Pape? na seminá? o Latinské Americe a klimatu: nejvíce posti?ené jsou nejchud?í národy
Edoardo Giribaldi - Vatikán
P?íznaky klimatických změn ?nelze skrývat ani zaml?ovat“, stejně jako ?obsáhnout v několika slovech“, nebo? jsou p?í?inou ?extrémních jev?“, které nejvíce postihují ?nejchud?í národy“. Takto varovně se vyjád?il pape? Franti?ek v poselství ú?astník?m seminá?e "Tvá?í v tvá? problém?m ekologické krize ve světle Laudatosi' a Laudate Deum, zku?enosti z Latinské Ameriky", doprovázeném výzvou k "posílení vztah?" mezi národy a "vazeb se v?ím, co je Stvo?ení".
Akce se konala 28. listopadu, v paláci svatého Kalista. Zá?titu nad ní p?evzala velvyslanectví Bolívie, Kuby a Venezuely p?i Svatém stolci a byla zahájena pozdravem pape?e Franti?ka, s podporou Pape?ské komise pro Latinskou Ameriku. V sále Pia XII. vystoupila ?ada ?e?ník?. Byli mezi nimi kardinál Robert Francis Prevost, p?edseda zmíněné Pape?ské komise, kardinál Peter Appiah Turkson, kanclé? Pape?ské akademie věd, Mons. Vincenzo Paglia, p?edseda Pape?ské akademie pro ?ivot, a Paolo Ruffini, prefekt Dikasteria pro komunikaci.
Vzájemnost mezi ?lověkem a p?írodou
Kardinál Prevost zahájil setkání pozdravem, v něm? zd?raznil naléhavost p?echodu ?od diskuse k ?in?m“ tvá?í v tvá? prohlubující se environmentální krizi. Podle jeho slov je to výzva, která vy?aduje odpově? vycházející z nauky církve. ?Panství nad p?írodou“, které B?h svě?il ?lověku, nesmí být ?despotické‘, ?lověk je ?správcem, který je odpovědný za svou práci‘ ve vztahu ?vzájemnosti‘ s ?ivotním prost?edím. ?Proto je na?ím posláním zacházet s ní tak, jak to ?iní její Stvo?itel,“ ?ekl Prevost a odsoudil ?tyranské jednání ve prospěch několika málo lidí‘. Prevost uznal ?d?le?ité ú?inky“ technologického rozvoje, zároveň v?ak varoval p?ed jeho ??kodlivými“ d?sledky a zd?raznil závazek Svatého stolce k udr?itelnosti. Mezi konkrétními projevy uvedl instalaci solárních panel? a p?echod na elektromobily, které ozna?il za ?významná gesta“, je? dokazují ochotu církve podílet se na ochraně ?ivotního prost?edí.
'Spolutv?rci' Bo?ích dar?
Slova se dále ujal kardinál Turkson, který zd?raznil úst?ední u?ení encykliky Laudato si': "Na?e p?irozenost je stvo?ena Bohem a jsme obklopeni dary stvo?ení. Selhání“ spo?ívá v tom, ?e ?tvo?íme p?íli? mnoho‘ a o dary se ?nedělíme‘. Naléhavě je proto t?eba změnit ?smysl lidského pokroku, ?ízení ekonomiky a ná? ?ivotní styl“. ?厂惫ě迟 není náhoda,“ ?ekl kardinál, ale ?záměrný Bo?í ?in‘, a stvo?ení není jen ?p?echod od ni?eho k mnohému‘, ale ?první krok lidského povolání‘. Ka?dý ?lověk je povolán být ?spolutv?rcem“, jak to ilustruje metafora: ?B?h tvo?í strom, ?lověk tvo?í nábytek“.
Změna klimatu je ?výzvou“, její? dopady doléhají na nejzranitelněj?í lidi. Je to problém, který biskupové shromá?dění na synodě o Amazonii odsoudili a vysvětlili, ?e zp?sob, jakým "se zachází s p?írodou, má d?sledky pro lidské ?ivoty". Podle Turksona to p?edstavuje ?tragický a do o?í bijící p?íklad strukturálního h?íchu“. Kardinál dále varoval p?ed nebezpe?ím popíra?ských hnutí, která odsuzují ?alarmismus“ a ozna?ují jej za ?fale?ný“, co? vede světové spole?enství k tomu, ?e ?nic nedělá“. Stojí na místě, i kdy? ve skute?nosti "je toho mnoho, co je t?eba udělat". Klimatická nouze ve skute?nosti nepat?í do ?hypotetické budoucnosti“, ale je ně?ím, co ji? ?za?íváme na vlastní k??i“ a co má ?sou?asné a následné“ dopady.
V tomto kontextu p?ichází se svým p?íspěvkem Pape?ská akademie věd, která sdru?uje odborníky, kte?í se shodují na tom, ?e ?si ji? nem??eme dovolit luxus spoléhat se na zmírňování dopad?“. K dosa?ení udr?itelnosti je podle akademie nutná ?spole?enská transformace“. Mezi navrhovanými ?e?eními se jako klí?ový zdroj objevuje d?evo: "Strategie lesního hospodá?ství," vysvětlil, by mohla významně p?ispět k zastavení degradace p?írodních ekosystém? v celosvětovém mě?ítku.
Dob?e se informovat, podílet se na ?těstí světa
Ruffini se ve svém projevu zamě?il spí?e na vztah mezi informacemi a klimatickou krizí. Lavina zpráv ?ne v?dy pravdivých, velmi ?asto nepravdivých a témě? v?dy zmateně podávaných“ p?ivedla lidstvo do blízkosti ?bodu, odkud není návratu“. Je nutné nazývat věci pravými jmény, stejně jako to udělal pape? Franti?ek v souvislosti s klimatickou krizí, kdy? ji ozna?il za ?nezpochybnitelnou“. "Odpovědnost" je slovo, které vyzývá pracovníky v oblasti informací, úsilí, které podporuje 'skute?nou moudrost', plod dialogu a reflexe, namísto pouhého 'hromadění dat', které ?asto vytvá?í pouze oblak 'mentálního zne?i?tění'.
?Víme v?echno, ale nevíme nic,“ shrnul Ruffini a parafrázoval Oscara Wildea. V této souvislosti se mno?í ?ma?inérie popírání“, která kdy? ne popírá, tak alespoň ?minimalizuje, p?i?em? pro v?echno má vysvětlení“. Z toho vyplývá pot?eba ?noviná?ské pé?e rovnající se pé?i o vědu, aby bylo mo?né najít silné a ú?inné p?íběhy“. V této souvislosti prefekt dikasteria citoval iniciativu ?Laudato si' Media Project“, realizovanou vatikánskými médii, která vypráví p?íběhy p?elo?ené do více ne? 30 jazyk?, je? se zabývají ?pozitivním, co se ji? děje“. Dikasterium, p?ipomněl prefekt, rovně? podniklo kroky prost?ednictvím online kurzu pro 80 za?ínajících noviná??, v?etně jedné mladé dívky z Amazonie. ?Cesta je dlouhá a obtí?ná“, ale jak zd?raznil, “nikdy není zcela zmapována. Je na nás, abychom ji zvládli“. Jestli?e Camus ?ekl, ?e ?pojmenovávat věci ?patně znamená podílet se na ne?těstí světa“, ?íkat je dob?e, uzav?el Ruffini, znamená ?vykonat zázrak slova, který, kdy? se stane vztahem, iniciuje změnu v ka?dém z nás“.
Bo?í sen
Mons. Paglia se ve svém poselství zamě?il na nedostatek 'globální vize' lidstva. Paradoxně ?globalizace vedla k tomu, ?e v?ichni jsme vzájemně propojeni, ale ka?dému národu hrozí, ?e se uzav?e do svého malého nebo velkého dvora,“ ?ekl arcibiskup a ozna?il tyto vize za ?suverenistické‘ nebo jednodu?eji ?e?eno ?ka?dý sám za sebe‘. ?Poprvé v dějinách má ?lověk mo?nost zni?it sám sebe i stvo?ení,“ varoval monsignor Paglia a nabídl protilátku proti těmto zlo?ád?m: dvě pape?ovy encykliky Laudato si' a Fratelli tutti a apo?tolskou exhortaci Laudate Deum. Texty, které p?ipomínají ?p?vodní Bo?í sen“, tedy ?p?edání pé?e o Stvo?ení a rozmno?ování lidstvu“.
?Co tedy dělat?“ ptal se Paglia. ?Ur?it inovativní a odvá?né cesty, stanovit kritéria nového vztahu k p?írodě a postavit do st?edu zájmu rozvoj v?ech lidí“. V tomto posledním bodě v?ak ?v?eobecné p?esvěd?ení“ chybí. Nikdo, - poznamenal biskup, - si nemyslí, ?e to, co se děje na Ukrajině nebo v 59 otev?ených válkách ve světě, se p?ímo týká mé země. 'Nevědomost', která je p?íznakem nového 'nábo?enství', toti? 'egolatrie, kultu ega, na jeho? oltá? se obětují i ty nejdra??í city'. Arcibiskup také znovu vyzval, abychom se necítili ?pány“ Země: ?To je také smysl jubilea: ka?dých 25 let za?ínáme v?ichni znovu, od výchozího bodu“. A tak je tomu i v otázkách ?ivotního prost?edí.
Pro ilustraci snu o ?mírovém sou?ití r?zných lidí“ se arcibiskup Paglia podělil o osobní vzpomínku na dialog s pape?em Janem Pavlem II. v roce 1986, který OSN věnovala míru. Polský pape? si kladl otázku, ?co dělat“, a odpovědí mu bylo svolání zástupc? v?ech nábo?enství, aby ?p?ivolali od Boha ten mír, který si lidé sami neumějí dát“. Tak se zrodilo mezinábo?enské setkání v Assisi na znamení ?nové odpovědnosti nábo?enství“ p?i hledání spole?ného dobra, které je aktuálněj?í ne? kdy jindy.
