杏MAP导航

Isabella Piro - Vatikán

?Koncentrace lidskosti“ za?itá ve vilas miserias Buenos Aires a ?rána na srdci“, kterou p?edstavuje Irák nav?tívený v roce 2021: to a je?tě více se skrývá ve dvou anticipacích autobiografie pape?e Franti?ka s názvem ?Spera“ , kterou napsal spole?ně s Carlem Mussem. Kniha, kterou vydává nakladatelství Mondadori, vyjde 14. ledna ve více ne? stovce zemí světa. Dnes, 17. prosince - v den, kdy se pape? do?ívá 88 let - italské deníky ?La Repubblica“ a ?Il Corriere della Sera“ p?edjímají některé úryvky.

Dětství v barriu Flores

?Kdy? mi někdo ?ekne, ?e jsem pape? z venkova, jen se modlím, abych toho byl hoden,“ ?íká Franti?ek a vrací se vzpomínkami k onomu ?slo?itému, multietnickému, multinábo?enskému a multikulturnímu mikrokosmu“, který p?edstavuje barrio Flores, buenosaireská ?tvr?, kde pro?il dětství. Zde ?byly rozdíly normální a vzájemně jsme se respektovali“, vzpomíná Bergoglio a p?ipomíná skupinky katolických, ?idovských a muslimských p?átel bez rozdílu.

Sou?asné Magdaleny

Pape? vzpomíná na setkání s prostitutkami, obrazem té ?temněj?í a únavněj?í stránky existence“, kterou poznal od dětství na argentinském p?edměstí. Kdy? se stal biskupem, slou?il Bergoglio m?i svatou za některé z těchto ?en, které mezitím změnily sv?j ?ivot. ?Byla jsem prostitutkou v?ude,“ vyznává se mu jedna z nich, zvaná Porota, “dokonce i ve Spojených státech. Vydělávala jsem peníze, pak jsem se zamilovala do star?ího mu?e, byl to m?j milenec, a kdy? zem?el, změnila jsem sv?j ?ivot. Te? mám d?chod. A chodím koupat sta?e?ky a sta?enky do domov? d?chodc?, o které se nemá kdo postarat. Na m?i svatou moc nechodím a dělala jsem v?echno se svým tělem, ale te? se chci starat o těla, o která se nikdo nestará“. ?Sou?asná Má?í Magdaléna“, nazývá ji Franti?ek. Porota mu naposledy zavolala z nemocnice, krátce p?ed smrtí, aby p?ijala pomazání nemocných a svaté p?ijímání. ?Ode?la dob?e,“ pí?e pape?, ?jako celníci a prostitutky“, kte?í ?nás p?edcházejí do Bo?ího království“ (Mt 21,31). A měl jsem ji velmi rád. Ani te?, v den její smrti, se za ni nezapomínám modlit“.

P?átelství s ?otcem Pepou"

Nechybí ani vzpomínky na vězně, kte?í vyráběli kartá?e na ?aty, stejně jako p?íběh o zrodu p?átelství s donem José de Paola, známým jako ?otec Pepe“, fará?em v Panně de Caacupé ve vile 21, kterého budoucí pape? v době krize povolání podporoval nasloucháním a blízkostí. V těch oblastech na okraji města, kde ?stát chybí u? ?ty?icet let“ a kde je drogová závislost ?metlou, která násobí zoufalství“, právě tam - opakuje pape? - ?na těchto periferiích, které pro církev musí být v?dy novým centrem, ?ije skupina laik? a kně?í jako otec Pepe a ka?dý den svěd?í o evangeliu, mezi vy?azenými z ekonomiky, která zabíjí“.

Nábo?enství není opium lidu, víra je setkání

Tě?ká realita, z ní? jasně vyplývá, ?e nábo?enství v?bec není, jak někte?í ?íkají, ?opiem lidu, uklidňující pohádkou, která má lidi odcizit“, opakuje pape?. Naopak: právě ?díky ví?e a tomuto pastora?nímu a ob?anskému nasazení“ se tyto ?tvti ?navzdory obrovským obtí?ím vyvíjely nep?edstavitelným zp?sobem“. A ?stejně jako víra je i ka?dá slu?ba v?dy setkáním a jsme to p?edev?ím my, kdo se m??e od chudých mnohému nau?it“.

Cesta do Iráku a ?rána v srdci“ Mosulu

Od dramatu městských periferií a? po drama Iráku zni?eného konfliktem se Franti?k?v pohled nemění, ale v?dy z?stává pohledem naplněným pozorností a pé?í o zraněné lidstvo. Z této historické náv?těvy uskute?něné ve dnech 5. a? 8. b?ezna 2021 - první pape?ské náv?těvy v zemi - Franti?ek p?ipomíná ?ránu na srdci“, kterou p?edstavuje Mosul: Po t?ech letech okupace Islámským státem, který si ho vybral za svou pevnost, se p?ed mýma o?ima ukázalo jako rozvaliny,“ ?ekl, “jedno z nejstar?ích měst na světě, které oplývá historií a tradicemi, které bylo v pr?běhu ?asu svědkem st?ídání r?zných civilizací a symbolem mírového sou?ití r?zných kultur v jedné zemi - Arab?, Kurd?, Armén?, Turk?, k?es?an?, Sy?an?.“ A p?i p?eletu z vý?ky z vrtulníku se území jevilo jako ?rentgen nenávisti, jednoho z nejvydatněj?ích cit? na?í doby“.

Otrávené plody války

Z této cesty Franti?ek vzpomíná na obtí?ný organiza?ní kontext, zp?sobený jak p?etrvávající pandemií Covidu-19, tak otázkou bezpe?nosti. ?Témě? v?ichni mi to nedoporu?ovali ... ale,“ pí?e, ?cítil jsem, ?e musím“ jet do Abrahámovy země, ?spole?ného východiska ?id?, k?es?an? a muslim?“. Nezastírá, ?e Bergoglio během své náv?těvy Mosulu obdr?el od britských tajných slu?eb informace o dvou p?ipravovaných bombových útocích. Jedním z atentátník? byla ?ena vybavená výbu?ninami, druhý byl v dodávce. Oba byli zadr?eni a zabiti iráckou policií d?íve, ne? se jim to poda?ilo. ?I to mě velmi zasáhlo,“ zd?raznil Franti?ek, ?i to bylo otrávené ovoce války“.

Výzva k up?ednostnění rozumu, nikoli konfliktu

Ve v?í té nenávisti v?ak pape? zahlédl světlo naděje p?i setkání s velkým ajatolláhem Alím al-Sistáním 6. b?ezna p?ed t?emi lety v Nad?afu: setkání, které ?Svatý stolec p?ipravoval celá desetiletí“ a které se konalo v bratrské atmosfé?e v al-Sistáního domě: ?Gesto, které je na Východě je?tě výmluvněj?í ne? deklarace, ne? dokumenty, proto?e znamená p?átelství, p?íslu?nost ke stejné rodině. Udělalo mi to dob?e na du?i a cítil jsem se poctěn“. Na adresu ajatolláha pape? p?ipomíná zejména ?spole?nou výzvu velmocím, aby se z?ekly jazyka válek a daly p?ednost rozumu a moudrosti“. A pak větu, kterou si s sebou nesl ?jako vzácný dar: ?Lidé jsou bu? brat?i podle nábo?enství, nebo jsou si rovni podle stvo?ení‘“.

Kromě knihy Spera, bude o ?ivotě pape?e Franti?ka vyprávět také film na motivy autobiografie napsané spole?ně s Fabiem Marchesem Ragonou a vydané loni v b?eznu nakladatelstvím HaperCollins.