ʲž zaslal dopis biskupům USA: deportace migrantů zraňuje lidskou důstojnost
Salvatore Cernuzio - Vatikán
Nejprve to byl chicagský kardinál Blaise Cupich, který se ještě před přísahou nového prezidenta Donalda Trumpa vyslovil proti jakémukoli programu masových deportací přistěhovalců, poté biskup z El Pasa Mark Joseph Seitz, který zopakoval svou netoleranci vůči jakékoli formě nespravedlnosti, a nakonec celá biskupská konference USA vyjádřila své zděšení nad opatřeními oznámenými republikánským vůdcem o repatriaci milionů a milionů nelegálních přistěhovalců a militarizaci americko-mexické hranice. Nyní je to sám papež, kdo zasahuje do „velké krize, která probíhá ve Spojených státech v důsledku zahájení programu masových deportací“ iniciovaného novou americkou administrativou po prezidentově inauguraci. František, který ujišťuje, že krizi „pozorně sleduje“, zaslal biskupům Spojených států dopis, v němž jim vyjadřuje blízkost a podporu v těchto „choulostivých chvílích“, které prožívají jako pastýři po boku lidí, a zároveň odsuzuje určitá ustanovení, která jdou na úkor samotné lidské důstojnosti. „Co je postaveno na síle, a nikoli na pravdě o rovné důstojnosti každého člověka, začíná špatně a špatně skončí,“ varuje papež.
Rána pro lidskou důstojnost
„Akt deportace lidí, kteří v mnoha případech opustili svou vlast z důvodů extrémní chudoby, nejistoty, vykořisťování, pronásledování nebo vážného zhoršení životního prostředí, zraňuje důstojnost řady mužů a žen, celých rodin, a staví je do zvláště zranitelného a bezbranného stavu.“ píše papež František v jedné pasáži listu rozděleného do deseti bodů, který byl dnes zveřejněn v angličtině a španělštině, jen něco málo přes dva týdny poté, co Bílý dům na svém účtu na X zveřejnil fotografie desítky migrantů kráčejících v řadě, spoutaných a v řetězech, k vojenskému letadlu, které je mělo dopravit zpět domů.
Právo bránit své komunity
ʲž v textu zdůrazňuje, že „správně utvářené svědomí nemůže nevyjádřit kritický úsudek a nesouhlas s jakýmkoli opatřením, které mlčky nebo výslovně ztotožňuje nelegální status některých migrantů s kriminalitou“. ʲž rozhodně opakuje, že je třeba uznat „právo národa bránit se a chránit svá společenství před těmi, kteří se dopustili násilných nebo závažných trestných činů během pobytu v dané zemi nebo před příchodem do ní“. Akt deportace je však přesto ranou lidské důstojnosti, oné „nekonečné a transcendentní“ důstojnosti dané „Bohem, který je vždy nablízku, vtělený, migrant a uprchlík“. V této souvislosti papež cituje slova, kterými papež Pius XII. zahájil svou apoštolskou konstituci o pomoci migrantům, „považovanou za Magnu chartu smýšlení církve o migraci“.
"Rodina z Nazareta ve vyhnanství, Ježíš, Maria a Josef, kteří emigrovali do Egypta a uchýlili se tam před hněvem bezbožného krále, jsou vzorem, příkladem a útěchou emigrantů a poutníků všech dob a ze všech zemí, všech uprchlíků jakéhokoli stavu, kteří jsou napadeni pronásledováním nebo životní nutností a jsou nuceni opustit svou vlast, svou drahou rodinu a své drahé přátele a odejít do cizí země“.
Důstojné zacházení pro všechny
Pro papeže nejde o druhořadou záležitost: „Autentický právní stát se projevuje právě v důstojném zacházení, které si zaslouží všichni lidé, zejména ti nejchudší a nejvíce marginalizovaní,“ píše. „Skutečné společné dobro je podporováno tehdy, když společnost a vláda s tvořivostí a důsledným respektem k právům všech - jak jsem již mnohokrát uvedl - přijímají, chrání, podporují a integrují ty nejkřehčí, nejbezbrannější a nejzranitelnější.“ To nebrání tomu, aby dozrála „politika, která by upravovala spořádanou a legální migraci“, pokud se nebude vytvářet „prostřednictvím zvýhodňování jedněch a obětování druhých“.
Pohled na normy ve světle lidských práv
Jorge Mario Bergoglio biskupům připomíná, že Ježíš Kristus učí „trvalému uznání“ důstojnosti každého člověka: „Nikdo není vyloučen“. Proto, jak zdůrazňuje, „jsou všichni věřící křesťané a lidé dobré vůle povoláni nahlížet na legitimitu norem a veřejných opatření ve světle důstojnosti osoby a jejích základních práv, a nikoli naopak“. Nejen to, křesťané si dobře uvědomují, že „pouze potvrzením nekonečné důstojnosti všech dospívá naše vlastní identita jako osob a společenství“. "Lidská osoba není jen relativně expanzivní jedinec s trochou filantropického cítění! Lidská osoba je důstojný subjekt, který díky konstitutivnímu vztahu ke všem, zejména k těm nejchudším, může postupně dozrávat ve své vlastní identitě a povolání“.
Ordo amoris
ʲž se v dopise odvolává také na princip ordo amoris, vypracovaný v teologii svatého Augustina, aby potvrdil, že každý a všechno má být milováno správným způsobem. Tento koncept nedávno zmínil viceprezident JD Vance, aby odůvodnil opatření proti nelegálnímu přistěhovalectví v USA. „Pravé ordo amoris, které je třeba podporovat, je to, které objevujeme neustálým rozjímáním nad podobenstvím o milosrdném Samaritánovi, tedy rozjímáním o lásce, která buduje bratrství otevřené všem, nikoho nevylučující,“ uvádí papež František v dopise. A uzavírá: „Pokud jde o osobní, komunitní nebo národní identitu, bez ohledu na tyto úvahy se snadno zavádí ideologické kritérium, které deformuje společenský život a vnucuje vůli nejsilnějšího jako kritérium pravdy“.
Ne narativům, které diskriminují a způsobují utrpení
Římský biskup proto stojí na straně svých zámořských bratří a oceňuje jejich „cenné úsilí“ při práci „v úzkém kontaktu“ s migranty a uprchlíky a při obraně lidských práv. „Bůh bohatě odmění vše, co děláte pro ochranu a obranu těch, kteří jsou považováni za méněcenné, méně důležité nebo méně lidské!“, ujišťuje. V závěrečných řádcích se obrací na všechny věřící katolické církve a na všechny muže a ženy dobré vůle a apeluje na ně, aby „nepodléhali narativům, které diskriminují a způsobují, že naši bratři a sestry migranti a uprchlíci zbytečně trpí“. „S láskou a jasností jsme všichni povoláni žít v solidaritě a bratrství, budovat mosty, které by nás stále více sbližovaly, vyhýbat se zdem potupy a učit se dávat své životy tak, jak je obětoval Ježíš Kristus, za spásu všech.“
Modlitba k Panně Marii Guadalupské
Proto následuje modlitba k Panně Marii Guadalupské, patronce Mexika, aby „ochraňovala lidi a rodiny, kteří žijí ve strachu nebo bolesti kvůli migraci a/nebo deportaci“. Kéž „Morenita“, modlí se papež, pomůže všem udělat „krok vpřed při budování více bratrské a inkluzivní společnosti, která respektuje důstojnost všech“.