Parolin: Pot?ebujeme novou Helsinskou konferenci
Salvatore Cernuzio – Vatican News
"Dnes pot?ebujeme novou Helsinskou konferenci". Kardinál Pietro Parolin p?ipomíná minulost, tedy událost z roku 1975, která znamenala zásadní krok k zastavení studené války, jako zp?sob, jak ukon?it hr?zu sou?asnosti: konflikt na Ukrajině, skute?nou "svatokráde?", která se stále opakuje. Dnes dopoledne p?edstavil státní sekretá? na univerzitě LUMSA v ?ímě knihu "Proti válce", kterou vydalo nakladatelství Solferino a LEV a která shroma??uje pape?ovy projevy a výzvy proti válce a ve prospěch odzbrojení a dialogu. Spolu s kardinálem se setkání, které moderovala Fiorenza Sarzanini, zástupkyně ?éfredaktora deníku Corriere della Sera, zú?astnili také bývalý premiér Romano Prodi a rektor LUMSA Francesco Bonini.
Tragédie Ukrajiny
Po?ínaje stránkami - "p?e?tenými na jeden zátah" - knihy, která zd?razňuje radikální povahu "ne válce", je? pape? vyjad?uje od po?átku svého pontifikátu a je?tě více od 24. února loňského roku, Parolin hovo?í o "schématu míru", které má být protikladem "schématu války". "Tvá?í v tvá? tragédii, kterou vidíme na Ukrajině, tvá?í v tvá? tisíc?m mrtvých, zabitým civilist?m, zni?eným měst?m, milion?m uprchlík? - ?en, starých lidí a dětí - nucených opustit své domovy, nem??eme reagovat podle toho, co pape? nazývá schématem války."
"Duch" Alda Mora
Kardinál hovo?í o "duchu", který je t?eba obnovit, o duchu Alda Mora, tehdej?ího italského premiéra, který p?ed 47 lety vedl 35 stát? k podpisu dohod ve finském hlavním městě, aby "p?ekro?ily logiku blok?". "Během této konference se bezpe?nost a spolupráce ve východní a západní Evropě sjednotila na cestě k uvolnění napětí," ?íká státní tajemník a p?ipomíná "roli, kterou tehdy sehrál Svatý stolec a delegace vedená budoucím kardinálem Agostinem Casarolim". V návaznosti na tuto historickou vzpomínku pronesl naléhavá slova: "Mír je v zájmu národ?, mezinárodní bezpe?nost je v zájmu v?ech".
Zbraně, slabá reakce
Kardinál Parolin proto vyzývá k "posílení ú?asti v mezinárodních orgánech a také ke znovuobjevení vět?í schopnosti evropské iniciativy". Je to Evropa, "k?es?anská Evropa", která je ve skute?nosti posti?ena "stra?livou válkou" probíhající na Ukrajině: "Nezabývám se meritem rozhodnutí, které r?zné země p?ijaly, aby poslaly zbraně Ukrajině, která má jako národ právo bránit se p?ed invazí, kterou utrpěla." "Omezit se na zbraně je slabá reakce. Ano, zbraně jsou slabou, nikoli silnou odpovědí!" dodal státní sekretá?. Silná reakce je taková, která podniká "iniciativy k zastavení boj?, k dosa?ení ?e?ení na základě jednání, k zamy?lení nad mo?nou budoucností sou?ití na na?em starém kontinentu".
Dělat více pro mír
Parolin dále uvedl, ?e mezinárodní spole?enství "má povinnost nesna?it se pokra?ovat ve válce, ale realizovat v?echny mo?né politické a diplomatické iniciativy k dosa?ení p?ímě?í a spravedlivého míru". Spravedlivého a p?edev?ím "trvalého", který "nelze svě?it pouze do rukou agresora a napadeného". "Jsme povinni udělat pro mír více."
Nové Helsinky
Vyzývá k dialogu, který by vytvo?il novou rovnováhu míru a bezpe?nosti: "Dnes pot?ebujeme novou Helsinskou konferenci". Tento návrh p?edlo?il p?ed t?emi dny p?ed Parlamentním shromá?děním Rady Evropy také italský prezident Sergio Mattarella. Návrh, který je ozvěnou pape?ovy výzvy k p?ekonání "kainovského" ducha, který nám brání spolupracovat jako brat?i.
Franti?kovy výzvy
Kardinál se ve svém projevu věnoval pape?ovým výzvám a zd?raznil riziko, ?e je budeme pova?ovat jen "za něco, co se 'pat?í'". Jde o "zneuznaný zp?sob pohledu na pape?ovo magisterium", který prohlubuje "stále vět?í propast mezi jeho slovy a skute?ností" a ztrácí ze z?etele, ?e pape?ovo poselství o nenásilí se nachází v evangeliu, kde uk?i?ovaný Kristus, bezbranný na popravi?ti, "?elil nespravedlivé smrti, ani? by reagoval".
Právo na sebeobranu
Znamená to, ?e právo na sebeobranu ji? neexistuje? "To samoz?ejmě ne. Nelze o?ekávat, ?e někdo, kdo je nespravedlivě napaden, nebude bránit své blízké, sv?j domov, svou vlast," zd?raznil kardinál Parolin a citoval Katechismus, zejména odstavec 2309, který ?íká: "U?ití zbraně by nemělo zp?sobit vět?í zlo a zmatky, ne? je zlo, které má být odstraněno". Podle kardinála jsou to zásadní úvahy a podmínky, zejména dnes ve světle velkých změn, které p?iná?ejí "moderní prost?edky destrukce". "Nem??eme ji? diskutovat o 'spravedlivých válkách', ani? bychom vzali v úvahu skute?nost, ?e dnes jsou mnohem více ne? v minulosti prvními obě?mi války nevinní civilisté, a to kv?li ni?ivým zbraním, které jsou jen zdánlivě inteligentní."
Nezapomínejte na minulost a války ve světě
V jeho projevu se vrací encyklika Fratelli tutti, ale také Pacem in terris Jana XXIII. a "neslýchaná" Nóta o míru Benedikta XV. Bohatství magisteria, k němu? se p?idává prozíravost pape??, jako byl Jan Pavel II., který "prosil západní síly, aby nevedly válku proti Iráku". Konflikt, jeho? d?sledky jsou i po dvaceti letech stále patrné. Výzvou je proto nezapomínat na minulost. "Drcená ka?dodenností a sou?asností, plná informací v?eho druhu, nevyjímaje fale?né zprávy a propagandu," upozorňuje Parolin, hrozí, ?e historická pamě?, a to i ta nedávná, upadne v zapomnění, co? zp?sobí, ?e probíhající války po celém světě budou "zni?ující" pro obyvatelstvo a p?edev?ím pro děti, "první oběti". Pozornost se soust?edí na Sýrii, Jemen a Tigraj: v?echny dílky velké skláda?ky, kterou pape? Franti?ek ozna?il za "t?etí světovou válku po ?ástech". A pape? nep?estává burcovat svědomí vládc?, aby "nepokra?ovali v tomto pekle zkázy a hledali ?e?ení na základě jednání, a to i za cenu obětí".
Jak skon?ilo období míru
Co by se v?ak mělo konkrétně udělat? Rozhodně ne plakat nad rozlitým mlékem nebo hledat viníky a opomenutí, ale naopak "pochopit, jak do?lo k tomuto bodu, ?e jsme napsali slovo 'konec' k období míru, které za?alo po skon?ení druhé světové války, a k mnoha nadějím, které se zrodily po skon?ení studené války a pádu berlínské zdi". "Pokra?ovali jsme v budování světa zalo?eného na vojenských aliancích a ekonomické kolonizaci," konstatuje státní sekretá? a opakuje, ?e "je t?eba více d?vě?ovat mezinárodním orgán?m a jejich budování a sna?it se z nich udělat více 'spole?ný d?m', kde se v?ichni cítí být zastoupeni". Zároveň je prioritou "vybudovat nový systém mezinárodních vztah?, který ji? nebude zalo?en na odstra?ování a vojenské síle", aby se zabránilo " smě?ování k propasti totální války". Logika je taková, jakou pou?ívá Giorgio La Pira: "Ne nevyhnutelná válka, ale nevyhnutelný mír".
Jednání bez "p?edbě?ných podmínek"
V odpovědi na otázku, zda stále existují podmínky pro návrat k jednacímu stolu, kardinál uvedl, ?e je "pesimistický", proto?e v posledních měsících "do?lo k pokus?m, které byly zahájeny nebo navr?eny, ale nebyly dota?eny do konce". Zároveň, ?íká kardinál, "neexistují ?ádné jiné alternativy: musíme i nadále navrhovat, aby byly p?edev?ím zastaveny vále?né akce a abychom se vrátili k jednání". Je t?eba "jednat bez p?edbě?ných podmínek", aby se "na?la spole?ná ?e?ení", jinak "válka bude dál po?írat děti Ukrajiny a mír, který bude vybudován, nebude spravedlivým a trvalým mírem, ale vnucováním ur?itých podmínek, p?edpokladem pro dal?í konflikty, dal?í napětí, dal?í války". Doufá, ?e se poda?í prokázat "flexibilitu" a p?ekonat "rigidní postoje": "Jednání v?dy zahrnují kompromis. Doufám, ?e stále existuje v?le ke spole?nému závěru."
Eroze multilateralismu
Pokud jde o návrh "nových Helsinek", Parolin opakuje, ?e "d?le?ité je vrátit se k duchu" této konference, který byl "p?íli? brzy ztracen". "Snad nikdo nep?edpokládal, ?e tato válka vypukne, ?e se najde nějaká lest. Mám v?ak dojem, ?e tato válka je z?ejmým d?sledkem procesu, který probíhal v posledních několika desetiletích. Svatý stolec hovo?il o erozi multilateralismu: bylo z?ejmé, ?e národy a odpovědné osoby ji? nevě?í ve spole?né ?e?ení problém?. Bylo logické, ?e se k tomuto závěru schyluje, a pokud tomuto trendu neu?iníme p?ítr?, bude se k podobným závěr?m schylovat je?tě více."
Prodiho vystoupení
Romano Prodi ve svém projevu rovně? vy?el z pape?ových slov o "t?etí světové válce po ?ástech": odpovídá to "analýze politologa", ?ekl, ale také "velmi razantnímu" odsouzení situace ve světě, v ní? se "spojují kousky světových konflikt?". Bývalý italský premiér se poté zamě?il na světovou politiku a vyjád?il politování nad "absolutním" nedostatkem dialogu a v?le k jeho dosa?ení: "Ji? neexistuje atmosféra pro po?ádání mezinárodních konferencí, pro uzavírání dohod. Je to neuvě?itelný okam?ik, kdy je stále je?tě pova?ováno za nezralé vytvo?it prost?edníka nebo p?emý?let o tom, jak dosáhnout ?e?ení". Celosvětový problém. Podle Prodiho "tvá?í v tvá? invazi a agresi je jasné, ?e je t?eba pomáhat napadeným. Nejsem z toho nad?ený, ale nevím, jak by se dalo pou?ít jiné mě?ítko. Proto?e jinak bude světový ?ád dále naru?ován. Pokud USA a ?ína nezasáhnou na základě vzájemné dohody, bude velmi obtí?né tento problém (v p?ípadě války na Ukrajině) vy?e?it". "Zde se hroutí světová politika", ?ekl Prodi a "obě velmoci ji musí dát znovu dohromady a Evropa musí hrát svou roli."
Úloha Francie a Německa
Profesor v této souvislosti vyzval Francii, "která má jaderné zbraně, právo veta v OSN a největ?í armádu", k okam?ité akci: "Musí si pospí?it, ne? p?ezbrojení změní rovnováhu v Evropě, a navrhnout posílenou spolupráci v evropské obranné politice." Pokud jde o Německo, "velkou zemi, která je je?tě demokrati?těj?í ne? Itálie", Prodi ?ekl, ?e "autonomní zbrojení země s tak velkou ekonomickou silou násilně vytvá?í vztah, který zna?ně ztě?uje budoucí spole?nou evropskou politiku". Válka mění v?echny souvislosti, v?etně těch evropských," vysvětlil. "Pokud nezajistíme úzké vazby s evropskými zeměmi, bude to mnohem obtí?něj?í." Cílem je podle bývalého italského premiéra "rychle vytvo?it spole?nou zahrani?ní politiku a spole?nou obranu, ne? bude mít jedna země tak silnou váhu, ?e se ji? nepoda?í dohodu uzav?ít. ?íká to zdravý rozum. A kdo to m??e zorganizovat? Francie spolu s Německem, Itálií a ?panělskem, které dnes mají spole?nou zahrani?ní politiku. Stru?ně ?e?eno, je zapot?ebí "?e?ení na světové úrovni", proto?e - jak ?íká pape? - "kousky" t?etí světové války "se staly celosvětovými". První podmínkou je v?ak spole?né uvědomění si, ?e "?kody této války se ukazují jako v?eobecné": "Dokud nepochopí, ?e si p?ipravují katastrofu, bude obtí?né najít dohodu".
(vac)
