Slova pape?? o válkách: ?lověk je stvo?en pro mír, kter? je Bo?ím darem
Amedeo Lomonaco - Vatikán
Válka na Ukrajině je dramatickou stránkou jako mnoho jiných katastrof vyvolaných konflikty, které su?ují celé dějiny lidstva. Kdy? se jde bolestnou cestou zbraní, jsou celé národy znetvo?eny a rozervány nenávistí. ?Je to ?ílenství“, jak je několikrát definoval pape? Franti?ek, které zpusto?ilo nejednu k?i?ovatku minulého století a tohoto po?átku t?etího tisíciletí. Zbyte?ný masakr“, citujme slova, která pou?il pape? Benedikt XV. ve svém dopise adresovaném v roce 1917 v?dc?m vál?ících národ?, který stále ?eká na jediný skute?ně ?ádoucí epilog, toti? mír.
Tvá?í v tvá? těmto propastem bolesti v?ak lidské o?i nemohou zav?ít o?i p?ed nadějí. Po krutém utrpení d?íve ?i později kone?ně p?ijde hodina, kdy lze p?ivítat dar míru. Po ?adě obětí a hromadách trosek p?ichází okam?ik, kdy vyklí?í smí?ení: okam?ik, kdy p?evládne úsilí o dialog a obnovu, nikoliv o zbraně. Takových dlouho o?ekávaných dějinných okam?ik?, v nich? po skon?ení války rezonují pape?ovy úvahy, je mnoho. ?asto jsou to slova, která nás nabádají, abychom nezapomínali na hr?zy, které jsme právě pro?ili, a abychom budovali novou éru, schopnou zabránit novému ni?ení a podporovat skute?né bratrství.
První světová válka, Benedikt XV.: Úsvit míru po brutální nenávisti
Jedním z těchto historických okam?ik?, které se vyzna?ují ovocem míru, je 11. listopad 1918, kdy skon?ila první světová válka, tragédie, která si vy?ádala více ne? 37 milion? ?ivot?. V p?edve?er váno?ní slavnosti toho roku Benedikt XV. v projevu ke kolegiu kardinál? p?ipomněl tuto dramatickou kapitolu dějin: ?Na vatikánských vý?inách,“ ?ekl pape?, ?k nám bohu?el dolehly bolestné výk?iky těchto vále?ných let“. Proto jsme, pokra?oval pape? della Chiesa, ?s pohnutím, ale také s otcovskou rozvahou“ ?vyjád?ili politování a odsoudili excesy brutální nenávisti“ a ?svým úsilím“ se sna?ili ?urychlit úsvit míru, p?ipomínajíce zásady neměnné (...) Kristovy spravedlnosti“.
Pius XII. po druhé světové válce: Tv?rci nového světa
Dne 8. května 1945 skon?ila v Evropě druhá světová válka, která stála ?ivot nejméně 55 milion? lidí. Následujícího dne pape? Pius XII. ve svém zd?raznil, ?e ?válka nahromadila chaos trosek, materiálních a morálních trosek, jaký lidstvo v pr?běhu celých svých dějin je?tě nepoznalo“. Pape??v pohled smě?uje p?edev?ím na ?hroby, zpusto?ené rokle zrudlé krví, kde odpo?ívají nes?etné ostatky těch, kte?í padli za obě? boj?m nebo nelidským masakr?m, hladu nebo bídě“. Zdá se, ?e padlí, dodává pape? Pacelli, ?napomínají ty, kte?í p?e?ili tuto stra?livou pohromu“, a ?íkají jim: ?Povstaňte z na?ich kostí a hrob? a ze země, kam jsme byli vr?eni jako p?eni?ná zrna, tv?rci a budovatelé nové a lep?í Evropy, nového a lep?ího vesmíru, zalo?eného na synovské bázni p?ed Bohem, na věrnosti jeho svatým p?ikázáním, na úctě k lidské d?stojnosti, na posvátné zásadě rovných práv pro v?echny národy a v?echny státy, velké i malé, slabé i silné“.
Pavel VI. k válce ve Vietnamu
V roce 1975 skon?il dal?í krvavý konflikt, který zpusto?il Vietnam. Podle r?zných zdroj? zahynulo p?es 58 000 amerických voják?, 250 000 jihovietnamských voják? a více ne? t?i miliony voják? a civilist? Severního Vietnamu. O dva roky d?íve, po podpisu Pa?í?ských mírových dohod, Spojené státy tuto zemi opustily. Nad touto velkou událostí konce války v této asijské zemi se 22. prosince 1975 pozastavil pape? Pavel VI. během svého proslovu k Posvátnému kolegiu a ?ímské prelatu?e. ?Ukon?ení boj? ve Vietnamu po t?iceti letech války a boj? otevírá pro Indo?ínu a celou jihovýchodní Asii novou kapitolu, která není prosta neznámých“. Svatý stolec, p?ipomněl pape? Montini, se sna?il ?z?stat v kontaktu s vietnamskými ú?ady. Doufá, ?e tímto zp?sobem bude moci p?sobit k vzájemnému prospěchu státu a církve, v duchu p?átelské ú?asti na práci na obnově země a s nadějí, ?e katolické komunitě, jedné z nejrozvinutěj?ích ve velkém asijském světě, kolébce starobylých a vzne?ených civilizací, bude dán dostate?ný prostor pro ?ivot a ?innost v nábo?enské oblasti, která je církvi vlastní, ale nikoli bez blahodárného vlivu na klidný a spo?ádaný rozvoj celého národního spole?enství“.
Jan Pavel II. o válce na Balkáně : Sarajevo má být k?i?ovatkou míru
Dne 14. prosince 1995 byly v Pa?í?i ratifikovány Daytonské dohody, které ukon?ily konflikt v Bosně a Hercegovině, jen? si vy?ádal ?ivoty nejméně 100 000 lidí, z toho 40 000 civilist?. V projevu k pape? Jan Pavel II. zd?raznil, ?e ?se zdá, ?e v některých ?ástech Evropy se vytvá?í mírové klima“. ?Bosna a Hercegovina mohla tě?it z dohody, která by měla - jak doufáme - chránit její fyziognomii a zároveň brát v úvahu její etnické slo?ení. Zejména Sarajevo, dal?í symbolické město, by se mělo stát také k?i?ovatkou míru“. ?Na druhé straně,“ poznamenává pape? Wojty?a, ?nenazývá se snad ?Jeruzalémem Evropy“? Jestli?e je s tímto městem spojeno vypuknutí první světové války, mělo by se jeho jméno kone?ně stát synonymem města míru a kulturní, spole?enská a nábo?enská setkání a výměny by měly obohatit jeho mnohonárodnostní sou?ití. Tento proces bude dlouhý a neproběhne bez obtí?í“.
Pape? Franti?ek poslem míru v Iráku
V roce 2021, v době, kdy se celý svět sna?í vymanit z koronavirové pandemie, je pape? Franti?ek poslem míru v Iráku, zemi hluboce poznamenané ve své nedávné historii ?etnými konflikty. Po první a druhé válce v Perském zálivu a konci re?imu Saddáma Husajna byl Irák rozvrácen dlouhou ?adou útok? a násilí. Guerillová válka sílí a rodí se samozvaný Islámský stát. Dne 9. prosince 2017 tehdej?í irácký premiér al-Abádí oficiálně prohla?uje vítězství ve válce proti ozbrojenc?m Islámského státu. Mír v?ak z?stává k?ehkým darem, který je t?eba chránit. Pape? Franti?ek to několikrát p?ipomíná během své apo?tolské cesty do země Abrahámovy. ?V uplynulých desetiletích,“ ?ekl p?i , ?Irák postihly katastrofy válek, metla terorismu a sektá?ské konflikty, ?asto zalo?ené na fundamentalismu, který nedoká?e akceptovat mírové sou?ití r?zných etnických a nábo?enských skupin, odli?ných idejí a kultur. To v?e p?ineslo smrt, zkázu, trosky, které jsou dodnes viditelné, a to nejen v materiální rovině: ?kody jsou je?tě hlub?í, pomyslíme-li na rány v srdcích tolika lidí a komunit, které se budou muset léta a léta hojit“. ?Uspokojení základních pot?eb mnoha bratr? a sester,“ dodal Franti?ek, ?je aktem lásky a spravedlnosti a p?ispívá k trvalému míru“.
Sen o míru ve v?ech válkou zni?ených zemích
Ka?dá válka, jak několikrát p?ipomněl pape? Franti?ek, je ?v?dy porá?kou“. Pouze mír v?ak, i uprost?ed hlubokých a nesmazatelných ran, vede naopak k postupnému uzdravení. Obyvatelé Ukrajiny, Blízkého východu a v?ech oblastí světa ot?ásaných válkami a násilím - jako je Ji?ní Súdán, Kon?ská demokratická republika, Myanmar - ?ekají, a? se sen o autentickém smí?ení stane co nejd?íve skute?ným darem, který je t?eba p?ijmout, chránit a posilovat. Zázrak, který je t?eba opatrovat, proto?e mír je největ?ím lékem proti nenávisti. A i kdy? je to jen plod, který právě vykvetl, vede k tomu, ?e ?lověk znovu vidí d?stojnost druhého a tvá? toho, kdo je během války pova?ován pouze za nep?ítele. Smí?ení je autentickým údělem lidstva, proto?e, jak zd?raznil pape? Benedikt XVI. , ??lověk je stvo?en pro mír, který je Bo?ím darem“.
