolik pot?eb," vysvětluje misioná?, "ale tam u?í, ?e se dá ?ít i s málem a ?e se dá ?ít v klidu, to mě v?dycky ohromí. Z léka?ského hlediska je zde v tábo?e prakticky nulová pomoc, nemohou chodit do nemocnic, úmrtnost je velmi vysoká, a to jak u dětí, tak u dospělých, na nemoci, které jinde bu? u? neexistují, nebo by se daly velmi snadno lé?it." Nové generace, které v tábo?e vyrostly, mluví pouze svým jazykem, nenau?ily se bě?ně pou?ívanou arab?tinu ani ú?ední angli?tinu, co? jednou je?tě více ztí?í proces integrace, a p?esto, pokra?uje otec Gandolfi, "vidíte kolem sebe děti a lidi, kte?í se stále usmívají a jdou s nadějí vp?ed. A pape?, který se odpoledne setká s některými evakuovanými z tábora v Hale svobody spolu s dal?ími lidmi, kte?í p?ijeli z jiných ?ástí země, p?edstavuje podle svých slov "naději s velkým N pro tyto lidi, kte?í nemají v?bec nic, a p?esto se usmívají, proto?e p?ikládají d?le?itost věcem, které mají cenu, toti? setkání s druhým". Zde se usmívají díky vztah?m, které mají, a Franti?ek p?ichází potvrdit základní vztah, který je zalo?en na ví?e”.
Navzdory hr?zám, navzdory truchlení, fyzickým zraněním a dal?ím věcem mluví vysídlenci z tábora v D?ubě o smí?ení a míru, ?íkají, ?e jejich nadějí je, ?e jednoho dne budou opět jednotným národem, v jejich srdcích není místo pro nenávist a touhu po pomstě. "Je to víra," pokra?uje duchovní, "vědí, ?e usmí?ení je jediný zp?sob, jak zajistit budoucnost pro jejich děti. Pro misioná?e, kte?í jako jediní doprovázejí vysídlence v tábo?e, v něm? je ?ada katolických i protestantských farností, není v?dy snadné mít pozitivní pohled na budoucnost těchto lidí, kte?í nás v?ak, jak zd?razňuje bratr Federico, "u?í, ?e ?ivot jde dál, vědí, ?e budoucnost m??e být krásná, ?e hodně zále?í na nich, a proto p?ikládají d?le?itost základním věcem, jako jsou jejich lidé a jejich jednota".
