杏MAP导航

Deborah Castellano Lubov - Vatican News 

Pape? Franti?ek v neděli p?edsedal ekumenické a mezinábo?enské akci v ikonickém mongolském divadle Hun v hlavním městě země Ulánbátaru, které se zú?astnili zástupci ?intoismu, buddhismu, islámu, judaismu, hinduismu, ?amanismu a r?zných k?es?anských vyznání.

Setkání na podporu mírového sou?ití, které bylo vrcholem pape?ovy náv?těvy Mongolska od 31. srpna do 4. zá?í, se zú?astnili také vládní pozorovatelé a zástupci univerzit.

Tato náv?těva je 43. apo?tolskou cestou Svatého otce a 61. zemí, kterou nav?tívil od za?átku svého pontifikátu. A?koli pape? svatý Jan Pavel II. tou?il po náv?těvě této země, nemohl ji uskute?nit, a pape? Franti?ek se tak stal prvním pape?em, který kdy Mongolsko nav?tívil.

Asijskou zemi sousedící s Ruskem a ?ínou nav?tívil proto, aby ukázal svou blízkost asi 1 500 katolickým vě?ícím, z nich? 90 % ?ije v hlavním městě země. Tato náv?těva, stejně jako v?echny, které se uskute?nily od konce února 2022, se v?ak koná na pozadí probíhající války na Ukrajině.

Na této mezinábo?enské a ekumenické akci Svatý otec ve svém poselství zd?raznil, ?e naděje je mo?ná a ?e soulad mezi nábo?enstvími má sílu p?inést velké plody. Varoval také p?ed p?ekrucováním nábo?enství zp?sobem, který zp?sobuje pohor?ení, násilí nebo útlak.

Dědictví moudrosti

Zvlá?tním zp?sobem pape? ocenil mongolské dědictví moudrosti, které pomohla vytvo?it r?zná nábo?enství, a poznamenal, ?e se "omezí" na zkoumání deseti aspekt?.

Pape? nejprve p?ipomněl "zdravý vztah k tradici", a to navzdory poku?ení konzumu, a ocenil úctu ke star?ím a p?edk?m, p?i?em? zd?raznil, "jak velmi dnes pot?ebujeme genera?ní smlouvu mezi starými a mladými!". 

Pape? Franti?ek ocenil mongolskou pé?i o ?ivotní prost?edí, která je "velkou a naléhavou pot?ebou"; hodnotu ticha a vnit?ního ?ivota, "jako duchovního léku na tolik neduh? dne?ního světa"; "zdravý smysl pro ?etrnost"; "hodnotu pohostinnosti"; "schopnost odolat lpění na materiálních p?edmětech"; "solidaritu, která se rodí z kultury mezilidských vazeb"; a "úctu k prostotě". 

Toto dědictví, ?ekl pape?, podporuje "ur?itý existenciální pragmatismus, který hou?evnatě usiluje o dobro jednotlivc? a spole?enství", nebo? poznamenal, ?e tyto vlastnosti obohacují svět.

Velká odpovědnost vyznava?? nábo?enství

Pape? dále zd?raznil velkou odpovědnost vyznava?? nábo?enství za podporu míru a harmonie.

"Smí?ené a prosperující lidstvo, které se jako vyznava?i r?zných nábo?enství sna?íme podporovat," ?ekl, je symbolizováno touto harmonií, sounále?itostí a otev?eností v??i transcendentnu", co?, jak tvrdil, "inspiruje závazek ke spravedlnosti a míru", zakotvený ve vztahu vě?ících lidí k bo?ství. 

"V tomto smyslu, drazí brat?i a sestry, sdílíme velkou odpovědnost, zejména v tomto dějinném období, nebo? jsme povoláni svěd?it o u?ení, které vyznáváme, tím, jak jednáme; nesmíme mu odporovat a stát se tak p?í?inou pohor?ení." 

"Nelze tedy spojovat," zd?raznil pape?, "nábo?enské p?esvěd?ení a násilí, svatost a útlak, nábo?enské tradice a sektá?ství."

"Nem??e docházet ke smě?ování nábo?enského p?esvěd?ení a násilí, svatosti a útlaku, nábo?enských tradic a sektá?ství."

Svatý otec vyjád?il naději, ?e minulé utrpení, jak zvlá?tním zp?sobem p?ipomněl utrpení buddhistických komunit, "prop?j?í sílu pot?ebnou k proměně temných ran ve zdroje světla, nesmyslného násilí v ?ivotní moudrost, ni?ivého zla v konstruktivní dobro". 

Ké? tyto zku?enosti, poznamenal pape? Franti?ek, vedou v?echny oddané stoupence p?íslu?né spirituality a u?ení k tomu, aby byli "v?dy p?ipraveni" nabídnout "krásu těchto u?ení těm, které denně potkáváme jako p?átele a spole?níky na na?í cestě". 

Svatý otec p?ipomněl mongolským nábo?enským institucím jejich d?le?itou roli p?i prosazování vy??ího dobra.

"V pluralitní spole?nosti oddané demokratickým hodnotám, jakou Mongolsko je, má toti? ka?dá nábo?enská instituce, ?ádně uznaná civilní autoritou, povinnost a p?edev?ím právo svobodně vyjad?ovat to, ?ím je a v co vě?í, zp?sobem respektujícím svědomí druhých a s ohledem na vy??í dobro v?ech."

Význam dialogu a respektu

Pape? ujistil ty, kte?í mu naslouchali, ?e katolická církev si p?eje jít touto cestou spolupráce, pevně p?esvěd?ena o d?le?itosti ekumenického, mezinábo?enského a kulturního dialogu. "Její víra je zalo?ena na vě?ném dialogu mezi Bohem a lidstvem, který se uskute?nil v osobě Je?í?e Krista," ?ekl.

Církev, p?ipomněl, "nabízí poklad, který obdr?ela, ka?dému ?lověku a ka?dé kultu?e v duchu otev?enosti a s úctou k tomu, co nabízejí jiné nábo?enské tradice". 

"Dialog ve skute?nosti není protikladem hlásání: nezastírá rozdíly, ale pomáhá nám je pochopit, zachovat je v jejich odli?nosti a otev?eně o nich diskutovat v zájmu vzájemného obohacení. 

Tímto zp?sobem m??eme v na?em spole?ném lidství, po?ehnaném nebem, objevit klí? k na?í cestě na této zemi. 

Naděje je mo?ná

Pape? uznal úlohu nábo?enství p?i podpo?e lidské d?stojnosti, a aby tak mohla putovat vedle sebe.

"Brat?i a sestry, na?e dne?ní setkání je znamením, ?e naděje je mo?ná," ?ekl. 

"Na?e dne?ní setkání zde je znamením, ?e naděje je mo?ná."

"Ve světě rozervaném konflikty a neshodami se to m??e zdát utopické, ale ty největ?í podniky jsou na po?átku skryté a témě? nepost?ehnutelné," ?ekl pape?.

Vyzval k vzájemné modlitební podpo?e mezi vyznava?i jednotlivých nábo?enství, aby jejich spole?né úsilí o podporu dialogu a budování lep?ího světa "nebylo marné". 

Pape? vyzval, abychom spole?ně pozvedali své modlitby k nebi: "Pěstujme naději."

Ké? je toto gesto, uzav?el pape? Franti?ek, "prostým a věrohodným svědectvím na?í religiozity, na?eho spole?ného krá?ení s o?ima pozvednutýma k nebi, na?eho ?ivota v tomto světě v harmonii, jako poutník? povolaných k zachování atmosféry domova, který je otev?ený v?em lidem".