杏MAP导航

PAPE? FRANTI?EK 

 Na za?átku nového roku, který Hospodin dop?ává na?emu ?ivotu, je dobré pozvednout pohled svého srdce k Marii. Ona nás toti? jako matka posílá zpět do na?eho vztahu s jejím Synem: p?ivádí nás zpět k Je?í?i, mluví k nám o Je?í?i, vede nás k Je?í?i. Slavnost Nejsvětěj?í Matky Bo?í nás tedy znovu pono?uje do tajemství Vánoc: B?h se stal jedním z nás v Mariině l?ně a my, kte?í jsme otev?eli Svatou bránu, abychom zahájili Jubileum, si dnes p?ipomínáme, ?e ?Maria je proto dve?mi, kterými Kristus vstoupil do tohoto světa“ (sv. Ambro?, Epi?tola 42, 4: PL, VII).

 Apo?tol Pavel shrnuje toto tajemství konstatováním, ?e ?B?h poslal svého Syna narozeného z ?eny“ (Gal 4,4). Tato slova - ?narozený z ?eny“ - dnes znějí v na?ich srdcích a p?ipomínají nám, ?e Je?í?, ná? Spasitel, se stal tělem a zjevuje se v k?ehkosti těla.

 Narodil se z ?eny. Tento výraz nás p?edev?ím p?ivádí zpět k Vánoc?m: Slovo se stalo tělem. Apo?tol Pavel up?esňuje, ?e se narodil z ?eny, témě? cítí pot?ebu nám p?ipomenout, ?e B?h se stal skute?ně ?lověkem skrze lidské l?no. Existuje poku?ení, které dnes tolik lidí fascinuje, ale které m??e svádět i mnoho k?es?an?: p?edstavovat si nebo vyrábět ?abstraktního“ Boha, spojeného s nejasnou nábo?enskou p?edstavou, s nějakou pomíjivou hezkou emocí. Místo toho je konkrétní, je lidský: narodil se ze ?eny, má tvá? a jméno a volá nás, abychom s ním navázali vztah. Je?í? Kristus, ná? Spasitel, se narodil z ?eny; má tělo a krev; pochází z l?na Otce, ale vtělil se do l?na Panny Marie; p?i?el z nejvy??ího nebe, ale p?ebývá v hlubinách země; je Syn Bo?í, ale stal se Synem ?lověka. On, obraz v?emohoucího Boha, p?i?el ve slabosti, a p?esto?e byl bez vady, ?B?h ho pro nás u?inil h?íchem“ (2 Kor 5,21). Narodil se z ?eny a je jedním z nás. Je jedním z nás. Právě proto nás m??e zachránit.

 Narodil se z ?eny. Tento výraz k nám také promlouvá o Kristově lidství, aby nám ?ekl, ?e se zjevuje v k?ehkosti těla. Jestli?e sestoupil do l?na ?eny a narodil se jako v?ichni tvorové, zde se ukazuje v k?ehkosti dítěte. Proto pastý?i, kte?í se ?li podívat na vlastní o?i, co jim anděl zvěstoval, nena?li mimo?ádná znamení ani velkolepé projevy, ale ?na?li Marii, Josefa a dítě le?ící v jeslích“ (Lk 2,16). Na?li bezmocné, k?ehké dítě, které pot?ebovalo mat?inu pé?i, pot?ebovalo pleny a mléko, pot?ebovalo pohlazení a lásku. Svatý Ludvík Maria Grignion de Montfort ?íká, ?e bo?ská Moudrost ?se nechtěla, a? mohla, darovat lidem p?ímo, ale raději se darovala prost?ednictvím Panny Marie. Nechtěla také p?ijít na svět ve věku dokonalého ?lověka, nezávislého na ostatních, ale jako chudé malé dítě, které pot?ebuje pé?i a vý?ivu své Matky“ (Pojednání o pravé úctě k Panně Marii, 139). A tak v celém Je?í?ově ?ivotě m??eme vidět tuto Bo?í volbu, volbu malosti a skrytosti; nikdy nepodlehne svod?m bo?ské moci, aby konal velká znamení a vnucoval se druhým, jak navrhoval ?ábel, ale zjevuje Bo?í lásku v kráse svého lidství, p?ebývá mezi námi, sdílí oby?ejný ?ivot slo?ený z práce a sn?, projevuje soucit s utrpením těla i ducha, otevírá o?i slepým a ob?erstvuje ztracená srdce. Soucit... T?i Bo?í postoje jsou milosrdenství, blízkost a soucit. B?h se stává blízkým, milosrdným a soucitným. Nezapomínejme na to. Je?í? nám ukazuje Boha skrze své k?ehké lidství, pé?i o k?ehké.

 Sestry a brat?i, je krásné pomyslet na to, ?e Maria, dívka z Nazareta, nás v?dy vede zpět k tajemství svého Syna, Je?í?e. P?ipomíná nám, ?e Je?í? p?ichází v těle, a proto privilegovaným místem, kde se s ním m??eme setkat, je p?edev?ím ná? ?ivot, na?e k?ehké lidství, lidství těch, kte?í nás denně míjejí. A tím, ?e ji vzýváme jako Matku Bo?í, potvrzujeme, ?e Kristus byl zrozen z Otce, ale narodil se skute?ně z l?na ?eny. Prohla?ujeme, ?e On je Pán; je Pánem ?asu, ale svou láskyplnou p?ítomností obývá i tento ná? ?as, dokonce i tento nový rok. Vyznáváme, ?e On je Spasitel světa, ale m??eme se s ním setkat a musíme ho hledat ve tvá?i ka?dého ?lověka. A jestli?e on, který je Synem, se u?inil malým, aby se nechal vzít do náru?e matky, aby se o něj starala a pe?ovala o něj, pak to znamená, ?e i dnes p?ichází ve v?ech, kte?í pot?ebují stejnou pé?i: v ka?dé sest?e a bratrovi, které potkáváme a kte?í pot?ebují pozornost, naslouchání, laskavost.

 Tento nový rok, který se otevírá, svě?me Marii, Matce Bo?í, abychom se i my nau?ili jako ona nacházet Bo?í velikost v malosti ?ivota; abychom se nau?ili pe?ovat o ka?dého tvora zrozeného z ?eny a p?edev?ím chránit vzácný dar, kterým je ?ivot, jako to dělá Maria: ?ivot v l?ně, ?ivot dětí, ?ivot trpících, ?ivot chudých, ?ivot starých, osamělých, umírajících. A dnes, ve 厂惫ě迟ový den míru, je právě toto pozvání, které tryská z Mariina mate?ského srdce, k němu? jsme v?ichni povoláni: jsme povoláni pe?ovat o ?ivot, starat se o zraněný ?ivot - tolik zraněný ?ivot, tolik -, obnovit d?stojnost ?ivota ka?dého ?zrozeného ze ?eny“, je základním východiskem pro budování civilizace míru. Proto ??ádám o pevné odhodlání podporovat úctu k d?stojnosti lidského ?ivota od po?etí a? po p?irozenou smrt, aby ka?dý ?lověk mohl milovat sv?j ?ivot a s nadějí hledět do budoucnosti“ (Poselství k LVIII. světovému dni míru, 1. ledna 2025).

 Maria, Matka Bo?í a na?e Matka, na nás ?eká p?ímo v jesli?kách. Ukazuje nám, stejně jako pastý??m, Boha, který nás v?dy p?ekvapuje, který nep?ichází v nádhe?e nebes, ale v malosti jeslí. Svě?me jí tento nový jubilejní rok, p?edejme jí otázky, starosti, utrpení, radosti a v?e, co nosíme v srdci. Ona je matka. Svě?me jí celý svět, aby se znovu zrodila naděje, aby kone?ně vzklí?il mír pro v?echny národy země.

Historie vypráví, ?e kdy? v Efezu vstoupili do kostela biskupové, vě?ící lid s holemi v rukou k?i?el: ?Matka Bo?í!“. A jistě ty hole byly p?íslibem toho, co se stane, pokud dogma ?Matka Bo?í“ nevyhlásí. Dnes nemáme hole, ale ano, dětské srdce, hlas. Proto v?ichni spole?ně vzývejme svatou Matku Bo?í.