Franti?k?v pontifik¨¢t: Dvan¨¢ct let nov?ch cest, proces? a otev?en?ch dve?¨ª
Salvatore Cernuzio, Vatikán
Pape? Franti?ek se stal prvním v mnoha ohledech. Prvním jezuitským pape?em, prvním pape?em z Latinské Ameriky, prvním, který si zvolil jméno Franti?ek, prvním, který byl zvolen je?t¨§ za ?ivota svého p?edch?dce, prvním, který ?il mimo Apo?tolský palác, prvním, který nav?tívil zem¨§, kam se pape? nikdy p?edtím nedostal - od Iráku po Korsiku -, prvním, který podepsal deklaraci o lidském bratrství s jednou z nejvy??ích nábo?enských autorit muslimského sv¨§ta.
Byl také prvním pape?em, který z?ídil Radu kardinál? pro ?ízení církve, p?id¨§lil zodpov¨§dné role ?enám a laik?m v kurii, inicioval synodu, která poprvé zahrnovala celosv¨§tovou konzultaci s Bo?ím lidem, zru?il pape?ské tajemství pro p?ípady sexuálního zneu?ívání a oficiáln¨§ odstranil trest smrti z Katechismu katolické církve.
Vedl církev v dob¨§ poznamenané mnoha malými i velkými válkami, které se vedly ?po ?ástech¡° na r?zných kontinentech. ?íkal, ?e válka je ?v?dycky porá?ka¡°, co? opakoval ve více ne? 300 výzvách, i kdy? se mu hlas zadrhával, ve stovkách svých ve?ejných prohlá?ení po vypuknutí násilí na Ukrajin¨§ a na Blízkém východ¨§.
Nové cesty a procesy
Pape? Franti?ek, rodným jménem Jorge Mario Bergoglio, by zárove¨¾ pravd¨§podobn¨§ necht¨§l, aby byl pojem ?první¡° spojován s jeho pontifikátem, který se b¨§hem t¨§chto 12 let nezam¨§?oval na dosahování milník? nebo p?ekonávání rekord?, ale na zahajování ?proces?¡°.
Probíhajících proces?, dokon?ených proces? nebo vzdálených proces?, které budou pravd¨§podobn¨§ nevyhnutelné i pro toho, kdo nastoupí po n¨§m jako Petr?v nástupce. Znamenaly akce vytvá?ející ?nové procesy¡° ve spole?nosti a církvi - jak napsal v ?cestovní map¨§¡° svého pontifikátu Evangelii gaudium - v?dy v perspektiv¨§ setkání, vým¨§ny a kolegiality.
Z kon?in zem¨§
?A nyní se vydáváme na tuto cestu: Biskup a lid,¡° byla první slova, která zazn¨§la z centrální lod?ie baziliky svatého Petra v pozdním ve?eru 13. b?ezna 2013 k davu, který zaplnil Svatopetrské nám¨§stí, je? bylo m¨§síc pod drobnohledem po rezignaci Benedikta XVI.
K tomuto davu se nov¨§ zvolený 76letý pape?, vybraný kardinály voliteli ?z konce sv¨§ta¡°, obrátil s prosbou o po?ehnání. Cht¨§l s lidem pronést Zdrávas Maria, p?i?em? se potýkal s ital?tinou, kterou vzhledem ke svým vzácným náv?t¨§vám ?íma nemluvil pravideln¨§.
Následující den si p?ál pozdravit lid zblízka p?i náv?t¨§v¨§ vatikánského kostela svaté Anny. Poté se vydal autem do Baziliky Panny Marie V¨§t?í, kde nav?tívil kapli s ikonou Panny Marie Salus Populi Romani, ochránkyn¨§ ?ímského lidu.
V náv?t¨§vách tamní baziliky pokra?oval po celou dobu svého pontifikátu, aby se zde modlil a vyjád?il svou vd¨§?nost p?i ka?dém d?le?itém okam?iku. A také práv¨§ zde pape? Franti?ek vyjád?il své p?ání být poh?ben.
Pastý? mezi lidmi
Svou blízkost lidem, která je d¨§dictvím jeho argentinského p?sobení, dával pape? Franti?ek v následujících letech najevo mnoha zp?soby: náv?t¨§vami vatikánských zam¨§stnanc? v jejich kancelá?ích, pátky milosrdenství b¨§hem Jubilea 2016 v místech marginalizace a vylou?ení, m?emi na Zelený ?tvrtek slou?enými ve v¨§znicích, domovech d?chodc? a p?ijímacích st?ediscích, dlouhou okru?ní cestou po farnostech na ?ímských p?edm¨§stích a ne?ekanými náv?t¨§vami a telefonáty lidem v?ech stav?.
Prokázal to p?i ka?dé své apo?tolské cest¨§, po?ínaje první cestou do Brazílie v roce 2013, cestou, kterou zd¨§dil po pape?i Benediktovi a kde obraz papamobilu, který uvízl v davu, znamenal klí?ový památný moment.
První pape?, který nav?tívil Irák
Pape? Franti?ek uskute?nil 47 zahrani?ních poutí v reakci na pozvání p?i r?zných událostech a oslavách, na zvlá?tní pozvání ú?ad? nebo aby splnil své dávné p?ání, jak prozradil b¨§hem zpáte?ního letu z Iráku v roce 2021 v dob¨§ pandemie Covidu.
V zemi strávil t?i dny uprost?ed v?eobecných obav o bezpe?nost. Nav?tívil Bagdád, Ur, Erbil, Mosul a Qaraqosh, které stále nesou viditelné jizvy terorismu, s krvavými skvrnami na zdech a stany vysídlených lidí podél cest.
Mnozí mu náv?t¨§vu nedoporu?ovali kv?li zdravotním obavám a riziku teroristických útok?, ale on na ní trval. Byla to ?nejkrásn¨§j?í¡° cesta, jak v?dy ?íkal sám pape? Franti?ek. Byl prvním pape?em, který vkro?il do zem¨§ Abrahámovy, kam se Jan Pavel II. nedostal, a který se setkal s ?íitským nábo?enským v?dcem Al-Sistáním.
Svatá brána v Bangui a nejdel?í cesta po jihovýchodní Asii a Oceánii
Jeho odhodlání nav?tívit Irák bylo stejné jako odhodlání, které ho v roce 2015 p?ivedlo do Bangui, hlavního m¨§sta St?edoafrické republiky, zpusto?eného dlouholetou ob?anskou válkou, po ní? i b¨§hem náv?t¨§vy z?stávala na ulicích mrtvá t¨§la.
V této africké zemi, kam se podle svých slov cht¨§l vydat, i kdyby to znamenalo ?vysko?it z letadla¡°, Franti?ek dojemným ob?adem otev?el Svatou bránu Jubilea milosrdenství , co? znamenalo první zahájení Svatého roku nikoli v ?ím¨§, ale v jednom z nejchud?ích region? sv¨§ta.
Stejné odhodlání vedlo také k rozhodnutí podniknout v 87 letech nejdel?í cestu svého pontifikátu v zá?í 2024: Indonésie, Papua-Nová Guinea, Východní Timor a Singapur. B¨§hem dvou týdn? pape? procestoval dva kontinenty, ?ty?i ?asová pásma a ?ty?i r?zné sv¨§ty, p?i?em? ka?dý z nich p?edstavoval klí?ová témata pape?ského magisteria: bratrství a mezinábo?enský dialog, periferie a klimatická nouze, smí?ení a víra, bohatství a rozvoj ve slu?b¨§ chudým.
Od Lampedusy po D?ubu
Mezi apo?tolskými cestami a pastora?ními náv?t¨§vami nelze opomenout první cestu mimo ?ím na malý ostrov Lampedusa, místo mnoha tragédií migrant?, kde do St?edozemního mo?e, ?h?bitova pod ?irým nebem¡°, vhodil v¨§nec kv¨§tin. Tuto otázku znovu nastolil p?i dvou cestách na ?ecký ostrov Lesbos (2016 a 2021) p?i náv?t¨§vách kontejner? a stan?, v nich? jsou ubytováni uprchlíci.
K dal?ím pam¨§tihodným apo?tolským cestám pat?ila cesta do Svaté zem¨§ (2014), do ?védska, do Lundu (2016) k 500. výro?í luteránské reformace, do Kanady (2022) s jeho omluvou obyvatel?m p?vodních národ? za zneu?ívání, kterého se v minulosti dopou?t¨§ly církví provozované reziden?ní ?koly.
A pak p?i?la jeho apo?tolská cesta do Demokratické republiky Kongo a Ji?ního Súdánu (2023), o kterou se pod¨§lil spole?n¨§ s anglikánským arcibiskupem z Canterbury Justinem Welbym a moderátorem Valného shromá?d¨§ní Skotské církve Ianem Greenshieldsem, aby zd?raznil ekumenickou touhu uzdravit rány národa.
Tyté? rány, o jejich? zahojení po?ádal jihosúdánské vedoucí p?edstavitele, kdy? je pozval na dvoudenní rekolekce do Santa Marty, které zakon?il dojemným gestem políbení jejich nohou.
Jeho náv?t¨§va Kuby a Spojených stát? v roce 2015 vedla k obnovení diplomatických vztah? mezi ob¨§ma zem¨§mi.
Pape? Franti?ek na této historické události pracoval n¨§kolik m¨§síc? a zaslal dopisy americkému prezidentovi Baracku Obamovi i kubánskému Raúlu Castrovi, aby je vyzval k ?zahájení nové etapy¡°. Sám prezident Obama mu za toto úsilí ve?ejn¨§ pod¨§koval.
V Havan¨§ se pape? Franti?ek setkal také s patriarchou Kirillem a podepsali spole?né prohlá?ení o realizaci ?ekumenismu lásky¡°, tedy závazku k?es?an? k bratr?t¨§j?ímu sv¨§tu. Tento závazek se stal tragicky aktuálním o n¨§kolik let pozd¨§ji, kdy v srdci Evropy vypukla válka.
Podpis dokumentu o lidském bratrství v Abú Zabí
V roce 2019 pape? Franti?ek odcestoval do Abú Zabí (SAE), kde spole?n¨§ s velkým imámem Al-Tayebem podepsal Dokument o lidském bratrství, který p?edstavuje vyvrcholení vztah? se sunnitskou univerzitou Al-Azhar a základní kámen k?es?ansko-muslimského dialogu, který je nyní za?len¨§n i do ?ady dal?ích dokument?.
Encykliky
Dialogy a gesta u?in¨§ná b¨§hem t¨§chto cest se promítla do jeho spis?. B¨§hem svého pontifikátu napsal ?ty?i encykliky, z nich? první byla ?Lumen fidei¡° na téma víry, kterou napsal spole?n¨§ s pape?em Benediktem XVI.
Na encykliku navázal v roce 2015 listem Laudato si', prosbou za Zemi, v ní? vyzývá ke ?zm¨§n¨§ kurzu¡° na?eho ?spole?ného domova¡° devastovaného klimatickými zm¨§nami a vyko?is?ováním a naléhá na opat?ení k vymýcení chudoby a zaji?t¨§ní spravedlivého p?ístupu ke zdroj?m planety.
T?etí encyklika, Fratelli Tutti, základní kámen jeho magisteria po dokumentu z Abú Zabí, byla proroctvím o bratrství jako jediné cest¨§ pro budoucnost lidstva.
A kone?n¨§ v roce 2024 vydal ?Dilexit Nos¡°, v n¨§m? se vrátil k tradici a aktuálnímu významu ?lidské a bo?ské lásky Srdce Je?í?ova¡° a vyslal poselství sv¨§tu, který jako by ztratil srdce.
Apo?tolské exhortace a Motu proprio
Pape? Franti?ek napsal sedm apo?tolských exhortací, po?ínaje Evangelii gaudium v roce 2013 a kon?e ?C'est la Confiance¡° vydanou v roce 2023 u p?íle?itosti 150. výro?í narození Terezie z Lisieux.
Mezitím vydal t?i postsynodální exhortace - Amoris Laetitia (synoda o rodin¨§), Christus Vivit (synoda o mláde?i), Querida Amazonia (synoda o panamském regionu) -, Gaudete et Exsultate o výzv¨§ ke svatosti v sou?asném sv¨§t¨§ a nakonec Laudate Deum, navazující na Laudato si', aby dokon?il výzvu k reakci na Matku Zemi p?ed dosa?ením ?bodu zlomu¡°.
Pape? Franti?ek také podepsal tém¨§? ?edesát list? ?Motu proprio¡°, jejich? cílem je rekonfigurace struktur ?ímské kurie a území ?ímské diecéze, úprava kanonického práva a vatikánského soudního systému, vydání p?ísn¨§j?ích norem a postup? pro boj proti zneu?ívání d¨§tí a zranitelných osob v církvi.
Mezi nimi byl i dokument ?Vos Estis Lux Mundi¡°, který zahrnoval doporu?ení a návrhy vze?lé z vatikánského summitu o ochran¨§ nezletilých, který se konal v únoru 2019. Tento p?elomový summit byl vyvrcholením úsilí církve v boji proti pedofilii a zneu?ívání ze strany duchovních, a to nejen sexuálnímu, a výrazem touhy církve jednat pravdiv¨§ a transparentn¨§ kajícn¨§.
Pape? Franti?ek prost?ednictvím dokumentu ?Vos estis lux mundi¡° zavedl nové postupy pro oznamování zneu?ívání a zavedl koncept odpov¨§dnosti, který zaji??uje, ?e biskupové a ?eholní p?edstavení ponesou odpov¨§dnost za své ?iny.
Reforma ?ímské kurie
Církevní reforma byla úst?edním tématem celého jeho pontifikátu. Vzal si k srdci doporu?ení kardinál? z kongregací p?ed konkláve, kte?í ?ádali, aby budoucí pape? restrukturalizoval ?ímskou kurii a zejména vatikánské finance, které byly po léta p?edm¨§tem skandál?.
Pape? Franti?ek ihned po svém zvolení z?ídil Radu kardinál? C9 (z ní? se pozd¨§ji s obm¨§nou ?len? staly C6 a C8), malý ?kabinet¡°, který mu m¨§l pomáhat p?i ?ízení univerzální církve a pracovat na reform¨§ kurie.
Slu?ování odd¨§lení a dal?í zm¨§ny v názvech a organiza?ních strukturách odrá?ely tuto probíhající práci, která vyvrcholila vydáním apo?tolské konstituce Praedicate Evangelium v roce 2022.
Mezi nejvýznamn¨§j?í novinky, které tento netrp¨§liv¨§ o?ekávaný dokument zavedl, pat?ilo z?ízení nového Dikasteria pro evangelizaci, v jeho? ?ele stojí p?ímo pape?, a zapojení laik? ?do vedoucích a odpov¨§dných funkcí¡°.
Sou?ástí této vlny zm¨§n bylo také jmenování prvního laika, Dr. Paola Ruffiniho, do ?ela Dikasteria pro komunikaci, jmenování první ?eny prefektkou Dikasteria pro instituty zasv¨§ceného ?ivota a spole?nosti apo?tolského ?ivota, sestry Simony Brambilla, a první ?eny guvernérkou Vatikánu, sestry Raffaelly Petrini.
?eny v církvi
Role ?en v církvi a spole?nosti byla pro pape?e Franti?ka skute?n¨§ d?le?itým tématem. Zesnulý pape? sv¨§?oval ?enám d?le?ité vedoucí role více ne? kterýkoli p?edchozí pape?, z?ídil dv¨§ komise pro studium ?en-jáhenek a neustále p?ipomínal církvi ?enskou ?genialitu¡° a její mate?ský rozm¨§r. Za jednací stoly synody o synodalit¨§ posadil vedle kardinál? a biskup? i ?eholnice, misioná?ky, profesorky a teolo?ky a poprvé jim ud¨§lil hlasovací právo.
?V?ichni, v?ichni, v?ichni¡°
Klí?ovým znakem jeho pontifikátu byl d?raz na ?otev?enost¡°, i kdy? ne v podob¨§ dramatického odtr?ení od tradice nebo radikálního skoku vp?ed. Místo toho se jeho p?ístup soust?edil na zahájení inkluzivních proces? v církvi.
Tento duch otev?enosti se projevil v n¨§kolika významných pastora?ních rozhodnutích a iniciativách. Jedním z takových p?íklad? byl inkluzivn¨§j?í p?ístup k rozvedeným a znovu sezdaným osobám, zejména pokud jde o jejich p?ístup ke svátostem. Místo toho, aby byla eucharistie vnímána pouze jako "pokrm pro dokonalé", byla znovu pojata jako "lék pro h?í?níky", co? zt¨§les¨¾uje soucitn¨§j?í a restorativní teologický postoj.
Tato inkluzivní vize se dále roz?í?ila, zejména ve vyvíjejícím se p?ístupu církve k osobám LGBTQ+. Byla vydána jasná výzva k pastora?ní blízkosti a p?ijetí, zakotvená v p?esv¨§d?ení, ?e v církvi je místo pro "v?echny, v?echny, v?echny", jak ?asto opakoval.
Stejná my?lenka inspirovala jeho neochv¨§jné úsilí o podporu mezinábo?enského a ekumenického dialogu i snahu o smí?ení a vzájemné porozum¨§ní mezi k?es?anskými denominacemi a jinými nábo?enstvími. Toto úsilí bylo ?asto rámováno optikou ?ekumenismu krve¡°, uznávajícího spole?né utrpení a mu?ednictví nap?í? tradicemi, které slou?ilo jako sjednocující síla proti staletým p?edsudk?m a rozd¨§lení.
Také jeho zam¨§?ení na ?ínu, s prozatímní dohodou o jmenování biskup?, podepsanou v roce 2019 a t?ikrát obnovenou, znamenalo navzdory komplikacím a výzvám d?le?ité kroky v dialogu s ?u?lechtilým národem¡°, který si dlouho p?ál nav?tívit.
Misijní a synodální témata
Téma misie neboli ?misioná?ské¡° práce bylo pro pontifikát pape?e Franti?ka úst?ední. ?asto vyzýval k ?synodalit¨§¡°, co? je termín, který rezonoval po celých t¨§chto dvanáct let. Synodalit¨§ v¨§noval dv¨§ synodální zasedání (2023 a 2024), na nich? obnovil strukturu a funkci synodálního shromá?d¨§ní, uv¨§domil si nutnost za?ít synodální cestu ?zdola¡° a po zasedáních z?ídil deset studijních skupin, které se zabývaly doktrinálními, teologickými a pastora?ními tématy.
Chudí a migranti
Pontifikát pape?e Franti?ka si budeme pamatovat pro n¨§kolik klí?ových slov, která vystihují celou církevní, politickou a sociální realitu: ?kultura zavr?ení¡°, ?globalizace lhostejnosti¡°, ?chudá církev pro chudé¡°, ?vycházející církev¡°, ?pastý?i s v?ní ovcí¡°, ?globální etika solidarity¡°.
Jeho stálá starost o chudé a marginalizované ho vedla k tomu, ?e v roce 2017 zavedl zvlá?tní Den pro chudé, v jeho? rámci po?ádal v aule Pavla VI. zvlá?tní ob¨§dy s bezdomovci.
Zesnulý pape? se odvá?n¨§ vyjád?il k fenoménu migrace ?ty?mi slovesy ?p?ijímat, chránit, podporovat a integrovat¡° a poskytl zásady pro ?e?ení toho, co ozna?il za ?jednu z nejv¨§t?ích tragédií tohoto století¡°.
Závazek k míru
Ukon?ení válek bylo stálým zájmem, který ?e?il vá?nivými výzvami k míru, dopisy nunci?m a obyvatelstvu posti?enému násilím a út¨§chou poskytovanou prost?ednictvím videohovor? - zejména ka?dodenních telefonát? do farnosti Svaté rodiny v Gaze - nebo misií, které sv¨§?il kardinál?m, a zasíláním nezbytného zbo?í. ?Nikdy jsem si nemyslel, ?e budu pape?em v dob¨§ války,¡° sv¨§?il se ve svém prvním a jediném podcastu pro vatikánská média p?i p?íle?itosti výro?í svého zvolení. Jeho poselství bylo jasné probíhající konflikty v Evrop¨§, na Blízkém východ¨§ a v Africe lze vy?e?it pouze zprost?edkováním ??estných kompromis?¡° pro v?echny strany.
Mír byl cílem, za který pape? Franti?ek neustále ?ádal o modlitby. Vyhlásil dny p?stu a modliteb za Sýrii, Libanon, Afghánistán, Ji?ní Súdán, , Demokratickou republiku Kongo a Svatou zemi, do nich? se zapojili v¨§?ící po celém sv¨§t¨§.
V roce 2022 zasv¨§til Rusko a Ukrajinu Neposkvrn¨§nému Srdci Panny Marie. Zorganizoval historické okam?iky, jako bylo zasazení olivovníku ve Vatikánských zahradách 8. ?ervna 2014 za ú?asti prezident? Izraele a Palestiny, ?imona Perese a Mahmúda Abbáse.
Podnikal také netradi?ní iniciativy za mír, jako kdy? den po svr?ení první bomby Rusy na Kyjev nav?tívil ruského velvyslance ve Vatikánu Alexandra Avd¨§jeva a sna?il se zahájit dialog s prezidentem Putinem a nabídnout mu zprost?edkování.
Pape? Franti?ek opakovan¨§ vyzval sv¨§tové lídry k dialogu a práci pro mír s tím, ?e ka?dý se bude p?ed Bohem zodpovídat za slzy prolité mezi lidmi. Odsoudil kvetoucí obchod se zbran¨§mi a navrhl vyu?ít vojenské výdaje pro celosv¨§tový fond na boj proti hladu. Vyzýval k budování most? místo zdí a nabádal k up?ednostn¨§ní spole?ného dobra p?ed vojenskými strategiemi, p?i?em? za tato slova n¨§kdy ?elil kritice a nesprávné interpretaci.
Inovace
V pr?b¨§hu let se kritika na jeho adresu objevovala ?asto a pape? Franti?ek na ni reagoval s humorem, co? je podle jeho slov postoj, který nás m??e ?p?itáhnout k Bo?í milosti¡°.
Jeho jedine?ný pastora?ní styl, odkládání protokol? a starých zvyklostí, dokonce i volba jiného sídla ve Vatikánu a zru?ení tradi?ní pape?ské letní dovolené v Castel Gandolfo, mnohé p?ivád¨§l v pochybnosti a p?ekvapoval.
?asto vystupoval v ?ivých internetových p?enosech a televizních po?adech, jako kanál pro okam?itá a ?iroce ?itelná sd¨§lení pou?íval ú?et na Twitteru @Pontifex v devíti jazycích.
T¨§?ké chvíle a zdravotní problémy
B¨§hem t¨§chto ru?ných let do?lo i na t¨§?ké chvíle, v?etn¨§ soudních proces? - dlouhého a slo?itého p?ípadu týkajícího se správy finan?ních prost?edk? Svatého stolce - skandálu Vatileaks 2, p?ípad? zneu?ívání a korupce a vydání kontroverzní knihy o Vatikánu.
Potýkal se také se zdravotními problémy - v letech 2021 a 2023 podstoupil operace v nemocnici Gemelli, v roce 2023 byl hospitalizován kv?li respira?ním komplikacím, následovala ?astá nachlazení, ch?ipky a bolesti kolen, které v posledních letech vy?adovaly pou?ívání invalidního vozíku.
Statistické údaje
Navzdory obtí?ím intenzivní aktivita pape?e Franti?ka a jeho p?ítomnost na akcích nikdy nepolevila. Tuto skute?nost ilustrují n¨§které statistické údaje: více ne? 500 generálních audiencí, deset konzisto?í pro ustanovení 163 nových kardinál?, které vytvo?ily univerzální charakter církevní reality; více ne? 900 kanonizací (v?etn¨§ t?í p?edch?dc?: Jana XXIII, Jana Pavla II, Pavla VI); mimo?ádné roky, jako jsou roky zasv¨§ceného ?ivota (2015-2016), svatého Josefa (2020-2021) a rodiny (2021-2022); a ?ty?i ³§±¹¨§³Ùové dny mláde?e: Rio de Janeiro, Krakov, Panama, Lisabon. Dv¨§ jubilea: mimo?ádné Jubileum milosrdenství v roce 2016 a ?ádné v roce 2025, které probíhá na téma ?Poutníci nad¨§je¡°.
Statio Orbis b¨§hem pandemie Covidu
Pape? Franti?ek se sna?il o blízkost s ve?ejností i prost?ednictvím rozhovor?, knih, p?edmluv a autobiografií, ale snad jedním z nejdojemn¨§j?ích projev? této blízkosti je obraz, jak 27. b?ezna 2020 b¨§hem Statio Orbis kulhá sám v de?ti na prázdném Svatopetrském nám¨§stí.
