杏MAP导航

Hledejte

Pape?: Vyz?vám mezinárodní spole?enství, aby p?ijalo opat?ení k odpu?tění zahrani?ního dluhu a uznalo existenci ekologického dluhu mezi Severem a Jihem Pape?: Vyz?vám mezinárodní spole?enství, aby p?ijalo opat?ení k odpu?tění zahrani?ního dluhu a uznalo existenci ekologického dluhu mezi Severem a Jihem  (Vatican Media)

Pape? ke 厂惫ě迟ovému dni míru: Splatit zahrani?ní dluh uznáním ekologického dluhu

Bylo zve?ejněno pape?ovo poselství ke 厂惫ě迟ovému dni míru, kter? se bude slavit 1. ledna 2025 na téma ?Odpus? nám na?e viny, dej nám pokoj“. Pape? Franti?ek navrhl t?i opat?ení, která by národy ?vrátila na cestu naděje“: najít formy odpu?tění zahrani?ních dluh? uznáním ekologického dluhu mezi severem a jihem světa; zru?it trest smrti ve v?ech zemích; vy?lenit prost?edky nikoli na zbrojení, ale na boj proti hladu ve světě.

Isabella Piro - Vatikán

?Ké? je rok 2025 rokem, v něm? roste mír!“: v návaznosti na Jubileum, které za?ne 24. prosince, a s ohledem na 58. 厂惫ě迟ový den míru, který se bude slavit 1. ledna, se pape? Franti?ek znovu dovolává míru, toho 'pravého a trvalého', takového, který p?esahuje smluvní p?tky ?i lidské kompromisy, takového, který B?h dává odzbrojeným srdcím, která nekalkulují, nezab?edávají do sobectví a sklí?enosti, aby naopak s nadějí hleděla do budoucnosti.

Je t?eba kulturní změny proti logice vyko?is?ování

?Odpus? nám na?e viny, dej nám sv?j pokoj,“ pí?e pape? Franti?ek ve svém poselství. Ver? modlitby Ot?e ná? se tak stává základem a podnětem k zahájení kulturní změny, v jejím? rámci se vztahy s druhými lidmi ji? nebudou ?ídit ?logikou vyko?is?ování“, kdy silněj?í má navrch nad slab?ím.

V ?propojené globální vesnici“, kterou je dne?ní svět, je podle pape?e nutné naslouchat volání chudých a země, volání ?ohro?eného lidstva“, proto?e ??ádný ?lověk nep?ichází na svět, aby byl utla?ován“, ale ?rodíme se, abychom byli svobodní podle Bo?í v?le“.

Celé lidstvo je ohro?eno nerovností

S p?ipomenutím oněch ?struktur h?íchu“, na ně? v minulosti poukázal ji? svatý Jan Pavel II. a které se dnes upevňují a udr?ují ?rozsáhlou spoluú?astí“, pak Franti?ek odsoudil ?nerovnosti v?eho druhu“, které su?ují celou planetu:

Zejména mám na mysli nelidské zacházení s migranty, zhor?ování ?ivotního prost?edí, zmatek, který zp?sobují dezinformace, odmítání jakéhokoli dialogu a nápadné financování vojenského pr?myslu. To v?e jsou faktory, které reálně ohro?ují existenci celého lidstva.

Zlomit okovy nespravedlnosti, aby se otev?ely cesty naděje

V?ichni jsme zodpovědní, nabádá ?ímský biskup, a v?ichni jsme povoláni ?zp?etrhat ?etězy nespravedlnosti, abychom hlásali Bo?í spravedlnost“ a iniciovali onu kulturní a strukturální změnu, která nám umo?ní uznat, ?e nejsme jen ?dlu?níky“ Boha a jeho dar?, ale také ??e pot?ebujeme jeden druhého, podle logiky sdílené a rozr?zněné odpovědnosti“. Pouze kdy? dovolíme, aby se tyto změny ?dotkly na?ich srdcí“, bude Jubilejní rok ?schopen znovu otev?ít cestu naděje“ pro ka?dého z nás:

Naděje p?ekypuje ?tědrostí, je prosta vypo?ítavosti, nepo?ítá s kapsami dlu?ník?, nejde jí o vlastní zisk, ale má na mysli jen jeden cíl: pozvednout padlé, obvázat zlomená srdce, osvobodit od v?ech forem otroctví.

Splatit zahrani?ní dluh uznáním ekologického dluhu

Pape? tedy navrhuje t?i ?mo?né kroky“ pro rok 2025: první se týká oněch ?dvou stran té?e mince“, jimi? jsou zahrani?ní dluh a ekologický dluh a které ?iví logiku, vedoucí nejbohat?í země k tomu, aby bezohledně vyko?is?ovaly ?lidské a p?írodní“ zdroje nejchud?ích zemí, ?aby uspokojily pot?eby svých vlastních trh?“:

Vyzývám mezinárodní spole?enství, aby p?ijalo opat?ení k odpu?tění zahrani?ního dluhu a uznalo existenci ekologického dluhu mezi Severem a Jihem. Je to výzva k solidaritě, ale p?edev?ím ke spravedlnosti.

Zru?it trest smrti ve v?ech zemích

Druhým opat?ením je ?pevný závazek podporovat úctu k d?stojnosti lidské osoby od po?etí a? po p?irozenou smrt“. A na podporu ?kultury ?ivota“ pape? nazna?uje ?konkrétní gesto“:

Mám na mysli zru?ení trestu smrti ve v?ech zemích. Toto opat?ení toti? kromě toho, ?e ohro?uje nedotknutelnost ?ivota, likviduje ve?kerou lidskou naději na odpu?tění a obnovu.

Investujte do boje proti hladu, ne do zbrojení

V zájmu ?budování nových cest míru“ v ?této době poznamenané válkami“ Franti?ek navíc doufá, po vzoru Pavla VI. a Benedikta XVI., ?e dojde k p?ehodnocení finan?ních investic:

Pou?ijme alespoň pevně stanovené procento peněz vynakládaných na zbrojení na z?ízení 厂惫ě迟ového fondu, který by definitivně odstranil hlad a usnadnil v nejchud?ích zemích vzdělávací aktivity a ?innosti zamě?ené na podporu udr?itelného rozvoje, boj proti klimatickým změnám.

Neozbrojené srdce sly?í volání chudých

Kdo podnikne tato t?i gesta, pokra?uje pape?, uvidí, ?e se blí?í cíl ?vytou?eného“ míru, proto?e ten ?nep?ichází pouze s koncem války, ale se za?átkem nového světa, světa, v něm? objevíme sami sebe jako odli?né, jednotněj?í a více bratrské“. Poselství kon?í modlitbou, ?aby B?h udělil sv?j mír ka?dému ?lověku dobré v?le“:

Tomu, kdo si nechá odzbrojit srdce, tomu, kdo s nadějí chce odpustit viny svým bratr?m, tomu, kdo beze strachu vyznává, ?e je tvým dlu?níkem, tomu, kdo nez?stává hluchý k volání těch nejchud?ích.

12. prosince 2024, 11:30