Lev XIV.: Pohled Marie pomáhá národ?m a kulturám krá?et v míru
Daniele Piccini – Vatikán
Kontemplace tajemství Boha a dějin vnit?ním pohledem Marie nás chrání p?ed mystifikacemi propagandy, ideologie a zkreslených informací, které nikdy nebudou schopny p?inést neozbrojené a odzbrojující slovo, a otevírá nás bo?ské bezplatnosti, která jako jediná umo?ňuje lidem, národ?m a kulturám krá?et spole?ně v míru.
Tímto zp?sobem, zd?razňujíc, jak naslouchání Bo?ímu slovu otevírá církev synodalitě, shrnul pape? Lev XIV. ve svém závěre?ném projevu v Aule Pavla VI. témata a výsledky práce 26. mezinárodního mariologického kongresu, který se konal v ?ímě v auditoriu Antonianum od 3. zá?í do dne?ního dne, 6. zá?í, který po?ádala Pape?ská akademie Marian Internationalis.
Po ?ty?i dny diskutovalo asi 600 mariolog? ze ?ty? kontinent? na téma kongresu ?Jubileum a synodalita: církev s mariánskou tvá?í a praxí“.
Dvě biblické kategorie
Podle pape?e konference ji? svým názvem ?uznala“ dvě ?biblické kategorie“, jubileum a synodalitu, které ?ú?inně vyjad?ují povolání a poslání Matky Páně“, v nich? ?je mo?né ?íst povolání církve“. Marie je tedy vzorem pro církev: ?Panna Maria, Matka církve, nás u?í být svatým lidem Bo?ím“, ?ekl pape?. Z tohoto vzoru, dodal pape?, ?vyplývá také význam této Pape?ské akademie“, která nám zaslou?eně p?ipomíná, ?e ?církev má v?dy mariánskou tvá? a mariánskou praxi“.
??ena jubelní“
Maria, vysvětlil Lev XIV., je ??ena jubelní“, proto?e ?v?dy za?íná nasloucháním Slovu“ a ?iní tak s postojem popsaným svatým Augustinem v desáté knize Vyznání, kterou pape? citoval: neo?ekává po?adovanou odpově?, ale usiluje o to, co ?sly?í“ od Boha. Stejně jako Maria ani církev nesmí nikdy p?estat pěstovat dialog s Bohem a klást mu ?nep?íjemné“ otázky, jak to ?iní Panna Maria v okam?iku Zvěstování: ?Jak se to stane?“
?Synodální ?ena“
Maria je, za druhé, argumentoval pape?, ?synodální ?enou“, proto?e je ?plně a mate?sky zapojena do p?sobení Ducha Svatého“, který v?dy volá k ?spole?né cestě jako brat?i a sestry“ ty, kte?í byli d?íve ?odděleni“ kv?li ?vzájemné ned?vě?e“ nebo ?dokonce“ kv?li ?nep?átelství“. Maria, vysvětlil dále Lev XIV., je ?dokonalou spolupracovnicí Ducha Svatého, neustále otevírá dve?e, buduje mosty, bo?í zdi a pomáhá lidstvu ?ít v míru a harmonii rozmanitosti“.
Církev s tvá?í Marie
Z těchto dvou charakteristik, shrnutých ve dvou biblických kategoriích, vyplývá poslání ?Církve s mariánským srdcem“, která ?stále lépe chrání a chápe hierarchii pravd víry, integruje rozum a city, tělo a du?i, univerzální a lokální, osobu a spole?enství, lidstvo a vesmír“. ?Mariánská pietas a praxe“, vysvětlil dále pape?, kdy? konkretizoval charitativní poslání církve, ?berou vá?ně v?echny lidské skute?nosti, po?ínaje těmi nejmen?ími a zavr?enými“.
Marie, cesta dialogu mezi kulturami
Na závěr svého projevu, p?ed ukon?ením setkání modlitbou Zdrávas Maria, pape? poděkoval Pape?ské akademii za ?církevní slu?bu“, kterou vykonává, tj. ?nabízí obraz a poselství Matky Je?í?e jako cestu setkání a dialogu mezi kulturami“.
