杏MAP导航

Lisa Zengarini, Vatican News

Lidová zbo?nost zdaleka není zastaralým folklorním projevem, ale m??e být mocným prost?edkem dne?ní evangelizace, který podporuje spole?enství a sounále?itost, ?ekl pape? Franti?ek ve svém prvním projevu během apo?tolské cesty na Korsiku.

V projevu v Palais des Congrès et d'Exposition v Ajacciu na závěr "Kongresu o lidové zbo?nosti ve St?edomo?í" pape? zd?raznil, ?e "aktivní evangeliza?ní síla" těchto projev? víry by neměla být v na?ich sekularizovaných spole?nostech podceňována, a vyzval ke konstruktivnímu dialogu mezi k?es?anskou a sekulární kulturou.

Dialog mezi k?es?anskou a sekulární kulturou

V úvodu svého projevu pape? Franti?ek p?ipomněl, ?e St?edomo?í, ?kolébka mnoha vysoce rozvinutých civilizací“, v minulosti slou?ilo jako k?i?ovatka kultur, my?lenek a právních a institucionálních rámc?, které nadále ovlivňují moderní svět, a je místem, kde dialog mezi Bohem a lidstvem dosáhl svého vrcholu ve vtělení Je?í?e Krista.

Pape? poznamenal, ?e k?es?anská víra po staletí utvá?ela ?ivoty národ? a jejich politické instituce, a?koli dnes jsou lidé ?stále více lhostejní“ k Bo?í p?ítomnosti a jeho slovu, ?zejména v evropských zemích“.

To by v?ak nemělo vést k ?ukvapeným úvahám a ideologickým soud?m, které by i v dne?ní době stavěly proti sobě k?es?anskou a světskou kulturu“. Místo toho pape? poznamenal, ?e ?je d?le?ité uznat vzájemnou otev?enost mezi těmito dvěma horizonty“, a to i s ohledem na skute?nost, ?e nevě?ícím nebo těm, kte?í se vzdálili nábo?enské praxi, ?není cizí hledání pravdy, spravedlnosti a solidarity“.

?I kdy? se nehlásí k ?ádnému nábo?enství, nosí v srdci velkou ?ízeň, hledání smyslu, které je vede k p?emý?lení o tajemství ?ivota a k hledání základních hodnot pro spole?né dobro,“ ?ekl.

Evangeliza?ní a komunitní síla lidové zbo?nosti

V této souvislosti pape? Franti?ek pokra?oval: ?M??eme ocenit krásu a význam lidové zbo?nosti“, která umo?ňuje lidem - a? u? hluboce zbo?ným, nebo na okraji víry - navázat spojení s jejich duchovními ko?eny.

Vyjad?ováním víry prost?ednictvím jednoduchých gest a symbolického jazyka zako?eněného v kultu?e lidí, konstatoval pape?, ?lidová zbo?nost odhaluje Bo?í p?ítomnost v ?ivém těle dějin, posiluje vztah k církvi a ?asto se stává p?íle?itostí k setkání, kulturní výměně a oslavě“.

?Lidová zbo?nost nám umo?ňuje vidět, jak se víra, jakmile je jednou p?ijata, vtělí do kultury a je neustále p?edávána dál, a v d?sledku toho je aktivní evangeliza?ní silou, kterou nesmíme podceňovat: kdybychom to udělali, znamenalo by to neuznat p?sobení Ducha svatého.“

Pot?eba pastora?ního rozli?ování

Pape? Franti?ek se v?ak ohrazuje proti riziku redukce lidové zbo?nosti na pouhé vněj?í ?i folkloristické rituály postrádající hlub?í duchovní anga?ovanost, nebo dokonce na pověru. Vyzval proto k bdělosti ?prost?ednictvím pe?livého teologického a pastora?ního rozli?ování“.

Pozitivní dopad lidové zbo?nosti na spole?nost

Pape? Franti?ek se poté dotkl pozitivního dopadu lidové zbo?nosti na celou spole?nost, a to prost?ednictvím podpory ?autentické“ víry, která se ?neredukuje na soukromou věc“, ale anga?uje se v podpo?e ?lidského rozvoje, sociálního pokroku a pé?e o stvo?ení“. Lidová zbo?nost podle něj posiluje komunitní strukturu spole?nosti a pěstuje ?konstruktivní ob?anství“, které umo?ňuje spolupráci se světskými, ob?anskými a politickými institucemi ?ve slu?bě ka?dému ?lověku, po?ínaje chudými, v zájmu integrálního lidského r?stu a pé?e o ?ivotní prost?edí“.

Podpora ?zdravé sekularity“

Tato konstruktivní a respektující spolupráce mezi ob?anskými a církevními autoritami ?ve prospěch celého spole?enství“ je podle něj p?íkladem toho, co zesnulý pape? Benedikt XVI. nazval ?zdravou sekularitou“, která zabraňuje politizaci nábo?enství a zároveň dbá na to, aby politika vycházela z etických a duchovních hodnot.

Obnovený d?raz na evangelium a spole?né dobro

Na závěr svého projevu pape? Franti?ek povzbudil katolickou komunitu na Korsice, aby i nadále pěstovala své hluboce zako?eněné nábo?enské tradice a stávající dialog mezi církví a ob?anskými a politickými institucemi.

Povzbudil také mladé Korsi?any, aby se ?je?tě aktivněji zapojovali do spole?enského, kulturního a politického ?ivota, inspirováni pevnými ideály a nad?ením pro spole?né dobro“, a vyzval církevní pastý?e a politické p?edstavitele, aby z?stali ?blízko lidu“ a byli pozorní k jeho pot?ebám a touhám.

Nakonec pape? Franti?ek vyjád?il naději, ?e Kongres o lidové zbo?nosti m??e inspirovat k obnovenému závazku v??i evangeliu a spole?nému dobru, zako?eněnému ve ví?e a slu?bě.

?Doufám, ?e tento Kongres o lidové zbo?nosti vám pom??e znovuobjevit ko?eny va?í víry a p?inese plody v podobě obnoveného nasazení v církvi a ob?anské spole?nosti ve slu?bě evangeliu a spole?nému dobru v?ech ob?an?.“