PODCAST - Pape?ova homilie na Letnice: Duch rozbíjí na?e vnit?ní pouta a proměňuje nás
HOMILIE SVATÉHO OTCE
M?e svatá na Letnice, 8. ?ervna 2025, Svatopetrské náměstí
Brat?i a sestry,
?Nastal den, který jsme o?ekávali, kdy […] Pán Je?í? Kristus, oslaven svým vzk?í?ením a nanebevstoupením, seslal Ducha Svatého“ (sv. Augustin, Discorso 271, 1). A také dnes se o?ivuje to, co se stalo ve ve?e?adle: jako prudký vítr, který nás rozechvívá, jako hluk, který nás probouzí, jako oheň, který nás osvítí, sestupuje na nás dar Ducha Svatého (srov. Sk 2,1-11).
Jak jsme sly?eli v prvním ?tení, Duch svatý p?sobí v ?ivotě apo?tol? něco mimo?ádného. Po Je?í?ově smrti se uzav?eli ve strachu a smutku, ale nyní kone?ně dostávají nový pohled a porozumění srdce, které jim pomáhá interpretovat události, které se staly, a pro?ít hlubokou zku?enost p?ítomnosti Vzk?í?eného: Duch Svatý p?emáhá jejich strach, rozbíjí vnit?ní pouta, uklidňuje rány, pomazává je silou a dává jim odvahu vyjít vst?íc v?em a hlásat Bo?í skutky.
Úryvek ze Skutk? apo?tol? nám ?íká, ?e v Jeruzalémě bylo v té chvíli shromá?děno mnoho lidí r?zného p?vodu, a p?esto ?ka?dý je sly?el mluvit ve své vlastní ?e?i“ (v. 6). A tak se o Letnicích otev?ely dve?e ve?e?adla, proto?e Duch otev?el hranice. Jak ?ekl Benedikt XVI.: ?Duch Svatý dává porozumění. P?ekonává rozkol, který za?al u Babylonské ve?e – zmatek srdcí, který nás staví proti sobě – a otevírá hranice. […] Církev se musí stále znovu stávat tím, ?ím ji? je: musí otevírat hranice mezi národy a bo?it bariéry mezi t?ídami a rasami. V ní nesmí být nikdo zapomenut ani opovrhován. V církvi jsou pouze svobodní brat?i a sestry Je?í?e Krista« (Homilie na Letnice, 15. května 2005).
Zde je výmluvný obraz Letnic, nad kterým bych se s vámi rád zamyslel. Duch otevírá hranice p?edev?ím v nás. Je to dar, který otevírá ná? ?ivot lásce. A tato p?ítomnost Hospodina rozpou?tí na?i tvrdost, uzav?enost, sobectví, strachy, které nás blokují, narcismus, který nás nutí to?it se jen kolem sebe samých.
Duch Svatý p?ichází, aby v nás vyzval k boji proti riziku ?ivota, který se ztrácí, pohlcen individualismem. Je smutné pozorovat, jak ve světě, kde se mno?í p?íle?itosti k socializaci, paradoxně riskujeme, ?e budeme osamělej?í, stále propojeni, ale neschopni »vytvá?et sítě«, stále pono?eni do davu, ale p?esto ztracení a osamělí cestovatelé.
Duch Bo?í nám v?ak pomáhá objevit nový zp?sob, jak nahlí?et na ?ivot a ?ít jej: otevírá nás setkání s námi samými za maskami, které nosíme; vede nás k setkání s Bohem a u?í nás zakou?et jeho radost; p?esvěd?uje nás – podle slov Je?í?e, která jsme právě vyslechli – ?e pouze pokud setrváme v lásce, dostaneme také sílu zachovávat jeho slovo a být jím proměněni. Otevírá hranice v nás, aby se ná? ?ivot stal prostorem, kde je místo pro v?echny.
Duch navíc otevírá hranice také v na?ich vztazích. Je?í? toti? ?íká, ?e tento dar je láska mezi Ním a Otcem, která p?ichází, aby p?ebývala v nás. A kdy? v nás p?ebývá Bo?í láska, jsme schopni otev?ít se brat?ím, p?ekonat svou zatvrzelost, p?ekonat strach z těch, kte?í jsou jiní, a kultivovat vá?ně, které se v nás bou?í. Duch v?ak proměňuje i ty nejskrytěj?í nebezpe?í, která zne?i??ují na?e vztahy, jako jsou nedorozumění, p?edsudky, manipulace. S velkou bolestí myslím také na situace, kdy je vztah zamo?en touhou ovládat druhého, co? ?asto vede k násilí, jak bohu?el dokazují ?etné p?ípady vra?d ?en v poslední době.
Duch Svatý v nás naopak pěstuje plody, které nám pomáhají ?ít skute?né a dobré vztahy: ?Lásku, radost, pokoj, velkorysost, laskavost, dobrotu, věrnost, mírnost, sebeovládání“ (Gal 5,22). Tímto zp?sobem Duch roz?i?uje hranice na?ich vztah? s druhými a otevírá nás radosti bratrství. A to je rozhodujícím kritériem i pro církev: jsme skute?ně církví Vzk?í?eného a u?edníky Letnic, pouze pokud mezi námi nejsou hranice ani rozdělení, pokud v církvi umíme komunikovat a vzájemně se p?ijímat, pokud integrujeme na?e odli?nosti, pokud se jako církev stáváme prostorem, který je vst?ícný a pohostinný v??i v?em.
碍辞苍别?苍ě Duch svatý otevírá hranice i mezi národy. O Letnicích apo?tolové mluvili jazyky těch, s nimi? se setkali, a chaos Babylonu byl kone?ně uklidněn harmonií vytvo?enou Duchem. Rozdíly, pokud Bo?í dech sjednocuje na?e srdce a umo?ňuje nám vidět v druhém tvá? bratra, se nestávají p?íle?itostí k rozdělení a konfliktu, ale spole?ným dědictvím, z něho? m??eme v?ichni ?erpat a které nás v?echny vede spole?ně na cestu bratrství.
Duch bo?í hranice a bourá zdi lhostejnosti a nenávisti, proto?e ?nás v?echno u?í“ a ?p?ipomíná nám Je?í?ova slova“ (srov. Jan 14,26); a proto nejprve u?í, p?ipomíná a vtiskuje do na?ich srdcí p?ikázání lásky, které Je?í? postavil do st?edu a na vrchol v?eho. A kde je láska, tam není místo pro p?edsudky, pro bezpe?né vzdálenosti, které nás oddalují od bli?ních, pro logiku vylou?ení, kterou bohu?el vidíme i v politickém nacionalismu.
Právě p?i oslavách Letnic pape? Franti?ek poznamenal, ?e ?dnes je ve světě tolik sváru, tolik rozdělení. Jsme v?ichni propojeni, a p?esto jsme od sebe odlou?eni, znecitlivělí lhostejností a utla?ováni osamělostí“ (homilie, 28. května 2023). Tragickým znamením toho v?eho jsou války, které zmítají na?í planetou. Vzývejme Ducha lásky a míru, aby otev?el hranice, zbo?il zdi, rozptýlil nenávist a pomohl nám ?ít jako děti jediného Otce, který je v nebesích.
Brat?i a sestry, Letnice obnovují Církev, obnovují svět! A? silný vítr Ducha Svatého vane nad námi a v nás, otevírá hranice srdce, daruje nám milost setkání s Bohem, roz?i?uje obzory lásky a podporuje na?e úsilí o budování světa, v něm? vládne mír.
Nejsvětěj?í Maria, ?eno Letnic, Panno nav?tívená Duchem, Matko plná milosti, provázej nás a p?imlouvej se za nás.