杏MAP导航

Francesca Merlo, Vatikán

P?i svém posledním ve?ejném vystoupení pape? Franti?ek zopakoval to, co se v jeho pontifikátu stalo heslem míru. V?ichni věděli, ?e ho mohou o?ekávat na konci jeho audiencí, ale nikdy neztratilo svou sílu.

Během velikono?ního po?ehnání Urbi et Orbi, den p?ed svou smrtí, pape?ova slova zopakovala nes?etné výzvy, které v pr?běhu let vyslovil, a vyzval světové v?dce, aby slo?ili zbraně a obrátili se k dialogu.

I kdy? se mu tě?ko mluvilo a po?ádal ceremoná?e, aby jeho poselství p?e?etl jeho jménem, jeho hlas, i kdy? slabý, rezonoval na Svatopetrském náměstí a na obrazovkách po celém světě.

Od prvních dn? svého dvanáctiletého pontifikátu stál pape? Franti?ek v ?ele celosvětového katolického hnutí na podporu míru. Slovy i a skutky dával najevo svou neochvějnou víru v sílu smí?ení, d?le?itost dialogu a naléhavost ukon?ení násilí ve v?ech jeho formách.

Slova a ?iny

Pape? Franti?ek, p?ezdívaný "pape? periferií “, si v?dy na?el ?as, aby pamatoval na ty, kte?í trpí konflikty. Modlil se za mír v oblastech, které získávají vět?inu mediální pozornosti, ale nikdy neopomněl své modlitby smě?ovat i do oblastí, které jsou nejvíce zasa?eny, ale na které svět nejvíce zapomíná.

Jedním z jeho nejsymboli?těj?ích gest a obzvlá?tě výrazným momentem jeho pontifikátu bylo v dubnu 2019, kdy poklekl, aby políbil nohy jihosúdánským p?edstavitel?m v ?ele země potýkající se s děsivou ob?anskou válkou. Kdy? pape? ve Vatikánu p?ivítal prezidenta Salvu Kiira a jeho rivala Rieka Machara, ve své poko?e jim políbil nohy a vyzval v?dce, aby slo?ili zbraně a ?li cestou míru.

Jeho osobní prosba se změnila v diplomatickou, kdy? o ?ty?i roky později, v únoru 2023, odcestoval do Ji?ního Súdánu. Spolu s arcibiskupem z Canterbury a moderátorem skotské církve srde?ně promluvil k tisíc?m vě?ících, kte?í trpěli a stále trpí brutálními následky války.

Kdy? pak v prezidentském paláci v D?ubě promluvil k p?edstavitel?m země, ob?anské spole?nosti a diplomatickému sboru, varoval je: ?Budoucí generace budou bu? vzdávat hold va?im jmén?m, nebo vyma?ou vzpomínku na ně na základě toho, co nyní uděláte“.

Jeho volání po míru se rovně? týkalo dědictví minulých válek, jizev zp?sobených násilnými zvěrstvy spáchanými mezi národy a lidmi a zaji?tění toho, aby se některé chyby ji? nikdy neopakovaly. Během své náv?těvy Hiro?imy a Nagasaki v listopadu 2019 pape? Franti?ek pronesl silnou výzvu proti jaderným zbraním.

Kdy? stál v Parku atomových bomb v Nagasaki, na samotném místě, kde atomové bomby zp?sobily nebývalou zkázu, odsoudil ni?ení zp?sobené těmito zbraněmi a v?echny, kdo je vlastní, a prohlásil: ?Vyu?ívání atomové energie pro vále?né ú?ely je nemorální, stejně jako je nemorální i dr?ení jaderných zbraní.“

Pape? Franti?ek se d?sledně sna?il ?e?it ko?eny destrukce a vyzýval ty, kte?í jsou v mocenských pozicích, aby p?evzali odpovědnost. Zásadní p?itom bylo jeho prosazování denuklearizace.

Pape? Franti?ek tak ?asto odsuzoval obchod se zbraněmi a opakovaně odsuzoval ty, kte?í z války profitují. V projevu ke Kongresu Spojených stát? 24. zá?í 2015 polo?il pal?ivou otázku: ?Pro? jsou smrtící zbraně prodávány těm, kte?í plánují zp?sobit nevýslovné utrpení jednotlivc?m i spole?nosti? Odpově?, jak v?ichni víme, je bohu?el prostě pro peníze: peníze, které jsou nasáklé krví, ?asto nevinnou krví."

Investice peněz do zbraní ozna?il za ??ílenství“ a odsoudil dluhy spojené s ??erným trhem“ se zbraněmi. Kdy? svět vstoupil do roku 2025, jeho poselství z?stalo stejně naléhavé jako v?dy: ?P?estaňte kolonizovat lidi zbraněmi!“.

Poutě za mír

Stejně jako Ji?ní Súdán bylo i mnoho dal?ích apo?tolských cest pape?e Franti?ka věnováno míru. V b?eznu 2021 se zapsal do historie jako první pape?, který se vydal do Iráku. Tam p?inesl poselství jednoty a naděje národu zni?enému dlouholetým konfliktem.

Zejména jeho setkání s velkým ajatolláhem Alím al-Sistáním v Nad?afu zd?raznilo sílu mezinábo?enského dialogu a vzájemného respektu a vedlo k prohlá?ení pape?e Franti?ka, ?e ?mír nevy?aduje vítěze ani pora?ené, ale bratry a sestry, kte?í si navzdory nedorozuměním a zraněním z minulosti volí cestu dialogu“.

Nedávno, v zá?í 2024, pape? Franti?ek nav?tívil Východní Timor, mladý národ, který dlouho a tvrdě bojoval za nezávislost. Jeho p?ítomnost byla vroucím projevem blízkosti nejkatoli?těj?ímu národu světa, který tak dlouho bojoval za svobodu a stále se lé?í ze své minulosti.

Kdy? tam v Tasitolu slou?il m?i pro 600 000 lidí, pape? p?ítomným p?ipomněl, ?e ?jste z?stali pevní v naději i uprost?ed utrpení a díky charakteru svého lidu a své ví?e jste proměnili smutek v radost“.

Diplomatické výzvy a výzvy k p?ímě?í

Kromě svých cest pape? Franti?ek vyu?íval svého hlasu k intervencím v globálních konfliktech a neúnavně vyzýval k p?ímě?í a vyjednávání. V květnu 2014 se s ním ve Vatikánu se?li na modlitebním summitu izraelský prezident ?imon Peres a palestinský prezident Mahmúd Abbás, ?ím? dal najevo své p?esvěd?ení, ?e modlitba a dialog mohou vydlá?dit cestu k míru.

Od té doby, kdy se násilí na Blízkém východě stále stupňovalo, pape? Franti?ek v ?íjnu 2024 horlivě ?ádal o p?ímě?í v Gaze, propu?tění izraelských rukojmích a p?ístup humanitární pomoci k pot?ebným v celém regionu.

Ve stejném měsíci, po roce izraelské ofenzivy v Gaze, p?edlo?ili izraelský premiér Ehud Olmert a bývalý palestinský ministr zahrani?í Násir al-Kidwa pape?i Franti?kovi sv?j mírový návrh pro válku, která ni?í jejich země.

Neochvějný hlas mírotv?rce

Pape?ova blízkost trpícím a jeho zasazování se o ukon?ení celosvětového násilí byly v?dy prioritou. I ve chvílích osobních obtí?í z?stal pape? Franti?ek oddaný míru.

V posledních týdnech svého ?ivota si pape? Franti?ek po celou dobu hospitalizace kv?li oboustrannému zápalu plic na?el ?as na videochat s farností Svaté rodiny v Gaze, s ní? byl v úzkém kontaktu po celou dobu izraelské ofenzivy.

V tomto Svatém roce zasvěceném naději jsou poselství pape?e Franti?ka, jeho blízkost a pé?e o mír odkazem, který bude i nadále rezonovat v celé budoucnosti církve a lidstva, a nezapomínejme, ?e jeho volání nebylo jen voláním po absenci války, ale po p?ítomnosti spravedlnosti, dialogu a bratrství - po světě, který je pro v?echny, a ne jen pro některé, a ve kterém ti, kte?í mají více, nikdy, nikdy nezapomínají na ty, kte?í mají méně.