Pape?: 颁í谤办别惫 na Papui-Nové Guineji a? je p?ívětiv?m domovem a vydá se na periferie
Lorena Leonardi - Vatikán
Odvaha za?ít, krása p?ítomnosti a naděje na r?st, p?i?em? je t?eba se chovat podle ?Bo?ího stylu“, tvo?eného ?blízkostí, soucitem a něhou“. To byla témata promluvy pape?e Franti?ka, kterou dnes, 7. zá?í odpoledne místního ?asu a dopoledne v Itálii, pronesl k p?ítomným ve svatyni Panny Marie Pomocnice k?es?an? v Port Moresby. Pape? se zde setkal s biskupy Papuy-Nové Guineje a ?alamounových ostrov?, kně?ími a jáhny, zasvěcenými mu?i a ?enami, seminaristy a katechety, a kdy? se nechal inspirovat vyslechnutými svědectvími, pronesl svou promluvu.
Vzácný dar pro církev
Po dopolední zdvo?ilostní náv?těvě generálního guvernéra a setkání s oficiálními p?edstaviteli, ob?anskou spole?ností a diplomatickým sborem pro?il Franti?ek odpoledne velmi dojemnou chvíli s dětmi ulice a posti?enými v odborné st?ední ?kole Charity. Poté dorazil do mariánské svatyně na poslední sch?zku dne. Zde ho p?edseda konference, která sdru?uje biskupy tichomo?ského státu a biskupy ostrov? souostroví na východním okraji ?alamounova mo?e, monsignor Otto Separy, p?ivítal v ?krásné zemi s 800 r?znými jazyky a kulturami a tisíci kmeny“. Biskup vyjád?il pape?i vdě?nost za jeho p?ítomnost, která je ?vzácným darem pro církev v této zemi i pro ka?dého z nás jednotlivě, nebo? potvrzuje na?e spole?enství v jediné ví?e“.
T?i aspekty misijní cesty
Po svědectvích promluvil Franti?ek, který vyjád?il své uznání diecézní svatyni, která hostila setkání, zasvěcené ?Marii Pomocnici k?es?an?: Marii Pomocnici k?es?an?, podle titulu tak drahého svatému Janu Boskovi; Marii Helpim, jak ji zde s oblibou vzýváte“. Poté vysvětlil, ?e svatyně v Port Moresby m??e být zvlá?tním zp?sobem symbolem t?í aspekt? k?es?anské a misijní cesty: odvahy za?ít, krásy p?ítomnosti a naděje na r?st.
Udělat první krok
?Odvaha za?ít,“ ?ekl, je odvahou stavitel? církve a jejich úkonu víry, který v?ak byl mo?ný ?jen díky mnoha dal?ím odvá?ným za?átk?m těch, kte?í jim p?edcházeli“. Pape? poté zmínil p?íchod misioná?? do této země v polovině 19. století: ?První kroky jejich díla nebyly snadné“, ale oni ?se nevzdali“ a ?s velkou vírou a apo?tolskou horlivostí pokra?ovali v hlásání evangelia a slu?bě svým brat?ím a sestrám, p?i?em? mnohokrát za?ali znovu tam, kde se jim to nepoda?ilo, za cenu mnoha obětí“.
Jako p?ipomínku Franti?ek ukázal na vitrá?e, ve kterých byly navzdory tmě vidět tvá?e světc? a blahoslavených spojené s historií katolictví v Oceánii. Misioná?i, dodal, ?jsou odcházejícími lidmi, to je jejich ?ivot“.
Právě díky nim, jejich ?odchod?m“ a ?opětovným odchod?m“, jsme zde a dnes, navzdory výzvám, o které není nouze, pokra?ujeme vp?ed, beze strachu, s vědomím, ?e nejsme sami: je to B?h, kdo p?sobí, v nás a s námi, a ?iní z nás, stejně jako z nich, nástroje své milosti.
Odchod na periferie
Pokud jde o odchod na periferie, pape? doporu?uje ?d?le?itou cestu“, na kterou je t?eba smě?ovat, a to na periferie země, p?i?em? myslí na lidi, kte?í ?pat?í k nejvíce znevýhodněným vrstvám městského obyvatelstva“ a kte?í ?ijí ?v nejodlehlej?ích a nejopu?těněj?ích oblastech, kde se ob?as nedostává pot?ebných věcí“. Franti?ek se silně zajímá o ty, kdo jsou odsunuti na okraj spole?nosti a zraněni ?morálně i fyzicky p?edsudky a pověrami, někdy a? do té míry, ?e riskují sv?j ?ivot“.
Těmto brat?ím a sestrám chce být církev obzvlá?? blízko, proto?e v nich je zvlá?tním zp?sobem p?ítomen Je?í?, a kde je On, na?e hlava, tam jsme i my, jeho údy.
Prosím, dodal, kdy? se obracel k p?ítomným, ?nezapomínejte na t?i nejkrásněj?í Bo?í postoje, blízkost, soucit a něhu“.
Nejkrásněj?í poklad
Druhý aspekt, ?krásu p?ítomného bytí“, vidí pape? v mu?lích kina umístěných na ozdobu presbytá?e kostela jako znamení prosperity:
P?ipomínají nám, ?e nejkrásněj?ím pokladem v Otcových o?ích jsme zde my, semknutí kolem Je?í?e, pod Mariiným plá?těm, duchovně sjednocení se v?emi bratry a sestrami, které nám B?h svě?il a kte?í zde nemohou být, zapálení touhou, aby celý svět poznal evangelium a sdílel s námi jeho sílu a světlo. Krása p?ítomnosti se tedy nepro?ívá ani tak p?i velkých událostech a okam?icích úspěchu, ale spí?e ve věrnosti a lásce, s ní? se sna?íme ka?dý den spole?ně r?st.
Semena dobra v brázdách světa
Franti?ek se tak dostává ke t?etímu a poslednímu aspektu, ?naději na r?st“, p?i?em? si bere p?íklad z pr?chodu Rudým mo?em zobrazeného ve svatostánku, kde jsou patriarchové Abraham, Izák a Moj?í? ?zúrodněni vírou“.
To je d?le?ité znamení, proto?e i nás dnes povzbuzuje k d?vě?e v plodnost na?eho apo?tolátu, který pokra?uje v zasévání malých semínek dobra do brázd světa.
I kdy? jsou malá ?jako ho??i?né zrnko“, pokud jim d?vě?ujeme a nep?estáváme je rozsévat, z Bo?í milosti tato semínka, jak Svatý otec uji??uje, ?vyklí?í, p?inesou hojnou úrodu a vyrostou z nich stromy schopné p?ivítat nebeské ptáky“. Proto ?pokra?ujme v evangelizaci, trpělivě, ani? bychom se nechali odradit obtí?emi a nedorozuměními. A nezapomínejte na Bo?í styl: blízkost, soucit a něhu. S tímto stylem jděte v?dy vp?ed!“, vyzval pape? církev na Papui-Nové Guineji.
