杏MAP导航

Vatican News

"Vyko?is?ování je jedním z pramen? války. Druhý p?vod je geopolitický, nadvláda nad územím," ?ekl pape? Franti?ek v rozhovoru pro agenturu Télam, v něm? se věnoval i dal?ím témat?m, jako je krize a fale?ní mesiá?i, práce, umělá inteligence, synoda a naděje.

"Mám rád slovo krize, proto?e má vnit?ní pohyb. Ale z krize se vychází směrem vzh?ru, nevychází se 's kompromisy'. ?lověk vychází nahoru a není na to sám. Ti, kdo chtějí vyjít sami, proměňují cestu ven v labyrint, v něm? se lidé stále to?í dokola," ?ekl pape?, který také zd?raznil, ?e je d?le?ité u?it mladé lidi ?e?it krize, proto?e to jim umo?ňuje dozrát, a vyvarovat se mesianism?: "Nikdo," zopakoval, "nem??e slíbit ?e?ení konflikt? jinak ne? skrze krize, výstupem vzh?ru. A ne sám".

Krize lidstva

Noviná?ka z ?asopisu Télam Bernanda Llorente se Franti?ka zeptala: "Co chybí lidstvu?" Franti?ek odpověděl p?ipomenutím pot?eby prosazovat "skute?né hodnoty". "Lidstvu," poznamenal, "chybí protagonisté lidskosti, chybí mu, aby ukázalo sv?j lidský protagonismus. Někdy si v?ímám, ?e mu chybí tato schopnost zvládat krize a pozdvihnout svou vlastní kulturu. Nesmíme se bát, ?e skute?né hodnoty země vyplují na povrch. Krize jsou jako hlasy, které nám ukazují, jakým směrem se máme ubírat".

Franti?ek také p?ipomněl, ?e "uniformní my?lení vytěsňuje lidské bohatství. A lidské bohatství musí kontemplovat t?i skute?nosti, t?i jazyky: hlavy, srdce a rukou. To proto, aby ?lověk myslel to, co cítí, a to, co dělá, cítil to, co myslí, a to, co dělá, a dělal to, co myslí a co cítí. To je lidská harmonie. Pokud ?lověku jeden z těchto jazyk? chybí, dochází k takové nerovnováze, ?e to vede k uniformnímu zp?sobu cítění, k uniformnímu pragmatismu nebo k uniformnímu zp?sobu my?lení. To jsou zrady na lidstvu".

D?stojnost práce

Kdy? pape? hovo?il o práci, p?ipomněl d?stojnost práce a tě?ký h?ích vyko?is?ování: "Právě práce dává ?lověku d?stojnost. Nyní je největ?í zradou na této cestě d?stojnosti vyko?is?ování. Ne vyko?is?ování p?dy za ú?elem vět?í produkce, ale vyko?is?ování dělníka. Vyko?is?ování lidí je jedním z nejtě??ích h?ích?. Zvlá?tě pak vyko?is?ování ve sv?j vlastní prospěch". Pape? také zd?raznil pot?ebu práv pracovník?, aby se z nich nestali otroci: "Kdy? pracovník," ?ekl, "nemá ?ádná práva nebo je mu nabídnuta krátkodobá smlouva, aby pak p?ijal jinou a neplatily se tak odvody, mění se v otroka a ti, kdo ho zaměstnávají, v poprav?í".

Franti?ek lituje, ?e ho někte?í nazývají komunistou, kdy? sly?í o jeho sociálních encyklikách: "Není tomu tak. Pape? potvrzuje evangelium a ?íká to, co ?íká evangelium. A ve Starém zákoně ?idovský zákon vyzýval k pé?i o vdovu, sirotka, cizince. Pokud se spole?nost stará o tyto t?i věci, vede se jí velmi dob?e". "A jasně ?íkám, ?e nejsem komunista, jak někte?í ?íkají. Pape? se ?ídí evangeliem," zopakoval.

P?evaha ?lověka nad technikou

Franti?ek byl poté po?ádán o názor na technologický pokrok a jeho d?sledky: "Vodítkem kulturního pokroku, jako je umělá inteligence, je," nazna?il, "schopnost mu?e a ?eny ji ?ídit, osvojit si ji a regulovat. Jinými slovy, mu? a ?ena jsou pány Stvo?ení a v tom nesmí být pochyb. Vláda ?lověka nad v?ím. Seriózní vědecké změny jsou pokrokem, musíme tomu být otev?eni".

厂惫ě迟ová bezpe?nost

Kdy? se pape? vrátil k tématu války, apeloval na univerzální bezpe?nost prost?ednictvím dialogu: "Nelze mluvit o sociální bezpe?nosti, pokud neexistuje univerzální bezpe?nost nebo bezpe?nost, která se univerzalizuje. Domnívám se, ?e dialog nem??e být pouze nacionalistický, ale univerzální, zvlá?tě dnes, kdy existují v?echny mo?nosti komunikace. Proto mluvím o univerzálním dialogu, univerzální harmonii, univerzálním setkání. Je jasné, ?e nep?ítelem toho v?eho je válka". Dodal, ?e "vyko?is?ování" a "ovládání území" stojí u zrodu válek "podněcovaných diktaturami".

V zájmu budování míru a spole?ného dobra pape? vyzval, aby si "lidé uvědomili svou vlastní identitu. Nem??ete vést dialog s druhým, pokud si nejste vědomi toho, odkud vycházíte. Kdy? se setkají dvě vědomé identity, mohou vést dialog a podnikat kroky k dohodě, pokroku, krá?et spole?ně".

Církev

Na otázky týkající se pr?běhu synody a toho, co církev v této době pot?ebuje, Franti?ek odpověděl: "Od samého po?átku II. vatikánského koncilu měl Jan XXIII. velmi jasné vnímání: církev se musela změnit. Pavel VI. si to myslel také a pokra?oval v tomto směru, stejně jako pape?ové, kte?í nastoupili po něm. Nejde jen o následování módních trend?, ale o změnu ve prospěch r?stu a d?stojnosti lidí. V tom spo?ívá pokrok teologie, morální teologie a v?ech církevních věd, v?etně výkladu Písma, které postupovaly v souladu s cítěním církve. V?dy v souladu". 

狈补诲ě箩别

Rozhovor pokra?oval osobními tématy, jako je jeho vztah k Bohu: "Hospodin je dobrý p?ítel, chová se ke mně dob?e," ?ekl, a o schopnosti smát se: "Smysl pro humor dělá ?lověka ?lověkem," zatímco o d?le?itosti ctnosti naděje dodal: "Bez naděje nem??eme ?ít. Pokud se zbavíme malých nadějí ka?dého dne, ztratíme svou identitu. Neuvědomujeme si, ?e ?ijeme z naděje. A teologická naděje je velmi skromná, ale je to ta, která ko?ení ka?dodenní ?ivot".

Nakonec, pokud jde o apo?tolské cesty, se svě?il, ?e by se rád vydal do Argentiny, a dodal: "Kdy? u? mluvíme o těch vzdáleněj?ích, zbývá mi Papua-Nová Guinea".