杏MAP导航

Vatican News

Celá planeta a její v?dci dnes vzdávají hold pape?i Franti?kovi, který a? do vy?erpání v?ech svých sil a s pohledem na historii z pozice těch nejslab?ích a nejodvr?eněj?ích kázal a p?ipomínal, ?e ?tato ekonomika“ m??e zabíjet a ?e trh nesta?í.

Dával najevo, ?e ekonomika, která zabíjí, nakonec riskuje, ?e se sama zni?í ve spirále finan?ních, dluhových a sociálních krizí a klimatické krize. Měli bychom proto věnovat velkou pozornost jeho úvahám a varováním právě z etických a morálních d?vod?, tj. z globálně lidských/humanitárních d?vod?, s cílem usilovat o spole?né dobro a najít cesty vzájemného prospěchu, které zabrání opakování dramatických událostí a zajistí p?e?ití planety a organizovaného sou?ití.

Pokud ti, kte?í si ho dnes s dojetím p?ipomínají, chtějí skute?ně uctít jeho památku a naplnit ?ást jeho duchovního odkazu, mohli by za?ít tím, ?e vyu?ijí p?íle?itosti, kterou nabízí jubileum, k realizaci jednoho z jeho velkých p?ání. Vyu?ít tento okam?ik k nalezení mechanism? kompenzace ?ekologického“ dluhu bohatých zemí a zahrani?ního dluhu chudých zemí, co? je stále méně udr?itelná zátě?, která se je?tě zhor?uje světovou makroekonomickou situací s vysokými úrokovými sazbami a nespravedlivým zacházením s dlu?níky na finan?ní úrovni. Je faktem, ?e dnes v mnoha chudých nebo rozvíjejících se zemích splácení dluh? spot?ebovává více zdroj? ne? investice do zdravotnictví a ?kolství, ?ím? odsuzuje k chudobě podstatnou ?ást nových generací.

Koncept ekologického dluhu, který pape? Franti?ek spojil v encyklice Laudato Si, vychází z toho, ?e bohaté země historicky vyu?ívaly neúměrně vy??í ?práva na zne?i??ování“, ani? by kompenzovaly chudé země, které zne?i??ovaly mnohem méně, a proto v??i nim mají odpovědnost.

V souladu s konkrétním p?ístupem typickým pro Franti?ka navrhujeme spojit ideální perspektivu s realizovatelností a podporovat iniciativy na p?eměnu dluhu na investice do ekologické transformace. Zde je několik ?áste?ných iniciativ, které mají potenciál zmírnit dluhové b?emeno dlu?nických zemí a zároveň jsou v zájmu samotných vě?itelských zemí, a to nejméně ze ?ty? d?vod?. Za prvé, boj proti globálnímu oteplování prost?ednictvím sni?ování emisí je globálním ve?ejným statkem, který vy?aduje úsilí v?ech, v?etně zemí s nízkými a st?edními p?íjmy. Za druhé, investice do p?izp?sobení se globálnímu oteplování v zadlu?ených zemích, které se velmi ?asto nacházejí v oblastech nejvíce posti?ených klimatickou krizí, jsou zásadní pro sní?ení samotného rizika platební neschopnosti dlu?ník?. Za t?etí, klimatická krize zp?sobuje, ?e vztah mezi zdroji a po?tem obyvatel je v mnoha z těchto zemí neudr?itelný, co? podněcuje klimatickou migraci, která v budoucnu hrozí vytvo?ením je?tě vět?ích a obtí?něji zvládnutelných migra?ních tok? na hranicích zemí s vysokými p?íjmy i mezi samotnými chudými nebo rozvíjejícími se zeměmi. Za ?tvrté, dluhové krize jsou v?dy p?edzvěstí politické nestability, a to nejen na národní, ale i na globální úrovni.

P?evedení ?ásti dluhu a úrok? z něj do záru?ního fondu pro investice do projekt? zmírňování a p?izp?sobování, které jsou schopny bojovat proti energetické chudobě místních komunit, a podpora vytvá?ení za?ízení na výrobu energie z obnovitelných zdroj? za ú?asti obyvatelstva m??e proto p?ispět k dosa?ení dvojího cíle, kterým je urychlení p?echodu k ekologické transformaci a boj proti chudobě v zadlu?ených zemích. Ani? bychom se zabývali technickými podrobnostmi týkajícími se r?zných zp?sob? provedení této iniciativy, která by měla být realizována za aktivní ú?asti vlád, místní ob?anské spole?nosti a komunit, byla by tato iniciativa p?ínosná i pro nejzranitelněj?í země, které nejsou schopny splácet sv?j dluh, proto?e by p?ilákala dal?í zdroje od regionálních rozvojových bank a vyu?ila konverzi zvlá?tních práv na ?erpání p?idělených vě?itelským zemím, z nich? ?ást byla slíbena na podporu politik globálního rozvoje.

Duchovní odkaz Franti?ka vychází z teologické, pastora?ní a antropologické úvahy o ochraně d?stojnosti ka?dého ?lověka a ve své poslední fázi v encyklice Fratelli Tutti apeluje na téma ztraceného bratrství, které je skute?ným chybějícím ?lánkem, který ?iní svobodu a úsilí o rovnost neú?innými a neproduktivními. Konflikty mezi regiony a zeměmi, ekonomická rivalita a honba za mocí vyvolávají krize a vedou k násilí, které otravuje i mezilidské vztahy. Na to musíme reagovat tím, ?e budeme na?i planetu obohacovat o vztahovou inteligenci, o humanizující vztahy mezi lidmi a mezi institucemi.

Udělali bychom krok vp?ed, kdybychom ?erpali z duchovního odkazu pape?e Franti?ka a vydali se touto cestou.

Helen Alford, p?edsedkyně Pape?ské akademie sociálních věd

Alfonso Apicella, vedoucí globálních advoka?ních kampaní Caritas Internationalis

Leonardo Becchetti, Univerzita Tor Vergata, ?editel Národního festivalu ob?anské ekonomiky

Luigino Bruni, Univerzita LUMSA, zakladatel Economy of Francesco

Iftekhar Hasan, Fordham University, redaktor ?asopisu Journal of Financial Stability

Phoebe Koundouri, University of Athens, p?edsedkyně 厂惫ě迟ové rady asociací ekonom? pro ?ivotní prost?edí a zdroje

Giulio Guarini, Università della Tuscia

Riccardo Moro,

Gianni Vaggi. Università di Pavia

Stefano Zamagni, bývalý p?edseda Pape?ské akademie sociálních věd