Pape? Franti?ek: ³Õ²¹³Ù¾±°ì¨¢²Ôsk? governator¨¢t povede ?ena
Salvatore Cernuzio, Vatikán
Sestra Raffaella Petrini, sou?asná generální sekretá?ka, bude od b?ezna stát v ?ele Governatorátu m¨§stského státu Vatikán. Jmenování bude následovat po odchodu kardinála Fernanda Vérgeze Alzagy z funkce prezidenta Governatorátu.
V rozhovoru s Fabiem Faziem pro po?ad Che tempo che fa italské televize Nove, který byl odvysílán v ned¨§li ve?er, oznámil pape? Franti?ek zprávu o svém zám¨§ru jmenovat sestru Petrini prezidentkou.
Vyjád?il také zármutek nad perspektivou masových deportací migrant? ve Spojených státech, radost nad p?ím¨§?ím v Gaze a nad¨§ji na dvoustátní ?e?ení.
Pape? hovo?il o p?ijímání migrant?, probíhajícím Jubileu, svém rozhodnutí otev?ít Svatou bránu v ?ímské v¨§znici, úsilí v boji proti zneu?ívání a svém osobním zdraví.
Pape? Franti?ek ji? d?íve poskytl rozhovor pro Che tempo che fa v roce 2022 a dal?í v roce 2024.
Nový ned¨§lní hodinový rozhovor poslou?il také jako p?íle?itost k p?edstavení jeho autobiografie ±·²¹»å¨§Âá±ð, kterou kurátorsky p?ipravil noviná? Carlo Musso, vydalo ji nakladatelství Mondadori a je k dispozici ve 100 zemích.
Práci na psaní své autobiografie ozna?il za "velmi delikátní", sestávající z mnoha p?íb¨§h?, které "vyjad?ují smysl toho, kdo jsem".
Do ?ela Vatikánského Governatorátu nastoupí sestra Petrini
Pape? Franti?ek ujistil diváky o stavu své ruky po ?tvrte?ním pohmo?d¨§ní: ?Hýbe se mi sní ji? lépe.¡°
Poté oznámil, ?e od b?ezna se prezidentkou Guvernatorátu Vatikánu stane sestra Raffaella Petrini.
Po jmenování sestry Simony Brambilla do funkce prefektky Dikasteria pro zasv¨§cený ?ivot to znamená dal?í významné jmenování ?eny do prominentní funkce.
"P?sobení ?en v kurii se rozvíjí pomalu, ale ú?inn¨§. Nyní je jich mnoho,¡° poznamenal pape?.
P?i vý?tu rolí p?id¨§lených ?enám ve Vatikánu dodal: ?Na Governatorátu je generální sekretá?ka, která se v b?eznu stane prezidentkou... ?eny to ?ídí lépe ne? my,¡° poznamenal.
Plány na masové deportace v USA
Pape? Franti?ek odpov¨§d¨§l na otázku týkající se Spojených stát? v souvislosti se zv¨§stmi o mo?ném plánu hromadných deportací migrant? po inauguraci prezidenta Donalda Trumpa.
Pape? takovou eventualitu ozna?il za ?ostudu¡°, proto?e ?nutí chudé, kte?í nic nemají, platit za nerovnováhu¡°.
P?ijímání migrant? a klesající porodnost
K tématu migrace pape? Franti?ek zopakoval ??ty?i slovesa¡° k ?e?ení této mimo?ádné situace. ?Migranty je t?eba p?ijímat, doprovázet, podporovat a integrovat.¡°
Dotkl se také svého znepokojení nad klesající porodností, p?i?em? uvedl pr?m¨§rný v¨§k v Itálii ?46 let¡°.
?Pokud nemáte d¨§ti, musíte nechat p?icházet migranty,¡° ?ekl.
?e?ení dvou stát? a význam míru
Pape? se rovn¨§? v¨§noval válce na Blízkém východ¨§ a upozornil na ned¨§lní zahájení p?ím¨§?í v Gaze a propu?t¨§ní t?í ?en, které Hamás dr?el jako rukojmí.
Stejn¨§ jako p?edtím p?i modlitb¨§ And¨§l Pán¨§ vyjád?il vd¨§?nost t¨§m, kte?í p?ím¨§?í vyjednali, a ?ekl: ?Jsou dob?í.¡°
Poté hovo?il o dvoustátním ?e?ení. ?V¨§?ím, ?e je to jediné ?e?ení. N¨§kte?í jsou ochotni, jiní ne,¡° poznamenal a dodal, ?e ?mír je v¨§t?í ne? válka¡®.
Pape? zd?raznil odvahu, která je nutná k úsilí o mír, a poznamenal, ?e ?n¨§kdy n¨§co ztratíte, ale získáte mnohem více¡°.
Zd?raznil, ?e válka je naopak v?dy ?porá?kou¡°, a znovu zd?raznil význam vyjednávání a odsoudil ?obrovské¡° zisky výrobc? zbraní, kte?í podn¨§cují ?zkázu¡°.
Nezapomínejte na v¨§zn¨§
Pape? Franti?ek dále hovo?il o nad¨§ji, úst?edním tématu jubilea, a nazval nad¨§ji ?kotvou na b?ehu¡°, které je t?eba se dr?et, ?ím? zopakoval obraz ze své homilie p?i otev?ení Svaté brány v ?ímské v¨§znici Rebibbia.
Vysv¨§tlil, ?e toto bezprecedentní gesto u?inil, ?proto?e v¨§zn¨§ v?dy nosím v srdci¡°, a p?idal svou výzvu: ?Nezapomínejte na v¨§zn¨§, mnozí venku jsou více vinni ne? oni.¡°
Stud a smutek nad holocaustem
P?ed Mezinárodním dnem památky ob¨§tí holocaustu, který p?ipadá na 27. ledna, pape? vyjád?il ?lítost a stud¡° nad touto tragédií.
P?ipomn¨§l svou náv?t¨§vu Osv¨§timi v roce 2016 a vypráv¨§ní, filmy a sv¨§dectví ?velké dámy¡° Edith Bruckové, 92leté ma?arské básní?ky a p?e?iv?í holocaustu, které od ní sly?el.
Zneu?ívání, mláde?, h?ích
Rozhovor se týkal i dal?ích témat, v?etn¨§ zneu?ívání, které pape? ozna?il za ?velmi záva?né zlo¡°, proti n¨§mu? je t?eba ?rázn¨§ bojovat¡°.
Hovo?il také o výzvách mladých lidí, které je t?eba ?doprovázet¡°, a o tom, jak je d?le?ité být nablízku ?v?em, v?em, v?em¡°, ani? by se jednalo o ?and¨§lství¡° ohledn¨§ h?ích? nebo p?íli?né soust?ed¨§ní na h?íchy t¨§la.
?Je mi odporné, kdy? n¨§kte?í ve zpov¨§dnici v?dy hledají práv¨§ tyto,¡° ?ekl pape?. ?Neexistuje ?ádný h?ích, který by nemohl být odpu?t¨§n; ?ádný. Proto?e B?h chce, aby v?ichni byli s ním, jako jeho d¨§ti, jako brat?i a sestry mezi sebou.¡°
?První klopýtnutí¡° v Sixtinské kapli
Nakonec se pape? Franti?ek pod¨§lil o humorné anekdoty, nap?íklad o své ?první klopýtnutí¡° na schodech v Sixtinské kapli hned po svém zvolení, kdy? ?el pozdravit kardinála na vozíku. ?Neomylný pape? za?al mylným krokem: klopýtl!¡°.
V záv¨§ru rozhovoru pape? vydal prosbu ke Svatému roku. ?Nenechte si ujít tuto p?íle?itost,¡° ?ekl. ?Odvá?n¨§ se sna?te jít vp?ed. A nikdy neztrácejte smysl pro humor.¡°
