杏MAP导航

Federico Lombardi S.I.

Letos na ja?e, ve dnech 28. b?ezna a? 1. dubna, p?ijela do ?íma delegace zástupc? p?vodních obyvatel Kanady, doprovázená několika kanadskými biskupy. Její ?lenové se v oddělených skupinách setkali s pape?em Franti?kem, který jim slíbil, ?e se v létě osobně vydá do Kanady, aby v   dialogu pokra?ovali na jejich ?rodných územích“. P?i závěre?né audienci pape? ?ekl: ?P?eji si, aby tato na?e setkání otev?ela dal?í cesty, jimi? se budeme spole?ně ubírat, aby dodala naději a podnítila snahy na lokální úrovni. Ú?inný ozdravný proces vy?aduje konkrétní ?iny. Povzbuzuji proto biskupy a katolíky, aby nadále podnikali kroky k transparentnímu hledání pravdy, podporovali lé?bu ran a smí?ení. Kroky na cestě, která by pomohla odkrýt a o?ivit va?i kulturu a v církvi by dala vyr?st lásce, úctě a výjime?né pozornosti v??i va?im ryzím tradicím. Chtěl bych vám ?íci, ?e církev stojí na va?í straně a chce s vámi nadále krá?et. Dialog je klí?em k poznání a sdílení a kanad?tí biskupové jasně vyjád?ili svou touhu po pokra?ování spole?né cesty novým, konstruktivním a plodným zp?sobem, ?emu? napomohou sdílené setkání a projekty“ (Pape? Franti?ek k delegacím p?vodních kanadských národ?, 1.4. 2022). P?ibli?me nyní stru?ně kontext, v něm? se uskute?ňuje toto hledání pravdy a smí?ení s p?vodními kanadskými národy, jeho? se pape? spole?ně s kanadskou církví tak intenzivně ú?astní, podle abstraktu z obsáhlé studie otce Lombardiho, který p?inesl deník L´Osservatore Romano (15.7.2022).

P?vodní národy, debata o ?objevení“ a zrodu Kanady

P?edev?ím ale – jaké a jak po?etné jsou tyto p?vodní národy? Autor hovo?í o t?ech odli?ných realitách: First Nations (Prvních národech), zahrnujících skupiny, které se na území vyskytovaly p?ed p?íchodem Evropan?, Francouz? a Brit?, pozděj?ích ?národ?“, v??i nim? uplatňují nárok na stejnou d?stojnost. Jedná se zhruba o milion lidí, kte?í mluví asi 50 r?znými jazyky. Druhou skute?ností je témě? ?est set tisíc Métis? (?mestic?“), kte?í se zrodili ze setkání p?vodních obyvatel a Evropan? a kterým se pouze v Kanadě p?iznává vlastní specifická identita. Poslední ze skupin p?vodních národ? je 65 000 Inuit?, kterým se d?íve ?íkalo Eskymáci, ?ijících na arktických územích. Úhrnem tyto t?i skupiny tvo?í jen něco málo p?es 4 % celkové kanadské populace, ale jejich po?et roste – od roku 2006 do roku 2016 se zvý?il o 39 %. Ka?dá z těchto slo?ek má nyní svá vlastní shromá?dění nebo zastupitelské orgány, které výrazně potvrzují jejich kulturní identitu. Delegace, která p?ijela do ?íma, se rovně? skládala ze t?í skupin (s charakteristickým oble?ením a symboly), z nich? ka?dá měla p?ed spole?nou závěre?nou audiencí mo?nost vlastního osobního setkání s pape?em. Zárodky problém?, které se v posledních desetiletích stále více projevují, vysvětluje o. Lombardi, sahají a? do doby ?objevu“ amerického kontinentu a jeho kolonizace tehdej?ími evropskými mocnostmi. Jak v?ak tento italský jezuita dodává, katolická církev se dlouhodobě staví kriticky ke v?em formám kolonialismu. V jejím magisteriu najdeme svědectví o d?stojnosti p?vodních národ?, po?ínaje Pavlem III. v bule Sublimis Deus z roku 1537. V tomto postoji církev pokra?ovala a? do sou?asného pontifikátu pape?e Franti?ka. P?esto, jak zd?razňuje Lombardi, nelze pop?ít, ?e ji? p?edtím existovala prohlá?ení (některé pape?ské buly z konce 15. století a termín terra nullius, ?země nikoho“), která byla pou?ívána pro p?ivlastnění území ?katolickými“ mocnostmi s ohledem na prolínání zájm? evangelizace a kolonizace. Dokonce se hovo?í o ?doktríně objevu“ (Discovery Doctrine) jako o konceptu mezinárodního práva, který byl v 19. století prosazován v soudních sporech mezi novými státy Americké federace a p?vodními obyvateli. Proto, jak autor zd?razňuje, p?vodní národy naléhavě po?adují odmítnutí této nauky. V tomto smyslu se ji? vyjád?ilo několik nekatolických k?es?anských denominací. Je tudí? nadále nutné znovu vyzdvihovat historickou, duchovní a koncep?ní vzdálenost, kterou katolická církev od oněch dob urazila, aby stále rozhodněji potvrzovala d?stojnost a práva p?vodních obyvatel a neslu?itelnost evangelizace a kolonialismu. Lombardi obohacuje text o poznámky, které odkazují na hlavní dokumenty k tomuto tématu, a p?ipomíná slova a ?iny svatého Jana Pavla II. z nedávné doby p?i p?íle?itosti jeho cest na americký kontinent, po?ínaje jeho setkáními s p?vodním obyvatelstvem v roce 1984 a 1987.

Zrod státu Kanada a vznik internátních ?kol

Kanada se zrodila v roce 1867 jako federální dominium Britského impéria. V roce 1876 byl vyhlá?en Indian Act (Indiánský zákon), zásadní vládní dokument pro správu ?indiánských zále?itostí“ v rámci nové země, která se vyzna?ovala p?esvěd?ením o pod?adnosti p?vodních etnických skupin a kultur a jejich nevyhnutelném zániku, a tedy tlakem na asimilaci do evropské spole?nosti. Stáda bizon? byla v 19. století vyhubena a z p?vodních ?prérijních“ lovc? se měli stát zemědělci. P?vodním obyvatel?m byla p?idělena území tzv. ?rezervací“, kde měli z?stat uzav?eni. Dal?ím pilí?em této politiky byl systém ?internátních ?kol“, kde byly děti a mladí lidé vzděláváni v re?imu odlou?ení od svých rodin a p?vodních komunit, za u?ití metod p?ísné kázně, vnucováním anglického jazyka, výukovými aktivitami a ?emesly vhodnými pro asimilaci a k?es?anskými nábo?enskými praktikami.  Systém internátních ?kol si sice p?ála a financovala federální vláda, ale jejich ?ízením byly pově?eny k?es?anské církevní orgány, které se tradi?ně zabývaly vzdělávacími aktivitami. A tak více ne? celé jedno století existovalo 139 takových za?ízení (rozmístěných po celé zemi, i kdy? hlavně v západních teritoriích a p?evá?ně v anglicky mluvících státech), v nich? bylo podle odhad? umístěno celkem 150 000 nezletilých chlapc? a dívek: první bylo otev?eno v roce 1831 (tedy je?tě p?ed vznikem státu Kanada), poslední bylo uzav?eno v roce 1996. V roce 1920 jich bylo asi 80. V roce 1931 jich bylo t?ikrát více o padesát let d?íve. O něco více ne? polovinu těchto ?kol spravovala katolická církev. Podlo?ená kritika ?ivotních podmínek v těchto za?ízeních nechyběla u? od prvních desetiletí 20. století, zejména pokud jde o záva?né hygienické nedostatky, ?patnou vý?ivu a drsné metody. Úmrtnost v nich byla velice vysoká, tuberkulóza a dal?í nemoci si vy?ádaly mnoho obětí, co? odpovídalo nedostatku finan?ních zdroj?, vynakládaných kanadskou vládou. Ministerstvo pro indiánské zále?itosti, na něm? byly ?koly závislé, obviňovalo z této situace vládu a prosazovalo, aby se ?koly staly soběsta?nými díky práci svých ?ák?, kte?í měli být vyu?ováni r?zným ?emesl?m (zemědělství, ?emeslná práce, ?ití a vedení domácnosti pro dívky atd.). Ke sní?ení náklad? p?ispělo i to, ?e těla zem?elých ?ák? nebyla posílána zpět do jejich domovských obcí, ale poh?bívána na místě, co? vysvětluje pozděj?í objevy masových hrob?.

Teprve kdy? si p?vodní obyvatelé za?ali uvědomovat svou identitu, situace se postupně za?ala měnit. Proti systému internátních ?kol se za?ala vzná?et obvinění dolo?ená jednotlivými, ?asto dramatickými svědectvími bývalých ?ák? a jejich p?íbuzných o r?zných druzích utrpení a zneu?ívání (morálním, ale i fyzickém a sexuálním). ?ivotní podmínky p?vodních obyvatel, kte?í trpí sociální marginalizací a p?idru?enými problémy (alkoholismus, chudoba, zdravotní situace, kulturní úroveň, kriminalita atd.), byly a stále jsou mnohem vá?něj?í ne? u zbytku kanadské populace. Do?lo dokonce k násilným st?et?m, pokra?uje Lombardi, a bylo nutné situaci ?e?it na celostátní úrovni. V roce 1991 byla z?ízena ?Královská komise pro p?vodní obyvatelstvo“, která svou zprávu zve?ejnila v roce 1996.

Následně byly podány ?hromadné ?aloby“ autochtonními skupinami proti státu a institucím k?es?anských církví. To vedlo k uzav?ení ?Dohody o indiánských ?kolách“ v roce 2005, která stanovila náro?ná kompenza?ní opat?ení, a ke z?ízení ?Kanadské komise pro pravdu a usmí?ení“ v roce 2008. Ta dokon?ila svou zprávu v roce 2015 a p?edlo?ila nejméně 94 doporu?ení a po?adavk? týkajících se ?iroké ?kály otázek a v?ech hlavních aspekt? postavení p?vodních národ?. Práce na jejich realizaci pokra?uje prost?ednictvím ?Národního centra pro pravdu a usmí?ení“, které bylo z?ízeno na Manitobské univerzitě.

Jedním z nejbolestivěj?ích témat je pátrání po dětech, které zem?ely v internátních ?kolách a jejich? hroby nebyly ozna?eny ani zaneseny do soupis?. V neposlední ?adě proto, ?e mnohá z poh?ebi?? byla opu?těna po uzav?ení nebo zni?ení p?íslu?né ?koly. Dosud se poda?ilo vypátrat hroby více ne? 3 000 nezletilých.

Role katolické církve v internátních ?kolách

K?es?anské církve, a zejména pak katolická církev, se v souvislosti s internátními ?kolami staly ter?em ostré kritiky. Proto se ji? na po?átku 90. let objevují d?le?itá prohlá?ení k této problematice, která výslovně uznávají chyby a nedostatky a zavazují se k solidaritě s p?vodními národy v jejich úsilí o d?stojnost a spravedlnost: nap?. závěre?né prohlá?ení z národního setkání v Saskatoonu v b?eznu 1991 a dokument kanadské oblátské konference z ?ervence tého? roku. Obláti Panny Marie Neposkvrněné, ?eholní kongregace, která se na tomto procesu nejvíce podílela, ?ádají p?vodní národy o prominutí těmito slovy: ?Prosíme o odpu?tění za samotnou existenci ?kol, p?i?em? uznáváme, ?e největ?ím zneu?itím nebylo to, co se dělo ve ?kolách, ale ji? to, ?e takové ?koly v?bec existovaly“.

V roce 1993 Komise pro spravedlnost a mír p?i Kanadské biskupské konferenci adresovala zmíněné Královské komisi rozsáhlý list s názvem ?A? spravedlnost te?e jako mohutná ?eka“. V sou?asné době pokra?uje proces diskuse, reflexe a dialogu, v?etně soudního od?kodnění. V této souvislosti se katolická strana ve vý?e zmíněné ?Dohodě o indiánských ?kolách“ z roku 2005 zavázala ke t?em nemalým závazk?m: k platbě 29 milion? kanadských dolar?, k realizaci konkrétních iniciativ a slu?eb vedoucích k uzdravení a smí?ení v hodnotě 25 milion? dolar? a k osvětové kampani na získání dal?ích 25 milion? dolar?.

V roce 2015 kanadská vláda uznala, ?e první dva závazky byly splněny a ?e úsilí o splnění t?etího bylo dostate?né. Biskupská konference v?ak následně p?islíbila nový p?íspěvek ve vý?i 30 milion? dolar?, ?ím? chce reagovat na po?adavky Komise pro pravdu a smí?ení. Tyto po?adavky se týkají formace duchovních, ?eholník? a laik? v souvislosti s p?vodní kulturou a spiritualitou, spolupráce na znovuobjevení a uctění památky nezletilých poh?bených bez identifikace a financování projekt? pro p?vodní kultury, jazyky a vzdělávání p?vodních národ?. První z po?adavk? Komise v?ak p?ímo vyzývá pape?e, aby ?p?edlo?il omluvu p?e?iv?ím, jejich rodinám a komunitám za roli katolické církve v duchovním, kulturním, emocionálním, fyzickém a sexuálním zneu?ívání nezletilých p?íslu?ník? Prvních národ?, Inuit? a Métis? v internátních ?kolách“. Kanad?tí biskupové v zá?í loňského roku zve?ejnili prosbu o odpu?tění, v ní? zd?razňují, ?e jsou odhodláni spolupracovat se Svatým stolcem a domorodými partnery na pape?ově pastora?ní náv?těvě v Kanadě.

P?elo?ila Jana Gruberová