Pape? p?ed rokem v Iráku: Posel míru, kter? je t?eba teprve vybudovat
Benedetta Capelli a Salvatore Cernuzio – Vatican News
"???? ?? ?? ?????? ?? ????? ?????? ?????? ? Welcome 杏MAP导航 Francis"
Plakáty, které p?ed rokem 7. b?ezna v iráckém Mosulu, městě, je? bylo v srpnu 2014 vyhlá?eno ba?tou Islámského státu, vypadaly jako obvazy, kdy? vítaly p?íjezd pape?e Franti?ka. Obvazy, které si obyvatelstvo p?ikládá na rány, které jsou stále patrné: zni?ené budovy, stěny se skvrnami od krve, dve?e poseté kulkami, hromady trosek, modlitebny, které nesou stopy nedobrého vyu?ití jako vězení nebo soudy. Do tohoto centra iráckého Kurdistánu p?ijel v obrněném voze pape? a díval se na panorama totální devastace, ale také na usměvavé tvá?e dětí, starých lidí, mu?? a ?en - k?es?an? i muslim? -, kte?í vy?li ze svých domov? bez masek, aby pape?i ukázali, ?e se po letech bolesti a teroru mohou kone?ně usmívat.
Holubice míru
"Alalà, alalà," k?i?ely ?eny, které se od rozb?esku hrnuly do ulic. Výk?iky jásotu, které pape?e provázely po celou dobu jeho historické cesty do tohoto blízkovýchodního regionu su?ovaného konflikty a d?ihádistickým terorem. Kardinál Rafael Sako, bagdádský patriarcha chaldejské církve, na tyto chvíle vzpomíná o rok později. Po celou dobu byl s ?ímským biskupem a pro?íval s ním tuto pou?, která zatím z?stává v dějinách pape?ství ojedinělá. Od setkání s ajatolláhem ?íit? al-Sistáním po výpravu vrtulníkem na Ninivskou planinu, jednu z nejh??e posti?ených terorismem, od náv?těvy míst pronásledování v Karakó?i po modlitbu v ruinách Mosulu uprost?ed dar? i odst?elova?? nebo mezinábo?enské setkání v pou?ti Uru Chaldej?. "Kdy? p?ijel na leti?tě, oble?ený v bílém," ?ekl kardinál pro Vatican News, "vypadal jako holubice, která se sná?í na na?i zemi, aby ?ekla: 'Mír s vámi, ?ijte v míru'."
Zármutek nad v?emi válkami
Mír... Slovo, které se objevovalo v ka?dém Franti?kově projevu během jeho náv?těvy Iráku. Slovo, které se stává naléhavým v těchto dnech, kdy z Ukrajiny znějí výst?ely války, které zp?sobují zkázu a smrt v srdci Evropy. Obrázky a zprávy, které nenechávají lhostejnými lidi v Iráku, léta zraňované útoky, bombardováním, vyhlazováním nevinných. "Kolik bolesti, kolik smutku," ?íká Sako, "tento scéná? jsme u? za?ili. Je to hrozné, je to situace, která zp?sobila bídu, chudobu, migraci a mnoho katastrof."
Pape?ova náv?těva a jeho "otcovská" gesta byla "velmi silným poselstvím, které ?íká ne válce, ?e se musíme navzájem uznávat jako brat?i, vést dialog jako zralí lidé, budovat spole?nost lep?ím zp?sobem a vyhnout se ka?dému st?etu, který je v?dy katastrofický". Ve světle dne?ních dramat na Ukrajině se zdá, ?e toto poselství z?stalo nevysly?eno, poznamenává kardinál: "Lidé tomuto prorockému hlasu nenaslouchají... K hledání míru je zapot?ebí konstruktivního dialogu. V?e musí být zalo?eno na hodnotách d?stojnosti, svobody, spravedlnosti a suverenity zemí."
Poselství pro k?es?any i muslimy
V Iráku, kde v sou?asné době probíhají iniciativy k p?ipomenutí události z roku 2021, pape?ovo poselství navyznělo do ztracena, ale z?stalo zapsáno v myslích k?es?an? i muslim?, kterým pape? Franti?ek ukázal "tvá? otce: ne prince nebo hlavy státu, ale Bo?ího mu?e". "Pape??v hlas je mezi námi velmi p?ítomný," uji??uje Sako.
Je v?ak tě?ké zapomenout na slova, která pape? ?eptal z pódia uprost?ed rudého písku v Chaldejském Uru, zatímco prach zvedaný větrem zakrýval obzor, na něm? se ty?il zikkurat Ur-Nammu. V doprovodu p?edstavitel? r?zných nábo?enství pape? p?ipomněl Izaiá?ovo proroctví: "zlámou své me?e a udělají z nich pluhy, ze svých kopí udělají kosy", aby konstatoval, ?e se z "me?? a kopí staly st?ely a bomby". O rok později tuto úvahu potvrzuje devastace Kyjeva a dal?ích ukrajinských měst, jaderné hrozby, závody ve zbrojení namísto dialogu.
"?ádné dal?í zbraně"
"P?estaňte vyrábět zbraně!" vyzývá kardinál Sako. "Zbraně jsou hrozbou pro celé lidstvo. A to ani nemluvíme o normálních zbraních, ale o jaderných zbraních, které mohou lidstvo zcela zni?it. Jaká odpovědnost...!" "厂惫ě迟, p?edev?ím Západ, ztratil nábo?enské a lidské hodnoty: je tu tolik lhostejnosti, tolik sobectví, v?e je zalo?eno na konzumu, na osobních zájmech. Kam ten svět spěje? Kdo za to v?echno platí? Chudí lidé, kte?í nemají nic, na Ukrajině, stejně jako v Sýrii, Iráku, Jemenu, Libyi, v celé Africe... Ti, kte?í vyrábějí zbraně, kte?í spěchají prodávat zbraně a vytvá?et nové, jaké mají svědomí?".
Odpu?tění proti poku?ení pomsty
Úvaha bagdádského patriarchy je prodchnuta ho?kostí. Ho?kost, která v?ak neztrácí naději v mírovou budoucnost. O té?e ho?kosti, o ní? Franti?ek hovo?il p?i poslední, p?eplněné m?i svaté 8. b?ezna na stadionu Franse Harírího v Erbílu, kde z pódia, na něm? se vyjímala socha Panny Marie po?kozená bojovníky Islámského státu, poděkoval irácké církvi za projevené "odpu?tění", které posiluje "poku?ení hledat pomstu, je? ?lověka utápí v nekone?né spirále odplaty". Kristus, "dobrý Samaritán lidstva, si p?eje pomazat ka?dou ránu, zahojit ka?dou bolestnou vzpomínku a inspirovat budoucnost míru a bratrství v této zemi," ?ekl pape?. To je skute?ný odkaz pro Irák, o který se kardinál Sako chce podělit se "svými ukrajinskými bratry a sestrami".
Budoucnost mimo válku
"Lidé mají z války velké obavy, je tu velká solidarita, proto?e jsme ji za?ili. Je to země od nás vzdálená, ale lidská blízkost je silná. V Iráku skon?ily války, "i kdy? tam nadále probíhají boje o moc a korupce", a zrodila se jistota, ?e ze zkázy a destrukce se znovu povstává, ?e je to Pán, a ne lidé, kdo dr?í osud světa ve svých rukou, a ?e, jak ?íká Sako, " po ka?dé válce je tu budoucnost".
(vac)
