Franti?ek: Liturgie, jedno tělo a jeden hlas bez individualismu
Alessandro De Carolis - Vatikán
Liturgie, slavnost, p?i ní? se ú?astníci cítí být sou?ástí sjednoceného těla, modlitby, která stoupá k Bohu jako sbor spojující hlasy v?ech, vy?aduje zvlá?tní pé?i. A co víc, pot?ebuje ?umění“. Na to se zamě?uje 74. Národní liturgický týden v Itálii, který od 26. srpna do ?tvrtka po?ádá arcidiecéze Modena-Nonantola. podepsaném kardinálem státním sekretá?em Pietrem Parolinem pape? pí?e p?edsedovi Centra liturgické akce, arcibiskupovi z Catanzara-Squillace Claudiu Maniagovi, a hned vyzdvihuje hlavní charakteristiku liturgické modlitby, která se podle něj ?vyhýbá v?em formám individualismu a rozdělení“.
Modlitba a zapojení smysl?
Název týdne uvádí, ?e právě v liturgii se projevuje ?pravá modlitba církve“, a to ve vztahu mezi Bo?ím lidem na jedné straně aars celebrandi na straně druhé. Liturgická modlitba, uvádí se ve zprávě, ?je ?kolou spole?enství, která osvobozuje srdce od lhostejnosti, zkracuje vzdálenost mezi bratry a sestrami a p?etvá?í nás podle Je?í?ových postoj?. Není nasazením nějaké malé skupiny, ale zahrnuje ?v?echny pok?těné“ a ji? v apo?tolském listě o liturgické formaci Desiderio desideravi Franti?ek - p?ipomíná se - zd?raznil, ?e ?gesta vlastní shromá?dění, jako je spole?enství, postoje těla, bytí v tichu, projevy hlasu, zapojení smysl?, jsou zp?soby, jimi? se v?ichni podílí na slavení“.
Znovuobjevení ?alm?
Pro liturgickou modlitbu, která je skute?ně taková, pape? vyzdvihuje ?ty?i aspekty. První se týká znovuobjevení ?chorality“, prolínání hlas?, které Franti?ek vybízí k pro?ívání, a ne pouze k evokaci, nap?íklad prost?ednictvím praxe liturgie hodin. Komunity se, jak si p?eje, ?vrátí k vyzdvi?ení chórové“ modlitby ?alm? a nau?í se ??ít v liturgii i v ?ivotě hodnotu jednoty a spole?enství“. Druhým aspektem je spojení liturgie a duchovní písně, kde, jak Franti?ek poznamenává, hudba ?není ozdobným prvkem, ale její nedílnou a nezbytnou sou?ástí“ a vy?aduje zvlá?tní pé?i, zejména p?i nedělních liturgiích.
Prostor ?ticha
Od zpěvu pak Franti?ek p?echází k tichu. Tento ?akt ticha“ p?sobí proti ?shonu, hluku a tlachání, které nám naru?ují ka?dodenní ?ivot“, zatímco ?posvátné“ gesto ticha se stává p?íznivým ?asem a prostorem pro ?pěstování kontemplativního pohledu“ a ?dodání hloubky modlitbě srdce“. Pak je tu ?tvrtý a poslední rozměr, který se týká ?podpory liturgické slu?ebnosti, v ní? je d?le?ité ?íst slu?by ve slu?bě liturgie a jejich rozmanitá p?ítomnost pak ?iví aktivní ú?ast shromá?dění a podporuje spoluodpovědnost v poslání, ?ím? se projevuje, jak uzavírá, synodální povaha církve.
