Pape? pro britsk? rozhlas o naději a laskavosti
Pape? Franti?ek
Naděje a laskavost
Byl jsem po?ádán, abych k vám promluvil o naději a laskavosti. Děkuji vám za to. Dotýkají se jádra evangelia a ukazují cestu, která má vést na?e jednání. 厂惫ě迟 plný naděje a laskavosti je krásněj?í. Spole?nost, která s d?věrou hledí do budoucnosti a jedná s lidmi s respektem a empatií, je lid?těj?í.
Jak víte, 24. prosince za?al Jubilejní rok, doba, kdy jsme povoláni stát se poutníky naděje. I kdy? nevíme, co nás ?eká zítra, není dobré hledět do budoucnosti s pesimismem a rezignací. Války, sociální nespravedlnosti a r?zné formy násilí, které denně za?íváme, nás nesmí strhnout do poku?ení skepse a sklí?enosti.
Volíme lásku a láska p?sobí, ?e na?e srdce ho?í a d?vě?uje.
Ti, kdo milují, i kdy? se ocitají v nejistých situacích, v?dy p?emítají o světě s ně?ným pohledem naděje.
Laskavost není diplomatická strategie ani formální chování, které je t?eba dodr?ovat, aby se zajistila spole?enská harmonie nebo získaly jiné výhody. Laskavost je forma lásky, která otevírá srdce pro p?ijetí a pomáhá ka?dému, aby se stal pokorněj?ím.
Jak d?le?itá je pokora! Pokora p?edur?uje k dialogu, pomáhá p?ekonávat nedorozumění a vytvá?í vdě?nost.
V této souvislosti bych rád citoval velkého britského spisovatele Gilberta Keitha Chestertona, kterého si velmi vá?il i argentinský básník Jorge Luis Borges. V závěru své autobiografie Chesterton moud?e vyzývá, abychom ?brali věci ?ivota s vdě?ností a nepova?ovali je za samoz?ejmost“ (Autobiografie, kap. 16).
Na závěr bych chtěl vyslovit p?ání naděje, která je spolu s vírou a láskou teologální ctností: doufám, ?e se nám během tohoto jubilea poda?í projevovat laskavost jako formu lásky ve vztahu k druhým. A? nám nový rok p?inese pokoj, bratrství a vdě?nost. Děkuji vám!
