Pape? otev?e Svatou bránu ve vězení
Lisa Zengarini, Vatikán
Podle tradice pape? Franti?ek na ?tědrý den ve?er slavnostním otev?ením Svaté brány ve Svatopetrské bazilice oficiálně zahájil Jubilejní rok 2025, p?i?ěm? budou následovat brány dal?ích t?í velkých ?ímských bazilik.
Otev?ení páté Svaté brány ve věznici Rebibbia
Poprvé v rámci této dlouholeté jubilejní tradice, která sahá a? do 15. století, pape? otev?e také pátou Svatou bránu v ?ímské věznici jako symbolické znamení ?vyzývající v?echny vězně, aby hleděli do budoucnosti s nadějí a obnoveným pocitem d?věry“.
Bezprecedentní ob?ad se uskute?ní 26. prosince, na svátek svatého ?těpána, ve věznici Rebibbia, kterou nav?tívil ji? v roce 2015 p?i velikono?ním rituálu mytí nohou. Letos na Zelený ?tvrtek nav?tívil také ?enskou ?ást věznice.
Tentokrát pape? p?ijede jako ?poutník naděje“, co? je prvek, který je ve vězení a? p?íli? k?ehký a který je t?eba s láskou a obětavostí pěstovat za pomoci personálu a kaplan?, zejména vzhledem k omezenému po?tu náv?těv vězň? jejich blízkými.
?Vězni ?ekají na pape?e s radostí, proto?e cítí jeho blízkost, stejně jako vnímají svou vlastní odlou?enost a vzdálenost od spole?nosti,“ vysvětluje otec Lucio Boldrin, kaplan v Rebibbii. ?V?ichni se musíme zavázat, ?e budeme ?roz?i?ovat‘ ducha pape?ovy náv?těvy na celý Svatý rok,“ ?ekl p?ed náv?těvou pro Vatican News.
Neustálý zájem pape?e Franti?ka o vězně
Není to poprvé, co pape? Franti?ek osvěd?uje svou blízkost vězň?m útě?nou a modlitební p?ítomností.
Po celou dobu svého pontifikátu projevuje hluboký a soustavný zájem o vězně, zd?razňuje pot?ebu soucitu a respektu k jejich d?stojnosti a vyzývá spole?nost, aby na vězně nepohlí?ela jako na vyvrhele, ale jako na jedince schopné proměny.
Tento postoj je hluboce zako?eněn v katolickém sociálním u?ení, které zd?razňuje milosrdenství, vykoupení a d?le?itost vnímat ka?dého ?lověka jako Bo?í dítě.
?Myslím na vězně, kte?í zbaveni svobody denně poci?ují krutost vazby a její omezení, nedostatek citu a v nejednom p?ípadě i nedostatek úcty.“
Obhajoba reformy vězeňství
Jádrem jeho obhajoby je výzva k uznání p?irozené d?stojnosti v?ech lidských bytostí, v?etně těch uvězněných. V souladu s katolickým sociálním u?ením zd?razňuje pot?ebu vnímat věznice spí?e jako rehabilita?ní instituce ne? jako pouhá místa výkonu trestu a zároveň uznává právo obětí na spravedlnost.
Jeho ?asté p?ipomínky proti zavrhování jednotlivc? odrá?ejí ?ir?í poselství: i ti, kdo se dopustili záva?ných trestných ?in?, si zachovávají lidskost a schopnost změnit se k lep?ímu.
Klí?ovým aspektem této propagace jsou jeho opakované výzvy ke zru?ení trestu smrti spolu s otev?enou kritikou do?ivotního vězení, které ozna?il za ?skrytý rozsudek smrti“, a místo toho se zasazuje o systémy, které up?ednostňují rehabilitaci a resocializaci.
Restorativní spravedlnost versus retributivní spravedlnost
Jeho výzvy se týkají i ?e?ení systémových problém? ve věznicích, jako je p?eplněnost, nelidské podmínky a marginalizace vězň?.
Naléháním na vlády, aby investovaly do program? restorativní justice, pape? Franti?ek zd?razňuje pot?ebu ?e?it základní sociální p?í?iny kriminality, nikoli pouze její symptomy.
Zasazuje se o systém spravedlnosti, který se soust?edí spí?e na obnovu a uzdravení ne? na odplatu, a podporuje p?ístupy, které obnovují vztahy a napravují komunity.
Zamě?ení na marginalizované skupiny
Opakujícím se tématem v obhajobě pape?e Franti?ka je jeho starost o marginalizované skupiny, zejména chudé a zranitelné, které jsou ve vězeňské populaci zastoupeny neúměrně.
Upozorňuje na systémové nerovnosti, které p?ispívají k vy??í mí?e uvěznění těchto skupin, a vyzývá spole?nost, aby se zabývala socioekonomickými ko?eny kriminality. Jeho volání po spravedlnosti je holistické a zamě?uje se nejen na jednotlivce, ale také na struktury, které udr?ují bludný kruh chudoby a kriminality.
Náv?těvy pape?e Franti?ka ve věznicích
?iny pape?e Franti?ka mluví hlasitěji ne? slova, jako v p?ípadě jeho tradice provádění rituálu mytí nohou na Zelený ?tvrtek ve věznicích, kde umyl nohy vězň?m z r?zných prost?edí, v?etně muslim? a ?en.
Toto vysoce symbolické gesto zpochybňuje spole?enské p?edsudky a vyjad?uje poselství solidarity.
Kromě toho pape? během svých apo?tolských cest pravidelně nav?těvuje věznice. Mezi významné náv?těvy pat?í náv?těva nápravného za?ízení Curran-Fromhold ve Filadelfii během jeho cesty do Spojených stát? v roce 2015 a náv?těva věznice Ciudad Juárez u p?íle?itosti jeho apo?tolské cesty do Mexika v roce 2016. P?i obou p?íle?itostech nabídl vězň?m poselství naděje a p?ipomněl jejich schopnost proměny.
B?h se nikdy neunaví odpou?tět a nikdo není mimo vykoupení
Základní my?lenkou, jak ?asto opakoval p?i několika p?íle?itostech, je, ?e nikdo není mimo Bo?í milosrdenství a vykoupení, dokonce ani ti, kte?í se dopustili těch nejodporněj?ích zlo?in?.
Nedávno toto poselství zopakoval p?i své náv?těvě ?enského oddělení v Rebibbii na Zelený ?tvrtek leto?ního roku, p?i ní? vězeňkyním p?ipomněl, ?e ?Je?í? se nikdy neunaví odpou?tět“, a poté v dubnu v ?enské věznici Giudecca v Benátkách, kde poznamenal, ?e navzdory tě?kostem se vězení m??e stát pracovi?těm pro obnovu ?ivota, a povzbudil vězeňkyně, aby ?v?dy hleděly do budoucnosti, s nadějí“.
