Cesta do Iráku jako zásadní krok v mezinábo?enském dialogu
Franti?kovo setkání s Al-Sistáním sice nevedlo k podpisu nového dokumentu o v?eobecném bratrství, av?ak je?tě tého? dne – 6. b?ezna – irácký premiér Mustafa Kázimí vyhlásil ?Národní den tolerance a koexistence“, který se poprvé bude slavit p?í?tího roku, ale ji? existuje jeho logo, zobrazující symboly r?zných nábo?enství. Obdobně vedlo abúdhábské prohlá?ení k zalo?ení Mezinárodního dne lidského bratrství, který OSN stanovila ka?doro?ně na 4. únor. Podle Mokraniho, který vyu?uje koranická studia a islámskou antropologii na Gregoriánské univerzitě a p?sobí rovně? na Pape?ském institutu arabistiky a islámských studií, se nyní otev?ela cesta k ?íitismu jako druhému k?ídlu islámského světa.
?Al-Sistání se navíc tě?í veliké d?věryhodnosti. Sledují ho miliony lidí v Iráku, Indii, Pákistánu, Íránu, Libanonu, a je tedy ?lověkem, jeho? slovo má mezinárodní dopad, úctu a váhu. Zároveň se jedná o asketu, který vede velice strohý a chudý ?ivot, p?esto?e dostává mnoho dar? na charitu a spravuje veliký peně?ní fond, proto?e jeho poměrně rozsáhlé spole?enství mu dává peníze na pomoc chudým. Al-Sistání tedy znamená záruku také pro k?es?any. Pape? p?i setkání s ním vyzdvihl ideu iráckého státu jako demokratického, inkluzivního útvaru, který respektuje men?iny a lidská práva. To potvrzuje, ?e p?ítomnost k?es?an? a jejich síla v Iráku a na Blízkém východě v?eobecně vychází ze silného, jednotného, demokratického a inkluzivního státu, který jim poskytuje plné ob?anství.“
Ov?em také pape? Franti?ek není v muslimském světě neznámý, pokra?uje tuniský teolog.
?Pape? vykonal mnoho cest a setkal se s významnými p?edstaviteli islámského světa – sunnity i ?íity. Existuje je?tě t?etí odno?, Íbádíja, co? je minoritní větev islámu p?ítomná v Ománu. Pape? si v?dy zachoval otev?enost a hájil islám a muslimy i tehdy, kdy? jejich obraz poskvrnil terorismus. Stále toti? rozli?oval mezi islámem jako nábo?enstvím a lidským dědictvím na jedné straně a teroristickými ?iny, které zneu?ívají Bo?í jméno, na straně druhé. Toto rozli?ení u něj bylo zcela z?ejmé a proto lze ?íci, ?e arabský a islámský svět pape?ovi d?vě?uje, vidí ho a sleduje, proto?e zprávy se dnes dostanou v?ude. Muslimové znají jeho stanoviska, dokumenty, které napsal a to v?e budí d?věru v něj jako ?lověka, který se ve svém prorockém a kritickém vědomí sna?í pokorně a láskyplně p?ivádět k jednotě.“
Uzavírá pro na?e mikrofony Adnane Mokrani, který jako první muslimský teolog vyu?uje na pape?ských univerzitách.
(jag)
