杏MAP导航

Matteo Bruni, tiskový mluv?í Svatého stolce

Dobrý ve?er, Va?e Svatosti, dobrý ve?er v?em. Děkuji vám za tento ?as p?i zpáte?ním letu. Byla to výjime?ná cesta, p?i ní? jste mohl pocítit i náklonnost Francouz?, kte?í se s vámi, jak ?ekl pan kardinál, p?i?li modlit. Ale jsou tu je?tě, myslím, témata nebo dotazy, které vám noviná?i chtěli polo?it, nebo kdybyste nám chtěl něco dodat.

Matteo Bruni

První otázka je od Raphaële Schapira - France Télévisions.

Raphaële Schapira - France Télévisions

Va?e Svatosti, dobrý ve?er. Sv?j pontifikát jste zahájil na Lampeduse, kde jste kritizoval lhostejnost. O deset let později ?ádáte Evropu o solidaritu. Ji? deset let opakujete stejné poselství. Znamená to, ?e jste selhal?

Pape? Franti?ek

?ekl bych, ?e ne. ?ekl bych, ?e vývoj byl pomalý. Dnes u? existuje povědomí o problému migrace. Je tu toto vědomí. A také je tu vědomí, ?e je to něco, co dospělo do stavu... jako "horký brambor", ?e ?lověk neví, jak s ním nalo?it. Angela Merkelová jednou ?ekla, ?e se to vy?e?í tak, ?e se p?jde do Afriky a vy?e?í se to v Africe, ?e se zvý?í úroveň afrických národ?.

Ale byly p?ípady, které jsou ?patné, velmi ?patné p?ípady, kdy byli migranti jako 'ping pong' posíláni zpátky... A víte, kolikrát skon?í v lágrech, skon?í h?? ne? p?edtím.

Sledoval jsem ?ivot jednoho chlapce, Mahmúda, který se z toho sna?il dostat, proto?e ?el... a nakonec se oběsil; nezvládl to, proto?e neunesl to týrání.

?íkal jsem vám, abyste si p?e?etl tu knihu "Brat?í?ek", "Hermanito"... Víte, ty lidi, co p?ijdou, jsou nejd?ív prodáni, pak jim seberou peníze na zaplacení... pak je nutí, aby telefonovali rodině, aby jim poslala dal?í peníze. Chudáci lidé... hrozný ?ivot. 

Sly?el jsem jednoho, který byl svědkem, ?e kdy? v noci, v okam?iku nalodění, viděl tu lo? tak prostou, bez zabezpe?ení, nechtěl se nalodit. "Pal pal" [zast?elili ho]... Konec p?íběhu. To je vláda hr?zy! Trpí nejen proto, ?e se pot?ebují dostat ven, ale trpí proto, ?e tam panuje hr?za. Jsou to otroci. A my je nem??eme, ani? bychom věc nahlédli, poslat zpátky jako pingpongový mí?ek. Ne. 

Proto se vracím k zásadě: migranty je t?eba p?ijímat, doprovázet, podporovat a integrovat. Pokud je nem??ete integrovat ve své zemi, pak ale, doprovo?te je a integrujte je v jejich zemi, ale nenechávejte je v rukou těchto krutých p?ekupník? lidí.

Drama dne?ních migrant? spo?ívá v tom, ?e je posíláme zpět a oni se dostávají do rukou těchto ni?em?, kte?í páchají tolik zla. Prodávají je, vyko?is?ují je. Tito lidé se sna?í utéct. Existují skupiny lidí, které se věnují záchraně lidí na mo?i. Jednoho z nich jsem pozval na synodu, jednoho, který stojí v ?ele organizace Mediterranea Saving Humans. A ti vám vyprávějí stra?né p?íběhy. 

P?i první cestě, jak jste ?íkala, jsem jel na Lampedusu. Situace se zlep?ila, opravdu, dnes je vět?í povědomí. Tehdy jsme to nevěděli. Také nám ne?íkali pravdu. Vzpomínám si, ?e v Santa Martě [d?m ve Vatikánu, kde pape? bydlí] byla recep?ní, která byla Etiopanka, dcera Etiopan?, uměla jazyk a sledovala moji cestu v televizi. A byl tam jeden, který mi něco vykládal, chudák Etiopan mi vysvětloval mu?ení a tyhle věci, a ten p?ekladatel - ?ekla mi - lhal, ?íkal to, co ten druhý ne?íkal, "oslazoval" situaci. Je tě?ké mít d?věru. 

Tolik dramat... Ten den, co jsem tam byl, mi ?ekli: "Podívejte se na tu ?enu" - byl to léka? - "podívejte se na tu ?enu": chodila mezi mrtvoly a prohlí?ela si jejich tvá?e, proto?e hledala svou dceru, kterou nemohla najít.

Tato dramata... Je dobré, abychom to brali vá?ně: udělá nás to lid?těj?ími, lid?těj?ími, a proto také bo??těj?ími. To je výzva. Chtěl bych, aby zněla jako výk?ik: "Bu?me pozorní! Dělejme něco!". Nevím... 

Vědomí se změnilo, opravdu, dnes je více vědomí [o těchto věcech]. Tak to bylo i pro mě... ne proto, ?e jsem promluvil, ale proto, ?e si to lidé za?ali uvědomovat, ten problém... A hodně lidí o tom mluví.  

Byla to moje první cesta a zde jsem sly?el něco uvnit?. Ani jsem nevěděl, kde Lampedusa je, ani to ne, ale sly?el jsem ty p?íběhy, něco jsem si p?e?etl a v modlitbě jsem usly?el: "Musí? tam jet." Jako by mě tam zavedl Hospodin. To byla má první cesta. Děkuji.

Matteo Bruni

Děkuji Vám, Va?e Svatosti. Druhá otázka je od Clémenta Melkiho z Agence France-Presse (AFP).

Clément Melki z agentury Agence France-Presse (AFP)

Dobrý ve?er, Svatý ot?e, dnes ráno jste se setkal s Emmanuelem Macronem poté, co jste vyslovil nesouhlas s eutanazií. Francouzská vláda se chystá p?ijmout kontroverzní zákon o ukon?ení ?ivota, mohl byste nám laskavě ?íci, co jste o tom francouzskému prezidentovi ?ekl? A zda si myslíte, ?e m??ete změnit jeho názor? Děkuji.

Pape? Franti?ek

Dnes jsme o tom nemluvili, ale mluvili jsme o tom p?i jiné náv?těvě, kdy? p?ijel do Vatikánu, kde jsme se setkali a mluvil jsem jasně: ?ekl jsem mu sv?j názor, jasný: se ?ivotem se nehraje, ani na za?átku, ani na konci, nehraje s ním. A nejde o m?j názor, jde o ochranu ?ivota, víte?! Proto?e jinak skon?íte u té politiky ne-bolesti, humanistické eutanazie... 

K tomu chci znovu zopakovat jednu knihu, p?e?těte si ji, je z roku 1903 [1907], je to román, jmenuje se "Pán světa" Pán světa nebo Pán země, má to dva názvy, napsal to spisovatel Benson, je to autor, který pí?e o budoucnosti, ukazuje, jak to nakonec bude. A v?echno je takto... odstraníte rozdíly, v?echny, a také odstraníte bolesti, v?echny, a eutanazie je jednou z těchto věcí... sladká smrt, selekce p?ed narozením... To nám p?iblí?í, jak tento ?lověk viděl sou?asné konflikty. 

Dnes si dávejme pozor na ideologické kolonizace, které ni?í lidský ?ivot, které jdou proti lidskému ?ivotu. Dnes je vymazáván ?ivot prarodi??, nap?íklad kdy? lidské bohatství vstupuje do dialogu vnou?at s prarodi?i: je vymazáno, jsou sta?í, nejsou k ni?emu. Se ?ivotem si ?lověk nemá hrát. 

Tentokrát jsem [o tom]s panem prezidentem nemluvil, ale mluvil jsem s ním minule, kdy? p?ijel, a ?ekl jsem sv?j názor: se ?ivotem se nehraje. A? u? je to zákon o tom, ?e se dítěti nedovolí r?st v mat?ině l?ně, zákon o eutanazii v nemoci nebo ve stá?í... ne?íkám, ?e je to věc víry, ne: je to zále?itost lidskosti. 

Lidskost. Máme tu soucit, který je ?patný. Dnes věda za?la tak daleko, ?e některé bolestivé nemoci ?iní méně bolestivými a o?et?uje je spoustou lék?. Ale se ?ivotem si ?lověk hrát nemá. Se ?ivotem se nehraje.

Matteo Bruni

Děkuji vám, Va?e Svatosti. T?etí otázka je od Javiera Martíneze-Brocala z ABC.

Javier Martínez-Brocal, z ABC

Svatý ot?e, děkuji vám za odpovědi na otázky, děkuji vám za tento ?as, děkuji vám za tuto cestu, která byla velmi intenzivní a velmi obsahově bohatá. A? do samého konce jste také hovo?il o Ukrajině, o situaci na Ukrajině: kardinál Zuppi se právě vrátil z Pekingu. Do?lo v této misi k nějakému pokroku, alespoň v humanitární otázce návratu dětí? Pak ale poněkud drsná otázka: jak vy osobně vnímáte skute?nost, ?e se této misi zatím nepoda?ilo dosáhnout ?ádné konkrétní výsledky? Myslím tím, ?e jste p?i jedné audienci  mluvil o frustraci: cítíte frustraci?  Děkuji.

Pape? Franti?ek

To je pravda, ur?itá frustrace je cítit, proto?e státní sekretariát dělá v?echno pro to, aby tomu pomohl, dokonce i Zuppiho mise je na to cílená... je tam něco s těmi dětmi, co se da?í. 

Ale ta válka - p?ipadá mi, ?e je to také trochu ovlivněno, nejen rusko-ukrajinským problémem, ale prodejem zbraní, víte, obchodem se zbraněmi. Někdo mi p?ed několika měsíci ?ekl, ?e dnes jsou nejvýnosněj?í investice do továren na zbraně: to znamená továrny na smrt. 

Ukrajinský lid je mu?ednický národ s velmi trýznivou historií, historií, která ho nechává trpět. Není to poprvé: za Stalina trpěl hodně, hodně. Je to mu?ený národ. Nesmíme si v?ak s mu?ednictvím tohoto lidu zahrávat, musíme pomoci věci ?e?it realistickým a mo?ným zp?sobem. 

Ve válkách je realistické to, co je mo?né: nedělejte si iluze, ?e zítra p?jdou oba vál?ící v?dci spole?ně na ve?e?i. Ale podle mo?ností budeme dělat, co bude mo?né. Pokorně, ale udělejme to, co je mo?né. 

Te? jsem viděl, ?e některé země za?ínají obracet, ?e nebudou poskytovat zbraně: tím za?íná proces, kde tím, kdo bude trpět, bude ur?itě ukrajinský lid. A to je ?patně.

Je?tě... proto?e jste změnil téma, proto se chci vrátit k prvnímu tématu, k cestě. Marseille je civilizace mnoha kultur, mnoha kultur. Je to p?ístav migrant?. Kdysi to byli migranti do Cayenne, odtud vycházeli odsouzenci, kte?í ?li do vězení v Cayenne: arcibiskup mi dal "Manon Lescaut", aby mi ten p?íběh p?ipomněl. Ale Marseille je kultura setkávání. 

V?era jsem byl na setkání se zástupci r?zných nábo?enství: koexistují, muslimové, ?idé, k?es?ané. Je to kultura pomoci, je to tv?r?í mozaika, Marseille, a to je ta kultura tvo?ivosti. Je to p?ístav, který je poselstvím v Evropě: Marseille p?ijímá. Marseille p?ijímá, respektuje a vytvá?í syntézu, ani? by popírala identitu kteréhokoli z národ?. Musíme se nad tímto problémem znovu zamyslet, pro ostatní oblasti: nad touto schopností... 

A kdy? se vrátím k migrant?m, je pět zemí, které trpí mno?stvím migrant?, ale v některých z těchto zemí jsou vesnice, které jsou prázdné! Napadá mě konkrétní p?ípad, který znám: existuje malá vesnice, kde ?ije méně ne? 20 star?ích lidí a jinak nikdo! Prosím, a? se tyto malé vesni?ky sna?í integrovat [migranty]. Pot?ebujeme pracovní sílu, Evropa ji pot?ebuje! Dob?e vedená migrace je p?ínosem, je posilou. 

Zamysleme se trochu nad migra?ní politikou, aby byla plodněj?í, a tak nám pomohla.

[Dnes to bylo] krátké, te? p?ijde ve?e?e, ... Skon?eme tedy u tohoto. Moc vám děkuji: děkuji vám za va?i práci a za va?e otázky.  Jdeme dál. 

Na viděnou do p?í?tího letu!

(p?eklad pracovnho p?episu tiskové konference)