杏MAP导航

Brat?i a sestry,

?A? je daleko ode mě, abych se chlubil ně?ím jiným ne? k?í?em na?eho Pána Je?í?e Krista.“ (Gal 6,14). Slova apo?tola Pavla, u jeho? hrobu jsme se shromá?dili, nás uvádějí ke vzpomínce na mu?edníky a svědky víry 21. století, v den svátku Pový?ení svatého k?í?e.

U paty Kristova k?í?e, na?í spásy, popsaného jako ?naděje k?es?an?“ a ?sláva mu?edník?“ (srov. Ve?erní modlitba byzantské liturgie ke svátku Pový?ení svatého k?í?e), zdravím zástupce pravoslavných církví, starobylých východních církví, k?es?anských spole?enství a ekumenických organizací, kterým děkuji za to, ?e p?ijali mé pozvání k této slavnosti. V?echny zde p?ítomné zdravím pokojným objetím!

Jsme p?esvěd?eni, ?e mu?ednictví a? k smrti je ?nejpravdivěj?ím spole?enstvím s Kristem, který prolil svou krev a touto obětí sblí?il ty, kte?í byli kdysi vzdáleni (srov. Ef 2,13)“ (Encyklika Ut unum sint, 84). I dnes m??eme s Janem Pavlem II. ?íci, ?e tam, kde se zdálo, ?e nenávist prostupuje v?echny aspekty ?ivota, tito odvá?ní slu?ebníci evangelia a mu?edníci víry jasně dokázali, ?e ?láska je silněj?í ne? smrt“ (?P?ipomínka svědk? víry ve 20. století“, 7. května 2000).

Vzpomínáme na tyto na?e bratry a sestry s pohledem up?eným na Uk?i?ovaného. Svým k?í?em nám Je?í? zjevil pravou tvá? Boha, jeho nekone?né milosrdenství v??i lidstvu; vzal na sebe nenávist a násilí tohoto světa, aby sdílel osud v?ech poní?ených a utla?ovaných: ?A p?ece on nesl na?e utrpení, obtí?il se na?imi bolestmi“ (Iz 53,4).

I dnes mnoho bratr? a sester kv?li svému svědectví víry v obtí?ných situacích a nep?átelském prost?edí nese stejný k?í? jako Pán: stejně jako on jsou pronásledováni, odsuzováni, zabíjeni. O nich Je?í? ?íká: ?Blahoslavení, kdo jsou pronásledováni pro spravedlnost, nebo? jejich je nebeské království. Blahoslavení jste, kdy? vás budou kv?li mně tupit, pronásledovat a vylhaně vám p?ipisovat ka?dou ?patnost“ (Mt 5,10-11). Jsou to ?eny a mu?i, ?eholnice a ?eholníci, laici a kně?í, kte?í platí ?ivotem za věrnost evangeliu, za nasazení pro spravedlnost, za boj za nábo?enskou svobodu tam, kde je je?tě poru?ována, za solidaritu s nejchud?ími. Podle světských mě?ítek byli ?pora?eni“. Ve skute?nosti v?ak, jak nám ?íká Kniha moudrosti: ?I kdy? se lidem zdálo, ?e jsou trestáni, jejich naděje byla plná nesmrtelnosti.“ (Mdr 3,4).

Brat?i a sestry, v pr?běhu jubilejního roku oslavujeme naději těchto state?ných svědk? víry. Je to naděje plná nesmrtelnosti, proto?e jejich mu?ednictví pokra?uje v ?í?ení evangelia ve světě poznamenaném nenávistí, násilím a válkou; je to naděje plná nesmrtelnosti, proto?e i kdy? byli tělesně usmrceni, nikdo nem??e uml?et jejich hlas ani vymazat lásku, kterou darovali; je to naděje plná nesmrtelnosti, proto?e jejich svědectví z?stává jako proroctví o vítězství dobra nad zlem.

Ano, jejich naděje je neozbrojená. Svěd?ili o ví?e, ani? by kdy pou?ili zbraně síly a násilí, ale p?ijali slabou a mírnou sílu evangelia, podle slov apo?tola Pavla: ?Velmi rád se tedy budu chlubit spí?e svými slabostmi, aby na mně spo?inula Kristova moc. […] Nebo? kdy? jsem slabý, právě tehdy jsem silný“ (2Kor 12,9-10).

Mám na mysli evangelijní sílu sestry Dorothy Stangové, která se zasazovala za bezzemky v Amazonii: těm, kte?í se ji chystali zabít a ?ádali od ní zbraň, ukázala Bibli a odpověděla: ?Toto je moje jediná zbraň.“ Mám na mysli otce Ragheeda Ganniho, chaldejského kněze z iráckého Mosulu, který se vzdal boje, aby svěd?il o tom, jak se chová pravý k?es?an. Myslím na bratra Francise Tofiho, anglikána a ?lena Melanesian Brotherhood, který polo?il ?ivot za mír na ?alamounových ostrovech. P?íklad? by bylo mnoho, proto?e bohu?el i po skon?ení velkých diktatur dvacátého století pronásledování k?es?an? je?tě neustalo, ba naopak, v některých ?ástech světa se dokonce zintenzivnilo.

Tito odvá?ní slu?ebníci evangelia a mu?edníci víry ?tvo?í jakousi velkou fresku k?es?anského lidství […]. Fresku evangelia blahoslavenství, pro?itého a? do prolití krve“ (sv. Jan Pavel II., P?ipomínka svědk? víry ve 20. století, 7. května 2000).

Drazí brat?i a sestry, nem??eme a nechceme zapomenout. Chceme si je p?ipomínat. ?iníme tak s jistotou, ?e stejně jako v prvních stoletích i ve t?etím tisíciletí je ?krev mu?edník? semenem nových k?es?an?“ (Tertulián). Chceme spole?ně s na?imi bratry a sestrami z jiných církví a k?es?anských spole?enství uchovávat jejich památku. Rád bych proto znovu zd?raznil, ?e katolická církev se zavázala, ?e bude uchovávat památku svědk? víry v?ech k?es?anských tradic. Komise pro nové mu?edníky p?i Dikasteriu pro svato?e?ení plní tento úkol ve spolupráci s Dikasteriem pro podporu jednoty k?es?an?.

Jak jsme uznali během nedávno konané synody, ekumenismus krve spojuje ?k?es?any r?zných p?íslu?ností, kte?í spole?ně vydávají ?ivot za víru v Je?í?e Krista. Svědectví jejich mu?ednictví je výmluvněj?í ne? jakákoli slova: jednota pochází z Pánova k?í?e“ (XVI. synodní shromá?dění, Závěre?ný dokument, ?. 23). Ké? krev tolika svědk? p?iblí?í ten po?ehnaný den, kdy budeme pít ze stejného kalicha spásy!

Nejdra??í, jeden pákistánský chlapec, Abish Masih, zabitý p?i útoku na katolický kostel, napsal do svého se?itu: ?Making the world a better place“, ?U?init svět lep?ím místem“. Sen tohoto dítěte nás povzbuzuje, abychom odvá?ně svěd?ili o své ví?e a spole?ně byli kvasem pokojného a bratrského lidstva.