Pape? o trojím pou?ení, které m??e kontemplativní ?ena dát církvi
Jana Gruberová – Vatican News
Pape?ská mezinárodní mariánská akademie je jednou ze sedmi pape?ských akademií, koordinovaných Dikasteriem pro kulturu a vzdělávání. P?i Pape?ské univerzitě Antonianum tato akademie z?ídila katedru mariologických studií, její? jedno oddělení nese jméno sv. Beatriz de Silva (+1492), sestry bl. Amedeo de Silva, která je pova?ována za zakladatelku ?ádu Neposkvrněného po?etí (1511), jen? v jeho dějinách a rozvoji doprovázeli franti?káni. Jak pape? v úvodu své promluvy poznamenal, jedná se o zpola zapomenutou ?eholnici.
?Vá? kongres se koná v rámci katedry svaté Beatriz de Silva, va?í nap?l zapomenuté zakladatelky. Tato katedra, zalo?ená Pape?skou mezinárodní mariánskou akademií, je krásnou iniciativou nejen proto, co p?edstavuje pro studium tajemství Neposkvrněného po?etí, ale také proto, ?e se zrodila z podnětu kontemplativního ?enského ?ádu. Proto jsem ??astný, ?e mohu pozdravit matky z toho ?ádu, které p?sobí v Argentině a p?i této p?íle?itosti p?ijely.
Mariologický kongres se ov?em nevěnoval zakladatelce ?ádu Neposkvrněného po?etí, nýbr? jedné z jeho významných postav, mysti?ce a teolo?ce Marii de Jesus de Agreda, která spolu s dal?ími (Mariana de Jesús Torres y Berriochoa, María de los Dolores y Patrocinio, Angeles Sorazu) zaujímá místo zejména v dějinách dogmatu Neposkvrněného po?etí.
?Matka Ágreda byla výjime?ná ?ena, kterou jste ozna?ili za milovnici Písma, mariánskou mysti?ku a evangelizátorku Ameriky. Tyto tituly mě p?iměly zamyslet se nad t?emi lekcemi, které kontemplativní ?ena m??e dát církvi. První lekce se týká ticha, postoje naslouchání, abychom do srdce p?ijali hlas Milovaného, vě?ného Slova Otce. Postoj pro v?echny, ale zejména pro ?eny. ?eny umějí naslouchat a mají k tomu zvlá?tní povolání. Je p?ekvapivé, jak některé ?eholní sestry i bez zvlá?tního vzdělání dosáhly pozoruhodné znalosti Písma a ve ?kole modlitby z něj pijí jako z ?ivého pramene. Nazvat je tedy zamilovanými do Písma znamená vidět samotného Krista, který k nim promlouvá, promlouvá k nám skrze své Slovo a ?ádá, abychom po Mariině vzoru uchovávali v?e ve svém srdci“.
Druhým pou?ením je mystika, tedy vztah s Bohem, který vzniká z postoje naslouchání, ze vtělené ?etby Písma, pokra?oval pape?.
?Jistě, je to extatický pro?itek, ale pod pojmem extáze rozumíme vyjití ze sebe sama, vyjití z na?í pohodlnosti, z na?eho sobeckého já, které se nás v?dy sna?í ovládnout. Jde o to udělat místo Bohu, abychom ho v poddajnosti Duchu svatému mohli p?ijmout do svého domu. To je p?íklad Marie, která Boha p?ijala do svého Neposkvrněného srdce d?íve, ne? ho p?ijala do svého panenského l?na. V tomto smyslu nás kontemplativní ?ehole u?í cestou askeze, od?íkání a věrnosti, jak se radovat ze ?ivota pro Boha. A někdy se kontemplace odehrává v tichu, p?ed Pánem. V tomto světě, který je stále plný věcí, slov, zpráv, vněj?í komunikace, je vnit?ní komunikace v tichu velmi pot?ebná“.
Matka Ágreda a její spolusestry, které jako první kontemplativní ?eholnice dorazily do Ameriky, podávají svědectví o misioná?ském duchu kontemplativního ?ivota, který později zd?raznila svatá Terezie od Dítěte Je?í?e, uzav?el pape? a dodal: Není náhodou, ?e dal?í velká mysti?ka, svatá R??ena z Limy, je první světicí na tomto kontinentu.
?Je tedy pochopitelné, ?e matka Ágreda cítila Bo?í výzvu modlit se za du?e, které ho je?tě nepoznaly, a ?e tato modlitba p?inesla ovoce v du?ích těch, kte?í byli podle misioná?? dob?e disponováni k p?ijetí k?tu. Obvykle si nejsme vědomi síly p?ímluvné modlitby v na?em ?ivotě, ale jak nás u?í Maria na svatbě v Káni Galilejské, i my m??eme poznat, odkud p?ichází nové víno prost?ednictvím těch, kte?í nás podporují svou modlitbou a podporují nás svým p?íkladem. A nezapomínejme na velké Mariino gesto v Káně: Udělejte v?echno, co vám ?ekne“.
