杏MAP导航

Tiziana Campisi - Vatikán

Do tureckého Trabzonu p?ijeli zástupci r?zných komunit Anatolského apo?tolského vikariátu, aby se zú?astnili letního táboru po?ádaného od 10. do 15. srpna v kostele Panny Marie, kde byl 5. února 2006 zabit otec Andrea Santoro. Se?lo se na ?edesát mladých lidí, aby spole?ně pro?ili chvíle rozjímání, modlitby a kulturních akcí, které vedl Mons. Antuan Ilgit, pomocný biskup vikariátu, za asistence ?eholník? marist?, kapucín? a ?eholnic z Institutu Vtěleného Slova. Pape? jim v listě vyjád?il svou blízkost a povzbudil je, aby krá?eli ?stále vp?ed s radostí a nadějí“ a anga?ovali se ?v budování spravedlivěj?ího, více bratrského a krásněj?ího světa“. ?Je v?dy dobré být spolu, modlit se, poznávat se a sdílet,“ napsal pape?. Franti?k?v list, který biskup Ilgit p?elo?il do ture?tiny a p?e?etl ho v?em ú?astník?m setkání, byl pro mladé lidi ne?ekaným darem. Mladí lidé chtěli pape?i poděkovat tím, ?e mu obratem napí?í, sdělil vatikánským médiím monsignor Ilgit, který tento list brzy nechá doru?it.

Jaká je bilance dn? strávených s mladými lidmi?

V na?em vikariátu po?ádáme dvě velká setkání, jedno se shoduje se svátkem obrácení svatého Pavla, který slavíme v Tarsu, druhé se shoduje se svátkem svatých Petra a Pavla, 29. ?ervna, a po?ádáme ho v Antiochii, proto?e vikariát je velmi rozlehlý, velký jako Itálie. Mladí lidé nemají p?íle?itost se setkávat, a tak jim po?ádáním těchto dvou setkání dáváme mo?nost se vidět, vyměnit si názory a také navázat p?átelství. Letos mě mladí po?ádali, abych je vzal mimo oblast zemět?esení, a tak jsme si vybrali ?erné mo?e, druhou stranu Turecka, také na?eho vikariátu, a p?esunuli jsme se do Trabzonu, kde byl p?ed mnoha lety zavra?děn otec Andrea Santoro. Setkání za?alo 10. srpna a trvalo pět dní. Zú?astnilo se ho mnoho místních mladých lidí, k?es?an? z Apo?tolského vikariátu, ale také mnoho k?es?anských uprchlík?. Trochu jsme se zamý?leli nad Mariinými slovy p?i setkání s andělem Gabrielem - ?A? se mi stane podle tvého slova“ - s mnoha chvílemi ticha, rozjímání, sdílení, ale také s hrami, hráli také divadlo. Nav?tívili jsme také místa významná pro k?es?anství, která dnes slou?í jako muzea nebo jsou p?eměněna na me?ity.

U p?íle?itosti tohoto setkání jste obdr?eli pape??v list...

Od zemět?esení se Svatý otec velmi zajímá o apo?tolský vikariát v Anatolii a v?dy chce být informován o situaci, ale také o na?ich aktivitách týkajících se mláde?e, mladých lidí. Proto jsem ho upozornil na toto setkání a on chtěl napsat pár ?ádk?, aby mláde? povzbudil. Dopis, který jsem p?elo?il do ture?tiny a podělil se o něj s mladými lidmi, skute?ně o?ivil celý tábor.

Co vám pape? napsal?

Napsal, ?e je rád, ?e se mladí lidé scházejí k modlitbě a rozjímání, a povzbudil je, aby se dívali dop?edu s nadějí a nenechali se odradit.

Jak mladí lidé tato slova p?ijali?

Mladí lidé se nad dopisem zamý?leli i proto, ?e věděli, ?e na druhé straně ?erného mo?e je Ukrajina a ?e tam probíhá velký konflikt a pak, také blízko jejich domov?, je Sýrie a také je tam problém Izraele a Gazy. P?emý?leli jsme o válce, o míru, povzbuzeni také slovy Svatého otce. Nakonec mu synodálně napsali dopis, který mu po?lu, jakmile budu mít mo?nost.

Co mladí lidé pape?i napsali?

Mladí lidé měli z dopisu velkou radost. Vyjád?ili svou radost a napsali, ?e si ho p?e?etli s velkou vdě?ností, ?e je pro ně velkou ctí a zdrojem síly zakusit pape?ovu duchovní blízkost a svě?ují se jeho modlitbám.

M??ete nám p?iblí?it realitu mláde?e v anatolském apo?tolském vikariátu?

Máme tu mnoho mladých lidí z k?es?anských rodin. Turecko v posledních letech p?ijalo mnoho uprchlík?. Mezi těmito uprchlíky je mnoho k?es?an? ze Sýrie, Iráku, ale také z Íránu. Tak?e po?et mladých k?es?anských uprchlík? nyní p?evý?il po?et domácích mladých lidí. Cítíme se tedy zodpovědní i za pastoraci těchto uprchlík?, kte?í jsou navíc p?idělováni do měst, kde nejsou k?es?anské komunity. Proto se sna?íme organizovat tato setkání, aby uprchlíci mohli chodit do míst, kde jsou jejich vrstevníci, místní k?es?ané. A ú?ast těchto uprchlík? hodně obohacuje ?ivot na?ich mladých lidí, proto?e mají mo?nost vidět sou?asnou realitu, jak to chodí ve světě s jeho tě?kostmi. Ale také se uprchlíci setkáním se svými domorodými vrstevníky cítí být sou?ástí církve, její? jsou do?asnou sou?ástí.

Jaké naděje vkládáte do mladých lidí?

Nadějí je, ?e tito mladí lidé z?stanou v Turecku, ?e budou i nadále v církvi a ?e p?ispějí k jejímu rozvoji. Také proto, ?e budoucnost církve v Turecku je právě v těchto mladých lidech. Nejen budoucnost; p?ítomnost a budoucnost církve v Turecku jsou mladí lidé. Chceme-li obnovit budovy, které se z?ítily, katedrálu, která se z?ítila po zemět?esení, pot?ebujeme právě tyto ?ivé kameny, mladé lidi, jejich ú?ast, jejich víru, abychom byli schopni v?e obnovit a abychom byli schopni vést církev v této posvátné turecké zemi kup?edu. Mladí lidé jsou tedy ná? dne?ek a na?e budoucnost, a proto se jim intenzivně věnujeme, sna?íme se je doprovázet.

Ur?itě také slýcháte sny těchto mladých lidí, s ?ím se vám svě?ují? Jakýma o?ima hledí do budoucnosti?

Mladí lidé vědí, ?e jsou v zemi s islámskou vět?inou, ?e jsou sou?ástí men?iny, ale nechtějí být jen tolerováni jako men?ina, chtějí být ob?any jako ostatní. Proto usilují o to, aby mohli pracovat ve spole?nosti a pro spole?nost. Jejich sny se v?dy týkají vysoko?kolského studia, mo?nosti získat dobré vzdělání, mo?nosti najít si smysluplnou práci, aby mohli jako k?es?ané budovat budoucnost této země, ve které by rádi z?stali a chtěli se na ní podílet na v?ech úrovních.

Jakou úlohu má církev po zemět?esení v roce 2023?

Nejd?íve jsme se zavázali, ?e budeme schopni zvládnout tuto mimo?ádnou událost, ani? bychom dělali nějaké rozdíly. Sna?ili jsme se pomáhat k?es?anským komunitám, ale také muslimským obětem zemět?esení nebo těm, kte?í pat?í k jiným nábo?enstvím. Nyní, v této druhé fázi, po první nouzové situaci, se sna?íme být nablízku soucitem a doprovázet procesy. Tak?e je pro nás velmi d?le?ité ?kolit, vzdělávat mladé lidi, podporovat k?es?any v posti?ených oblastech, které jsou pro k?es?anství vzácné, zejména město Antiochie, město I?kenderun. Po zemět?esení museli lidé tuto oblast opustit, ale my se sna?íme udělat v?e pro obnovu, aby se k?es?ané mohli vrátit do svých domov? a nadále ?ít v místech, která jsou jim drahá.

Mohou být pape?ova slova mladým lidem dal?ím povzbuzením, aby se postavili zít?ku?

Ur?itě ano, proto?e tady jsme od ?íma poměrně daleko a ne v?dy máme zprávy o katolické církvi na univerzální úrovni. Proto vědomí této zvlá?tní pozornosti Svatého otce, který do svých my?lenek a modliteb vná?í p?edev?ím mladé lidi, nám pomáhá o?ivovat spole?enství, ale p?edev?ím mladé lidi, kte?í se tak necítí osamoceni. Velmi dob?e jsem to za?il, kdy? jsem vzal malou skupinu mladých lidí - asi ?ty?icet mladých lidí z Anatolského apo?tolského vikariátu - do Lisabonu. P?i této zku?enosti, kdy viděli asi jeden a p?l milionu mladých lidí z celého světa, se cítili hrdí na to, ?e jsou katolíky, ?e jsou k?es?any, proto?e se poprvé setkali s univerzalitou církve, za?ili ji. Blízkost Svatého otce má stejný ú?inek, o?ivuje je a povzbuzuje.

Skupinová fotografie z letního tábora