Pape? Franti?ek poukázal na stálou aktuálnost u?ení Tomá?e Akvinského
Alessandro De Carolis – Vatican News
Jak souvisí my?lení jednoho z nejvýznamněj?ích teolog? v dějinách církve s rozvojem spole?enských věd? Práce filosofa se zp?soby, jakými se artikulují a rozvíjejí lidské vztahy?
Více, ne? by se mohlo zdát, jak pape? upozornil v listě ú?astník?m seminá?e po?ádaného Pape?skou akademií sociálních věd na téma sociální ontologie a p?irozeného práva u sv. Tomá?e Akvinského
Existuje rozpor mezi rozumem a vírou?
Jistě, svatý Tomá? nepěstoval spole?enské vědy, jak je známe dnes, poznamenává pape? Franti?ek.
P?esto byl p?edch?dcem této moderní disciplíny, proto?e pro něj bylo z?ejmé, jak potvrdil v Summě, ?e lidská osoba jako Bo?í stvo?ení p?edstavuje nejdokonalej?í věc v celé p?írodě. Jeliko? Akvinský navíc tvrdil, ?e B?h je pravda a světlo, které osvěcuje ka?dý rozum, vyplývalo z toho pro něj, ?e mezi zjevenou pravdou a pravdou objevenou rozumem nem??e být ?ádný zásadní rozpor.
Lidská vrozená schopnost rozeznávat dobro
Pape? Franti?ek také zd?razňuje pozornost, kterou ?Doctor angelicus“ věnuje otázkám spravedlnosti, zejména ve svých komentá?ích. Ty podle pape?e dokládají jeho vliv na utvá?ení moderního morálního a právního my?lení. Akvinský, p?ipomíná pape?, potvrzuje vnit?ní d?stojnost a jednotu lidské osoby - jak ctnosti těla, tak ctnosti rozumné du?e -, které nám umo?ňují rozli?ovat mezi pravdou a l?í a mezi dobrem a zlem. Toto svatý Tomá? nazývá vrozenou schopností lidských bytostí rozli?ovat a na?izovat ?i disponovat ?iny k jejich kone?nému cíli prost?ednictvím lásky, jinak známou jako p?irozený zákon.
V?dy aktuální vize: v tom spo?ívá Akvinského modernost
Dnes, tvrdí pape? Franti?ek, je nezbytné nově zvá?it to, co Tomá? nazývá na?ím p?irozeným sklonem k poznávání pravdy o Bohu a k ?ivotu ve spole?nosti, abychom utvá?eli spole?enské my?lení a politiku zp?sobem, který podporuje autentický lidský rozvoj jednotlivc? a národ?, a nikoli mu brání. Akvinského d?věra v p?irozený zákon vepsaný do srdce ?lověka m??e nabídnout, zd?razňuje pape?, svě?í a platné pohledy na ná? globalizovaný svět, který je ovládán právním pozitivismem a kazuistikou, i kdy? - jak pape? uznává - nadále hledá pevné základy spravedlivého a humánního spole?enského ?ádu.
Zrod katolické sociální nauky
Tomá? Akvinský jako k?es?anský myslitel uznává p?sobení vykupitelské milosti, kterou Je?í? p?inesl do lidského jednání, co? má, jak poznamenává pape? Franti?ek, bohaté d?sledky pro pochopení dynamiky pevného sociálního ?ádu zalo?eného na smí?ení, solidaritě, spravedlnosti a vzájemné pé?i. Pape? zde cituje Benedikta XVI., který v Caritas in veritate potvrdil, ?e mu?i a ?eny se jako objekty Bo?í lásky stávají zase subjekty lásky, povolanými tuto lásku odrá?et ve slu?bě spravedlnosti a obecnému dobru. Jedná se o dynamiku p?ijaté a darované lásky, která - jak poznamenává pape? - dala vzniknout sociální nauce církve.
Pape? Franti?ek uzavírá postní my?lenkou: vedle reflexe jsou v?dy nutné praktické projevy k?es?anské lásky. V těchto letech svého pontifikátu, pí?e pape?, jsem se sna?il zd?raznit gesto umývání nohou, které je nepochybně výmluvným symbolem blahoslavenství a jejich konkrétním vyjád?ením ve skutcích milosrdenství. Proto?e Je?í? věděl, ?e pokud jde o inspiraci k lidskému jednání, jsou p?íklady d?le?itěj?í ne? záplava slov.