杏MAP导航

PAPE? FRANTI?EK

?Po?ehnaný, který p?ichází, král, ve jménu Páně“ (Lk 19,38). Takto oslavuje zástup Je?í?e p?i jeho vjezdu do Jeruzaléma. Mesiá? prochází branou svatého města, doko?án otev?enou, aby p?ivítala toho, který jí o několik dní později vyjde prokletý a odsouzený, obtí?ený k?í?em. 

I my jsme dnes následovali Je?í?e, nejprve ve slavnostním pr?vodu a pak na smutné cestě, a zahájili tak Svatý týden, který nás p?ipravuje na oslavu Kristova umu?ení, smrti a vzk?í?ení. 

Kdy? mezi zástupem sledujeme tvá?e voják? a slzy ?en, na?i pozornost upoutá cizinec, jeho? jméno náhle vstoupí do evangelia: ?imon z Kyrény. Tohoto mu?e odvádějí vojáci, kte?í mu ?nasadili k?í?, aby ho nesl místo Je?í?e“ (Lk 23,26). P?icházel v tu chvíli z venkova, procházel kolem a narazil na událost, která ho zdrtila stejně jako tě?ké d?evo na ramenou.

Kdy? jsme na cestě na Kalvárii, zamysleme se na chvíli nad ?imonovým gestem, prozkoumejme jeho srdce, následujme jeho krok vedle Je?í?e.

P?edev?ím jeho gesto, které je tak ambivalentní. Na jedné straně je Kyréňan nucen nést k?í?: nepomáhá Je?í?i z p?esvěd?ení, ale z donucení. Na druhé straně se ocitá v situaci, kdy se osobně podílí na Kristově utrpení. Je?í??v k?í? se stává k?í?em ?imonovým. Ne v?ak toho ?imona zvaného Petr, který slíbil, ?e bude Mistra v?dy následovat. Onen ?imon zmizel v noci zrady poté, co prohlásil: ?Pane, s tebou jsem ochoten jít i do vězení a na smrt“ (Lk 22,33). Za Je?í?em nyní nekrá?í u?edník, ale tento Kyréňan. Mistr v?ak jasně u?il: ?Chce-li kdo jít za mnou, a? zap?e sám sebe, vezme ka?dý den sv?j k?í? a následuje mě“ (Lk 9,23). ?imon Galilejský to ?íká, ale nedělá. ?imon z Kyrény to dělá, ale nic ne?íká: mezi ním a Je?í?em neprobíhá ?ádný dialog, nepadne ani slovo. Mezi ním a Je?í?em je jen d?evo k?í?e. 

Abychom věděli, zda Kyréňan vy?erpanému Je?í?i, s ním? musí sdílet trest, pomohl, nebo zda ho znechutil, abychom věděli, zda k?í? nese, nebo sná?í, musíme se podívat na jeho srdce. Zatímco srdce Bo?í se chystá otev?ít, proniknuto bolestí, která odhaluje jeho milosrdenství, srdce ?lověka z?stává zav?ené. Nevíme, co p?ebývá v srdci Kyréňana. V?ijme se do jeho situace: cítíme hněv, nebo lítost, smutek, nebo rozmrzelost? Vzpomeneme-li si na to, co ?imon udělal pro Je?í?e, vzpomeňme si také na to, co Je?í? udělal pro ?imona - jako pro mě, pro tebe, pro ka?dého z nás -: vykoupil svět. D?evěný k?í?, který nese Kyréňan, je k?í?em Krista, který nese h?ích v?ech lidí. Nese ho z lásky k nám, v poslu?nosti Otci (srov. Lk 22,42), trpí s námi a za nás. Právě tímto ne?ekaným a ?okujícím zp?sobem se Kyréňan zapojuje do dějin spásy, kde nikdo není cizí, nikdo není cizinec.

Sledujme tedy ?imon?v krok, proto?e nás u?í, ?e Je?í? p?ichází vst?íc ka?dému, v jakékoli situaci. Kdy? vidíme mno?ství mu?? a ?en, které nenávist a násilí vrhají na cestu ke Kalvárii, vzpomeňme si, ?e B?h tuto cestu proměňuje v místo vykoupení, proto?e po ní krá?el, kdy? za nás dal sv?j ?ivot. Kolik Kyréňan? nese Krist?v k?í?! Poznáváme je? Vidíme v jejich tvá?ích, rozervaných válkou a bídou, Krista? Tvá?í v tvá? ohavné nespravedlnosti zla není nesení Kristova k?í?e nikdy marné, naopak, je to nejkonkrétněj?í zp?sob sdílení jeho spásné lásky. 

Je?í?ovo umu?ení se stává soucitem, kdy? natahujeme ruku k těm, kdo u? nemohou, kdy? pozvedáme padlé, kdy? objímáme sklí?ené. Brat?i a sestry, abychom zakusili tento velký zázrak milosrdenství, rozhodněme se během Svatého týdne, jak budeme nosit k?í?: ne na krku, ale v srdci. Nejen na?e vlastní, ale i těch, kte?í trpí vedle nás; mo?ná i toho neznámého ?lověka, se kterým nás náhoda - ale je to opravdu náhoda? - svedla dohromady. P?ipravme se na Pánovy Velikonoce tím, ?e se jeden pro druhého staneme Kyréňany.