杏MAP导航

Vatican News 

Pro pape?e Franti?ka je celosvětová eskalace války, která vypukla v Izraeli a Palestině, "mo?ná", ale doufá, ?e k ní nedojde, a vě?í v "lidskou moudrost". ?ekl to v dlouhém rozhovoru s ?editelem Tg1 Gianem Marcem Chioccim, který byl odvysílán ve st?edu 1. listopadu ve?er na stanici RaiUno a ze kterého vám p?iná?íme ?áste?ný p?epis.

Izrael a Gaza

K dění na Blízkém východě pape? ?ekl: "Ka?dá válka je porá?kou. Válkou se nic nevy?e?í. Nic. V?e se získává mírem, dialogem. Vstoupili do kibuc?, vzali rukojmí. Někoho zabili. A pak p?i?la reakce. Izraelci ?li odvést zpět ty rukojmí, zachránit je. Ve válce jedna facka provokuje druhou. Jedna tvrdá a druhá je?tě tvrd?í, a tak to jde dál. Válka je porá?ka. Cítil jsem to jako dal?í porá?ku. Dva národy musí ?ít spolu. S tím moudrým ?e?ením: dva národy dva státy. Dohoda z Osla: dva dob?e ohrani?ené státy a Jeruzalém se zvlá?tním statusem".

Franti?ek p?ipomněl modlitbu za mír z minulého týdne a zopakoval, ?e svět prochází "velmi temnou hodinou. Není schopen jasně uva?ovat a k té nejtemněj?í hodině bych dodal: je?tě jedna porá?ka. Je to tak od poslední světové války, od roku 45 a? do sou?asnosti, jedna porá?ka za druhou, proto?e války nep?estaly. Největ?ím problémem je v?ak stále zbrojní pr?mysl. ?lověk, který rozumí investicím a kterého jsem potkal na jednom setkání, mi ?ekl, ?e dnes jsou investice, které p?iná?ejí největ?í výnosy, právě ty do továren na zbraně".

Pape? ?ekl, ?e se ka?dý den telefonicky ozývají ?eholníci, kte?í jsou v Gaze. "Egyptský viká?, otec Yussuf, volám mu ka?dý den a on mi ?íká: "ale to je hrozné, te? naposledy bombardovali nemocnici, ale nás ve farnosti respektují, ve farnosti máme 563 lidí, samí k?es?ané a také někte?í muslimové. Nemocné děti, o které se starají sestry Matky Terezy'. V této malé farnosti je 563 lidí. Ka?dý den se je sna?ím doprovázet. V sou?asné době, díky Bohu, izraelské síly tuto farnost respektují".

Zvykání si na válku a antisemitismus

"Vzpomínám si," ?ekl pape?, "na velmi tě?ký okam?ik na za?átku mého pontifikátu, kdy v Sýrii vypukla tak silná válka a já jsem vykonal modlitební akt na náměstí, kde se modlili k?es?ané a také muslimové, kte?í si p?inesli koberec, aby se pomodlili. To byl velmi tě?ký okam?ik. Pro mě je to ?patná věc, ale pak, to se ne?íká hezky, ?lověk si zvykne, bohu?el si zvykne. My si na to zvykat nesmíme".

A na téma mo?né eskalace světové situace upozorňuje: "Byl by to konec mnoha věcí a mnoha ?ivot?. Myslím, ?e lidská moudrost tyto věci zastaví. Ano, je tu ta mo?nost, ale ... a nás se tato válka dotýká kv?li tomu, co znamená Izrael, Palestina, Svatá země, Jeruzalém, ale dotýká se nás i Ukrajina, proto?e je blízko. Ale je mnoho dal?ích válek, které se nás nedotýkají: Kivu, Jemen, Myanmar s Rohingy, kte?í jsou mu?edníky. 厂惫ě迟 je ve válce, ale stojí za ní zbrojní pr?mysl". Franti?ek hovo?í také o antisemitismu, který "bohu?el z?stává skrytý. Vidíte ho, nap?íklad mladí lidé, kte?í tu a tam něco dělají. Je pravda, ?e v tomto p?ípadě je to velmi velké, ale v?dycky je tu něco antisemitismu a ne v?dycky sta?í podívat se na holocaust, který udělali za druhé světové války, těch 6 milion? zabitých, zotro?ených, a to nepominulo. Bohu?el to neminulo. Nevím, jak to vysvětlit, a nemám vysvětlení, je fakt, ?e to vidím a nelíbí se mi to".

Konflikt na Ukrajině

Na otázku ohledně ukrajinské reakce na mírové iniciativy Svatého stolce Franti?ek odpověděl: "Myslím na ukrajinský lid, nesmíme ho dnes soudit. Ukrajinský lid je národ mu?edník?, za Stalina za?il pronásledování, velmi silné. Je to lid mu?edník?. ?etl jsem o tom knihu vzpomínek a to mu?ednictví bylo stra?né, Sibi?..... to byl národ, který tolik trpěl, a te? cokoli je nutí to znovu pro?ívat, já je chápu a p?ijal jsem prezidenta Zelenského, chápu, ale pot?ebujeme mír. P?estaňte! Zastavte se na chvíli a hledejte mírovou dohodu, dohody jsou skute?ným ?e?ením. Pro obě strany."

Pape? p?ipomíná: "Druhý den války na Ukrajině jsem ?el na ruské velvyslanectví, cítil jsem, ?e tam musím jít, a ?ekl jsem, ?e jsem ochoten jít za Putinem, pokud to pom??e. Velvyslanec byl dobrý, te? skon?il, ú?edník z Ruska. A od té chvíle jsem měl s ruskou ambasádou dobrý dialog. Kdy? jsem p?edlo?il seznam vězň?, tak jsem tam ?el a oni je propustili, dokonce propustili i některé z Azova. Zkrátka velvyslanectví si vedlo velmi dob?e, kdy? osvobozovalo lidi, kte?í mohli být osvobozeni. Ale tím dialog skon?il. Tehdy mi Lavrov napsal: 'Děkuji, jestli chcete p?ijet, ale není to nutné. Chtěl jsem jít k oběma stranám”.

Tragédie migrant?

"Jsem synem migrant?," ?ekl pape?, "ale v Argentině je nás tu?ím 46 milion? a p?vodních obyvatel je jen 6 milion?, ne více. V?ichni ostatní jsou migranti. Je to skute?ně země migrant?: Italové, ?panělé, Ukrajinci, Rusové Blízký východ v?ichni. Mnoho jich je z Blízkého východu, nap?íklad v Argentině jim ?íkáme Turci, proto?e p?i?li s tureckými pasy z velké Osmanské ?í?e - já jsem zvyklý ?ít v zemi migrant?. M?j otec pracoval v italské bance a ode?el tam migrovat, z?stal tam a zem?el tam, měl tam rodinu. Pro mě je zku?enost s migrací silná existenciální zále?itost, ikdy? ne s tragédií sou?asnosti. V povále?ném období byla migrace o?klivá, ale dnes je to stále velmi dramatická věc a je pět zemí, které migrací trpí nejvíce: Kypr, ?ecko, Malta, Itálie a ?panělsko. Právě ty p?ijímají nejvíce migrant?. Kdy? pak tito migranti z Afriky p?icházejí z Libye, vidíme krutost libyjských lágr?, je tam krutost, stra?ná, v?dycky doporu?uji p?e?íst si knihu, kterou napsal jeden z těchto migrant?, který ?ekal více ne? t?i roky, aby se dostal z Ghany do ?panělska: jmenuje se "Malý bratr", ?panělsky "Hermanito". Je to krátká kniha, ale vypráví o krutosti migrace. To, co jsme v poslední době viděli v Kalábrii, je stra?né. Evropa s nimi musí být solidární, těchto pět zemí nem??e p?ijmout v?echny a evropské vlády musí zahájit dialog. Jsou tam malé prázdné vesnice s deseti, patnácti starými lidmi a pot?ebují lidi, kte?í by tam ?li pracovat. Existuje migra?ní politika s migra?ními kroky: p?ijmout je, doprovázet je, podporovat je a dostat je do práce. A? se za?adí. A taková migra?ní politika stojí peníze. Ale vzpomínám si na ?védsko, které odvedlo dobrou práci v době latinskoamerických diktatur..... Migra?ní politika musí být konstruktivní pro dobro země a pro jejich dobro a také celoevropská. Líbilo se mi, kdy? tam p?edsedkyně Evropské komise jela na Lampedusu, aby se podívala: Líbí se mi to, proto?e se to sna?í uchopit.

?eny v církvi

"Tady ve Vatikánu je více ?en ve funkci, nap?íklad viceguvernérka vatikánského státu je ?ena, ?eholnice, a guvernér má spí?e obecnou roli, ale ona je ta, která to má na starosti. V Radě pro ekonomiku je ?est kardinál? a ?est laik?, z těchto ?esti laik? je pět ?en. Pak jsou tam u? tajemnice na místě monsignor?: tajemnice pro zasvěcený ?ivot je ?ena z Integrálního lidského rozvoje, v komisi pro výběr biskup? jsou t?i ?eny, proto?e ?eny rozumějí věcem, kterým my nerozumíme, ?eny mají zvlá?tní cit pro situaci a to je t?eba, myslím, ?e je t?eba je zapojit do normální práce církve". Ke svěcení ?en Franti?ek ?ekl: "Je tam teologický problém, nikoliv administrativní. ?eny mohou v církvi dělat v?echno, dokonce i guvernérku, v tom není ?ádný problém. Ale z teologického, slu?ebného hlediska jsou to r?zné věci: petrínský princip, co? je princip jurisdikce, a mariánský princip, který je nejd?le?itěj?í, proto?e církev je ?ena, církev je nevěsta, církev není mu?, je to ?ena. K pochopení tohoto je zapot?ebí teologie a moc ?enské církve a ?en v církvi je silněj?í a d?le?itěj?í ne? moc mu?ských slu?ebník?. Maria je d?le?itěj?í ne? Petr, proto?e Církev je ?ena. Pokud to v?ak chceme redukovat na funkcionalismus, ztratíme".

Synoda a celibát

Pro Franti?ka byl výsledek synody o synodalitě "pozitivní. O v?em se mluvilo s naprostou svobodou. A to je krásná věc a poda?ilo se nám vytvo?it závěre?ný dokument, který je t?eba prostudovat v této druhé ?ásti pro dal?í zasedání v ?íjnu, podobně jako v p?ípadě synody o rodině, i tato synoda je dvouetapová. Vě?ím, ?e jsme dospěli právě k tomu výkonu synodality, který si p?ál svatý Pavel VI. na konci koncilu, proto?e si uvědomil, ?e církev Západu ztratila synodální rozměr, který ty východní mají".

V odpovědi na otázku týkající se celibátu kně?í vysvětlil: "Je to pozitivní zákon, není to p?irozený zákon: kně?í ve východních katolických církvích se smějí ?enit, zatímco na Západě existuje disciplína, která, tu?ím od 12. století, zahájila celibát. Ale je to zákon, který lze bez problém? zru?it. Nemyslím si, ?e to pom??e. Proto?e problém je jiný. Nepom??e to. Je pravda, ?e by to odstranilo velmi ?patnou věc, kterou někte?í kně?í mají: jsou to "sta?í mládenci". Nevím, jestli se to tak ?ekne italsky, mají spiritualitu starých mládenc?. Kněz musí být otcem, musí být zasazen do komunity. Někdy mě to stra?ně trápí, kdy? je kněz zahleděný do sebe a dělá ze sebe posvátnou postavu. To se mi nelíbí, proto?e ztrácí kontakt s lidmi. Vzpomínám si, jak jsem jednou na?el pěta?edesátiletého mu?e, myslím, ?e byl fará?em t?í malých vesnic v horách, ka?dá vesnice měla pět set du?í. ?ekl jsem mu, ale jak to děláte? Znáte lidi? Usmál se a ?ekl: "Znám dokonce jména jejich ps?". Tito kně?í, kte?í jsou zakotveni, jsou skute?nými otci spole?enství. Kdy? se kněz stane trochu 'vybíravým', ztrácíme".

Na téma homosexuálních pár? Franti?ek odpověděl: "Kdy? ?íkám 'v?ichni, v?ichni, v?ichni', jsou to lidé. Církev p?ijímá lidi, ka?dého, a neptá se, jaký jste. Ka?dý pak uvnit? roste a zraje ve své k?es?anské sounále?itosti. Je pravda, ?e dnes je trochu módní o tom mluvit. Církev p?ijímá v?echny. Jiná věc je, kdy? jsou organizace, které chtějí vstoupit. Princip je následující: Církev p?ijímá ka?dého, kdo m??e být pok?těn. Organizace nemohou být pok?těny. Lidé ano".

Zneu?ívání v církvi i mimo ni

Franti?ek v rozhovoru vysvětlil, ?e pokra?uje v díle Benedikta XVI. "Bylo provedeno mnoho úklidových prací. ?lo o v?echny p?ípady zneu?ívání a dokonce někte?í v kurii byli posláni pry?. Pape? Ratzinger byl v tomto směru odvá?ný. Vzal ten problém do ruky a provedl mnoho krok? a pak to p?edal k dokon?ení. Tohle pokra?uje dál. Zneu?ívání, a? u? svědomí, a? u? sexuální, a? u? jakékoli, se nesmí tolerovat. Je to v rozporu s evangeliem, evangelium je slu?ba, ne zneu?ívání, a vidíme tolik biskup?, kte?í dob?e studovali sexuální zneu?ívání, ale i jiné. Nemáme kulturu práce proti zneu?ívání: nap?íklad statistika, kterou jsem dostal od jedné mezinárodní entity, která se tím zabývá: 42 a? 46 procent zneu?ití je v rodinách nebo v sousedství a lidé mají ve zvyku v?e zakrývat. To je o?klivé, to je o?klivé".

Pape? uznal, ?e církev v boji proti zneu?ívání udělala hodně, "ale je toho je?tě hodně, co je t?eba udělat".

Nejtě??í chvíle a církev, která má p?ijít

Na otázku, jaký byl nejtě??í okam?ik jeho pontifikátu, pape? odpověděl: "Mo?ná to bylo obtí?né a tvrdé, kdy? jsem musel jít proti syrské válce, ta věc na náměstí, kterou jsem ?ekl. Nevěděl jsem, co mám dělat, bylo to velmi tě?ké. Nebyl jsem na něco takového zvyklý a také jsem měl strach, ?e udělám chybu a ublí?ím. Bylo to tě?ké. Byly i lehké a ne tak lehké chvíle. Ale v?dy mi Hospodin pomohl to vy?e?it, nebo alespoň být trpělivý, ?ekat na ?e?ení". Co se tý?e církve po jeho pontifikátu, ?íká: "B?h ví, ale v?dycky je tu také ona melancholie z minulosti. To se stává. Je to p?ítomné v institucích a také v církvi. Jsou to ti, kte?í chtějí jít zpět, jsou to 'zpáte?níci'. Kte?í nep?ijímají, ?e církev jde dop?edu, ?e je v pohybu. Proto?e církev je stále v pohybu, musí r?st. A zp?sob bytí církve musí r?st také s těmi t?emi zásadami, tak krásnými od Vincence z Lérins, toho otce z prvních staletí, musí r?st od ko?en?. Z ko?en?, jako kdy? stoupá míza ve stromě, ale v?dy spojená s ko?eny; církev, která se od ko?en? odděluje, jde zpět a ztrácí tuto mízu zdravé tradice, a to není konzervatismus, ne. Tradice je r?st. A musí jít kup?edu. Pomyslete nap?íklad na trest smrti. Dnes ?íkáme, ?e trest smrti není morální. Roste se také v otázce otroctví. Kdysi byli otroci normální. Dnes normální nejsou. Roste také morální svědomí. Dr?ení atomových zbraní".

Na otázku, ?eho se bojí, pape? odpověděl: "P?icházejí men?í obavy. ?e se stane tohle, ?e se stane tamto. Bojím se války ve Svaté zemi. Ti lidé, jak to dopadne. Ale to se ?e?í p?ed Hospodinem. Ne, ?e by ty obavy zmizely. Ale z?stávají lidským zp?sobem, ?ekněme. Kv?li tomu je dobré mít obavy".

Na otázku o tom, ?e ho někte?í ozna?ují za "levicového pape?e", Franti?ek odpověděl: "Nemám to rád: zprava, zleva. To jsou kvalifikace, které nejsou skute?né. Skute?né kvalifikace jsou: je d?sledný, není d?sledný? Jsou věci, které navrhuje, v souladu s ko?eny, nebo jsou to věci podivné. Vzpomeňte si na svatého Pavla VI. ?íkalo se mu v?elijak, proto?e byl inovátor. A neměl v sobě nic levicového, nic komunistického. Jestli se dá podle těchto kvalifikací něco soudit. Ano, vím, ?e pravice levice - není snadné pochopit, co to znamená".

"Pojedu do Dubaje na konferenci COP 28"

"Ano, pojedu do Dubaje. Myslím, ?e odjedu 1. prosince, do 3. prosince. Z?stanu tam t?i dny. Vzpomínám si, kdy? jsem jel do ?trasburku, do Evropského parlamentu, a prezident Hollande poslal ministryni ?ivotního prost?edí Ségolène Royalovou, aby mě p?ijala, a ta se mě zeptala: 'Ale p?ipravujete něco o ?ivotním prost?edí? Udělejte to p?ed pa?í?ským zasedáním. Zavolal jsem tady několika vědc?m, kte?í p?ispěchali: "Laudato si" vy?lo p?ed Pa?í?í. A pa?í?ské setkání bylo ze v?ech nejkrásněj?í. Po Pa?í?i v?ichni couvli, ale v tomhle je pot?eba odvaha jít dop?edu. Po "Laudato si" po?ádalo o sch?zku pět d?le?itých ropných ú?edník?. V?ichni, aby se ospravedlnili - to chce odvahu. Země, která je ostrovem v Tichém oceánu, kupuje p?du na Samoe, aby se p?estěhovala, proto?e za dvacet let u? nebude existovat, proto?e mo?e stoupá. Ale my tomu nevě?íme. Je?tě je ?as to zastavit. V sázce je na?e budoucnost. Budoucnost na?ich dětí a vnuk?. Pot?ebujeme nějakou zodpovědnost. Rád mluvím o rybá?ích ze San Benedetta del Tronto. P?i?li za mnou dob?í chlapi a ?íkají mi kolik tun plast? vyloví a nevyhodí zpátky do mo?e. P?icházejí o peníze, aby mo?e trochu opravili a vy?istili. Byli jsme na tom ?karedě s pé?í o stvo?ení".

Franti?ek se také svě?il, ?e u mo?e, které má "tak rád", byl naposledy v roce 1975. A vzpomínal, ?e p?ed nalezením svého ?eholního povolání byl zasnoubený s "velmi hodnou dívkou. Pracovala v kině. Byla hodná. Pak jsem ji znovu potkal u? jako arcibiskup v Buenos Aires v jedné farnosti s man?elem, s dětmi".

Víra a zdraví pape?e

Na otázku, zda jeho víra někdy zakolísala, pape? odpovídá: "Ve smyslu, ?e bych ji ztratil, ne. Ale ve smyslu, ?e ji necítím a krá?ím po temných cestách [s otázkou]: Kde je B?h? Vnímáme, ?e se Hospodin skrývá - kde je? Nebo jdeme nazpět a vzdalujeme se od něj. A kde jsi, Hospodine? A pro? to nevy?e?í?? A sly?íte, jak uvnit? Hospodin ?íká: Proto?e já nemám kouzelnou h?lku. B?h není ?ádný kouzelník, to ne. On je něco jiného."

O svém zdraví ?íká: "Mám problém s kolenem, který se zlep?uje. Te? u? m??u dob?e chodit. A pak jsem měl dvě operace b?icha: první kv?li divertikulitidě v p?í?ném tra?níku, vyndali mi kus a pak se stalo to, co se stane, kdy? vám otev?ou b?icho. A naposledy jsem měl dal?í operaci. Vy?istili to, viděl jsem záznam. Chybělo tam jenom mýdlo. Vyplachovali adhezi. A te? u? jsem v po?ádku. M??u jíst v?echno".

"Mezi Maradonou a Messim dávám p?ednost Pelému"

Nakonec pape? odpovídá na otázku, komu dává p?ednost mezi dvěma skvělými argentinskými hrá?i Maradonou a Messim. "?eknu t?etího. Pelého. Jsou to t?i, které jsem sledoval. Maradona jako hrá? skvělý. Ale jako ?lověk selhal. Chudák uklouzl s těmi, kte?í ho chválili a nepomohli mu. P?i?el sem za mnou první rok mého pontifikátu a pak chudák skon?il. Je to zvlá?tní: tolik sportovc? kon?í ?patně. T?eba i v boxu. Messi je velmi korektní. Je to gentleman. Ale pro mě je z těch t?í velký gentleman Pelé.  Mu? se srdcem. S Pelém jsem mluvil, potkal jsem ho jednou v letadle, kdy? jsem byl v Buenos Aires, povídali jsme si. Je to ?lověk tak lidský. Ti t?i jsou skvělí. Ka?dý má svou specialitu. Messi je te? dobrý. A Pelé byl dobrý".