杏MAP导航

PAPE? FRANTI?EK

1. P?vodně jsem k této stati napsal název, který se vztahoval ke kně?ské formaci, ale pak jsem si pomyslel, ?e toté? lze obdobně ?íci ve vztahu k formaci v?ech pastora?ních ?initel?, jako? i jakéhokoli k?es?ana. Mám na mysli hodnotu, kterou na cestě lidského dozrávání zaujímá ?etba román? a poezie.

2. Za prázdninového suchopáru a v horku vylidněných městských ?tvrtí se ?etba dobré knihy stává oázou, díky ní? upou?tíme od jiných ?inností, které by nám tolik neprospěly. Jindy se zase dostaví chvíle únavy, hněvu, zklamání ?i nezdaru – a kdy? se nám ani v modlitbě je?tě neda?í dospět k du?evnímu klidu, dobrá kniha nám alespoň pom??e p?estát bou?i, dokud nenastoupí trochu více vyrovnanosti. A mo?ná nám ona ?etba rozkryje nové vnit?ní prostory, které nám pomohou zabránit oné uzav?enosti v několika utkvělých p?edstavách, je? nás nevyhnutelně spoutávají. Tento pro?itek býval ?astý, dokud nenastoupila v?udyp?ítomnost sdělovacích prost?edk?, sociálních sítí, mobil? a dal?ích p?ístroj?, a ti, kte?í jej zakusili, vědí, o ?em mluvím. Nejedná se ov?em o něco p?ekonaného.

3. Na rozdíl od audiovizuálních médií, kde je výsledný produkt uceleněj?í a nezbývá tolik ?asu a prostoru k ?obohacení“ vyprávění ?i jeho výkladu, je ?tená? p?i ?etbě knihy mnohem aktivněj?í. Ur?itým zp?sobem toti? ono dílo znovu pí?e, ve své p?edstavivosti mu prop?j?uje vět?í ?í?i, vytvá?í celý svět za vyu?ití svých schopností, paměti, sn?, svého vlastního ?ivotního p?íběhu p?ekypujícího dramaty a symbolismy, ?ím? vychází na povrch dílo podstatně se odli?ující od toho, které autor p?vodně zamý?lel napsat. Literární dílo se tak stává ?ivým a ustavi?ně plodným textem, který znovu doká?e promlouvat tisícerými zp?soby a skládat se v p?vodní celek s ka?dým ?tená?em, kterého potkává. ?tená? se p?i ?etbě obohacuje tím, co získává od autora, av?ak to mu sou?asně umo?ňuje, aby dal vykvést bohatství vlastní osobnosti natolik, ?e ka?dé nové p?e?tené dílo obnovuje a roz?i?uje jeho svět.

4. Vede mne to k tomu, ?e velice kladně hodnotím skute?nost, ?e alespoň v některých seminá?ích se p?ekonává posedlost obrazovkami i jedovatými, povrchními a násilnickými fake news a věnuje se ?as literatu?e, klidné a neod?vodněné ?etbě a rozmluvě o těchto knihách, je? – a? staré ?i nové – nám stále mnohé ?íkají. V?eobecně ov?em musím s lítostí konstatovat, ?e pozornost věnovaná literatu?e v tuto chvíli nenachází pat?i?né místo na formativní cestě těch, kte?í smě?ují ke svěcené slu?bě. Literatura je toti? ?asto pova?ována za ur?itý druh zábavy, tedy za minoritní kulturní vyjád?ení, které by nemělo pat?it k p?ípravě, a tudí? ke konkrétní pastora?ní zku?enosti budoucích kně?í. A? na nepatrné výjimky se literatura pova?uje za cosi nepodstatného. V tomto ohledu bych rád prohlásil, ?e takové pojetí není prospě?né. Stojí toti? na po?átku záva?ného intelektuálního a duchovního ochuzení budoucích kně?í, kte?í tak postrádají p?edností p?ístup k jádru lidské kultury a v daném p?ípadě je?tě ú?eji k lidskému srdci.

5. Tímto spiskem si p?eji navrhnout radikální změnu kurzu, týkajíc se zvý?ené pozornosti, jí? je nutno věnovat literatu?e v rámci formace kandidát? kně?ství. Pova?uji v této souvislosti za velice p?iléhavé tvrzení jednoho teologa: ?Literatura (…) v ?lověku pramení z toho, co je v něm nanejvý? neochvějného, z jeho tajemství (…). Je to ?ivot, který si uvědomuje sám sebe, kdy? dosahuje plnosti výrazu a dovolává se v?ech zdroj? jazyka“ (R. Latourelle, «Letteratura», in R. Latourelle - R. Fisichella, Dizionario di Teologia Fondamentale, Assisi 1990, 631).

6. Literatura má tak ?i onak co do ?inění s na?imi ?ivotními touhami, nebo? vstupuje do niterného vztahu s na?ím konkrétním bytím, jeho neodmyslitelným napětím, tu?bami a významy.

7. Nau?il jsem se tomu zamlada prost?ednictvím svých student?. V letech 1964-65, kdy? mi bylo osmadvacet, jsem vyu?oval literaturu v jedné jezuitské ?kole v Santa Fe. U?il jsem poslední dva lyceální ro?níky a měli jsme studovat Cida, který se v?ak té mláde?i nelíbil. Chtěli ?íst Garcíu Lorcu. Rozhodl jsem tedy, ?e si Cida nastudují doma, a ?e se p?i hodinách budu zabývat autory, kte?í se ?ák?m víc líbí. Samoz?ejmě chtěli ?íst soudobá literární díla. Av?ak p?i ?etbě těchto autor?, kte?í je momentálně upoutali, p?icházeli na chu? literatu?e a poezii v?eobecně a později p?echázeli k jiným autor?m. Nakonec si toti? srdce ?ádá víc a ka?dý nachází v literatu?e svou cestu. Sám kup?íkladu miluji tragické umělce a domnívám se, ?e v?ichni bychom jejich díla mohli pova?ovat za svá, jako vyjád?ení na?ich vlastních dramatických situací. Kdy? plá?eme nad osudem literárních hrdin?, plá?eme v podstatě sami nad sebou a svou prázdnotou, chybami a samotou. P?irozeně vás ne?ádám, abyste ?etli toté?, co já. Ka?dý si najde knihy, které budou promlouvat k jeho ?ivotu a kte?í se stanou opravdovými druhy na cestě. Neexistuje nic jiného, co by p?sobilo opa?ným ú?inkem natolik jako povinná ?etba, kdy se zna?ně p?emáháme jenom kv?li tomu, ?e jiní něco pova?ují za zcela zásadní. Nikoli, máme si svou ?etbu vybírat otev?eně, ne?ekaně a pru?ně, m??eme si sice dát poradit, ale také up?ímně hledat, abychom nalezli to, ?eho v ka?dé ?ivotní chvíli máme zapot?ebí.

Celý list Svatého otce najdete v osmi jazycích