杏MAP导航

VATICAN NEWS

Pracovní p?epis tiskové konference v plném znění (mezititulky redak?ní). Záznam konference m??ete shlédnout na videu v záhlaví tohoto ?lánku.

Matteo Bruni, tiskový mluv?í Svatého Stolce:

Děkuji Vám, Va?e Svatosti, za tyto intenzivní dny setkání s tímto malým a kulturně bohatým národem ve velké zemi, jak jste jej nazval; a také s ?ivým k?es?anským spole?enstvím, které svěd?í o své ví?e se svě?estí. Noviná?i se mohli seznámit a prohlédnout si toto místo a stále mají několik otázek, které by vám rádi polo?ili.

Pape? Franti?ek: P?eji vám v?em dobrý den a děkuji za spole?nost. Děkuji vám za práci, kterou jste vykonali. Ukazujete prost?ednictvím médií také kulturu těchto lidí, historii. Moc vám děkuji.

Cíl náv?těvy Mongolska 

Jargalsaikhan Dambadarjaa (Defacto Gazete): Děkuji Vám, Va?e Svatosti, za náv?těvu Mongolska. Moje otázka zní: co bylo hlavním cílem Va?í náv?těvy a zda jste spokojen s dosa?eným výsledkem.

Pape? Franti?ek: My?lenka nav?tívit Mongolsko mě napadla p?i pomy?lení na malou katolickou komunitu. Podnikám tyto cesty, abych nav?tívil katolické komunity a také abych vstoupil do dialogu s historií a kulturou lidí, s mystikou daného národa.

Je d?le?ité, aby evangelizace nebyla pojímána jako proselytismus. Proselytismus v?dy svazuje. Pape? Benedikt ?ekl, ?e víra neroste proselytismem, ale p?ita?livostí. Hlásání evangelia vstupuje do dialogu s kulturou. Dochází k evangelizaci kultury a také k inkulturaci evangelia. K?es?ané toti? vyjad?ují své k?es?anské hodnoty také kulturou vlastního národa. To je opak toho, co by bylo nábo?enskou kolonizací.

Pro mě bylo cílem cesty poznat tento lid, vstoupit do dialogu s tímto lidem, vnímat kulturu tohoto lidu a doprovodit církev na její cestě s velkým respektem ke kultu?e tohoto lidu. A s výsledkem jsem spokojen. 

Dialogy s “t?etími sousedy”

Ulambadrakh Markhaakhuu (ULS Suld Tv): Dne?ní konflikt civilizací lze vy?e?it pouze prost?ednictvím dialogu, jak jste ?ekl, Va?e Svatosti. M??e se Ulánbátar nabídnout jako platforma pro mezinárodní dialog mezi Evropou a Asií?

Pape? Franti?ek: Myslím, ?e ano. Máte v?ak velmi zajímavou věc, která tomuto dialogu také p?eje, a dovolím si ji nazvat "mystikou t?etího souseda". Pomyslete, ?e Ulánbátar je hlavním město nejdál od mo?e, a m??eme ?íci, ?e va?e země le?í mezi dvěma velmocemi, Ruskem a ?ínou. A právě proto je va?í mystikou snaha o dialog i s va?imi "t?etími sousedy": ne z pohrdání těmito dvěma, proto?e s oběma máte dobré vztahy, ale z touhy po univerzálnosti, po tom, abyste ukázali své hodnoty celému světu, a také abyste p?ijali od ostatních jejich hodnoty, abyste mohli vést dialog.

Je zvlá?tní, ?e v dějinách bylo putování za jinými zeměmi mnohokrát zaměňováno s kolonialismem, neboli putováním za nadvládou, v?dy. Místo toho vy, s touto mystikou t?etího souseda, máte tuto filozofii, ?e jdete hledat, abyste vedli dialog. Tento výraz "t?etího soused" se mi velmi líbí. Je to va?e bohatství.

Vztahy s ?ínou a mise kardinála Zuppiho

Cristina Cabrejas (EFE): V?era jste vyslal poselství ?ínskému lidu a po?ádal katolíky, aby byli dobrými ob?any poté, co ú?ady země nepovolily biskup?m p?ijet do Mongolska.

Jaké jsou v sou?asné době vztahy s ?ínou?

A jsou nějaké zprávy o cestě kardinála Zuppiho do Pekingu a o misi pro Ukrajinu?

Pape? Franti?ek: Mise kardinála Zuppiho je mírová mise, kterou jsem mu p?idělil. A on vypracoval plán náv?těvy Moskvy, Kyjeva, Spojených stát? a také Pekingu. Kardinál Zuppi je mu?em velkého dialogu a univerzální vize, má ve své historii zku?enost s prací vykonanou v Mosambiku p?i hledání míru, a proto jsem ho vyslal.

Vztahy s ?ínou jsou velmi zdvo?ilé, velmi uctivé. Osobně mám k ?ínskému lidu velký obdiv, kanály jsou velmi otev?ené, pro jmenování biskup? existuje komise, kde ji? nějakou dobu spolupracuje ?ínská vláda s Vatikánem, pak je zde mnoho nebo spí?e jsou zde někte?í katoli?tí kně?í nebo katoli?tí intelektuálové, kte?í jsou ?asto zváni na ?ínské univerzity, aby zde p?edná?eli. Domnívám se, ?e musíme pokro?it v nábo?enském ohledu, abychom si lépe porozuměli a aby si ?ín?tí ob?ané nemysleli, ?e církev nep?ijímá jejich kulturu a hodnoty a ?e je církev závislá na jiné cizí mocnosti. Komise, které p?edsedá kardinál Parolin, si na této p?átelské cestě po?íná dob?e: odvádí dobrou práci, také na ?ínské straně jsou vztahy na dobré cestě. Já si ?ínského lidu velmi vá?ím.

Vztahy s Vietnamem a budoucí cesty pape?e

Gerard O'Connell (America Magazine) : Va?e Svatosti, vztahy mezi Vietnamem a Svatým stolcem jsou v sou?asné době velmi pozitivní, v poslední době udělaly pozoruhodný krok vp?ed. Mnoho vietnamských katolík? vás ?ádá, abyste je nav?tívil, jako jste to udělal v Mongolsku.

Existuje nyní mo?nost nav?tívit Vietnam, existuje pozvání od vlády?

A jaké dal?í cesty plánujete?

Pape? Franti?ek: Vietnam je jednou z velmi krásných zku?eností s dialogem, které církev v poslední době za?ila. ?ekl bych, ?e je to něco jako sympatie v dialogu. Obě strany měly dobrou v?li se vzájemně pochopit a hledat cesty vp?ed, vyskytly se problémy, ale v p?ípadě Vietnamu vidím, ?e d?íve nebo později se problémy p?ekonají. P?ed nedávnem jsme otev?eně hovo?ili s vietnamským prezidentem. Vztahy s Vietnamem hodnotím velmi pozitivně, dobrá práce probíhá ji? několik let. Vzpomínám si, jak p?ed ?ty?mi lety p?ijela na náv?těvu skupina vietnamských poslanc?: vedli jsme s nimi pěkný dialog, velmi uctivý.

Kdy? je kultura otev?ená, existuje mo?nost dialogu, pokud existuje uzav?enost nebo podezíravost, je dialog velmi obtí?ný. S Vietnamem je dialog otev?ený, má své plusy i mínusy, ale je otev?ený a pomalu se posouváme vp?ed. Vyskytly se ur?ité problémy, ale poda?ilo se je vy?e?it.

Pokud jde o cestu do Vietnamu, pokud nepojedu já, ur?itě pojede Jan XXIV. Je jisté, ?e cesta bude, proto?e je to země, která si to zaslou?í, která má mé sympatie.

Pokud jde o dal?í cesty, je tu Marseille a pak je tu jedna malá země v Evropě a uvidíme, jestli to zvládneme, ale abych pravdu ?ekl, pro mě te? udělat cestu není tak snadné, jako to bylo na za?átku, jsou tu omezení v ch?zi a to limituje, ale uvidíme. 

Výroky o Rusku, imerialismus a ideologie

Fausto Gasparroni (ANSA): Va?e Svatosti, nedávno vyvolaly debatu va?e výroky k mladým ruským katolík?m o velké mati?ce Rusi, o odkazu takových osobností, jako byl Petr Veliký a Kate?ina II. Jsou to výroky, které - ?ekněme - zna?ně podrá?dily Ukrajince, měly také d?sledky v diplomatické sfé?e a byly do jisté míry vnímány témě? jako vyzdvihování ruského imperialismu a jakési schvalování Putinovy politiky.

Vás jsem se chtěl zeptat, pro? jste cítil pot?ebu u?init tato prohlá?ení, jestli jste je zvá?il, jestli byste je zopakoval; a také, jestli nám m??ete pro up?esnění ?íct, co si myslíte o imperialismech a zejména o ruském imperialismu?

Pape? Franti?ek: Postavme to na místo, kde to bylo: je to dialog s mladými Rusy. A na konci dialogu jsem jim p?edal poselství, které opakuji v?dy: aby se ujali svého dědictví. První bod: p?evezměte odpovědnost za své dědictví. Toté? ?íkám v?ude. A i s touto vizí se sna?ím vést dialog mezi prarodi?i a vnou?aty: a? se vnou?ata ujímají dědictví. To ?íkám v?ude a to bylo poselství.

Druhý krok, aby bylo jasné, co se myslí dědictvím: uvedl jsem skute?ně my?lenku velkého Ruska, proto?e ruské dědictví je velmi dobré, je velmi krásné. Vezměte si oblast literatury, oblast hudby, a? po Dostojevského, který k nám dnes mluví o vyspělém humanismu; [Rusko ] navázalo na tento humanismus, který se rozvinul, v umění a literatu?e. To by byl druhý plán, kdy? jsem mluvil o dědictví, ?e?

T?etí je ten, mo?ná ne ??astný, kdy? jsem mluvil o velkém Rusku ve smyslu mo?ná ani ne tak geografickém, ale kulturním, vybavilo se mi to, co nás u?ili ve ?kole: Petr I., Kate?ina II.A tak vznikl ten t?etí [prvek], který mo?ná není úplně správný. Já nevím. To a? nám ?eknou historici. Ale byl to dodatek, který mi p?i?el na mysl, proto?e jsem se to u?il ve ?kole. T

o, co jsem ?íkal mladým Rus?m, je, aby se ujali svého dědictví, aby se ujali svého dědictví, co? znamená, aby si ho nekupovali jinde. P?ijmout své vlastní dědictví. A jaké dědictví nám velké Rusko dalo: ruská kultura je krásná, velmi hluboká; a neměla by být vymazána kv?li politickým problém?m. V Rusku se za?ila temná léta, ale dědictví v?dy z?stalo stejné, na dosah ruky.

Pak mluvíte o imperialismu. A já jsem nemyslel na imperialismus, kdy? jsem to ?íkal, mluvil jsem o kultu?e, a p?edávání kultury není nikdy imperiální, nikdy; v?dycky je to dialog, a o tom jsem mluvil. Je pravda, ?e existují imperialismy, které chtějí vnutit svou ideologii.

Tady se zastavím: kdy? se kultura destiluje a mění v ideologii, je to jed. Kultura se vyu?ívá, ale destiluje se v ideologii. To je t?eba rozli?ovat, kdy jde o kulturu nějakého národa a kdy jde o ideologie, které pak vznikají skrze nějakého filozofa, nějakého politika tohoto národa. A to ?íkám na adresu v?ech, i na adresu církve. Mnohdy se do církve vkládají ideologie, které církev odtrhují od ?ivota, který vychází z ko?en? a jde vzh?ru, odtrhují církev od vlivu Ducha svatého.

Ideologie není schopna vtělení, je to jen idea. Ideologie v?ak nabývá na síle a stává se politickou, obvykle se stává diktaturou, nebo ne? Stává se neschopnou dialogu, pohybu vp?ed s kulturami. A to dělají imperialismy. Imperialismus se v?dy upevňuje na základě ideologie.

I v církvi musíme rozli?ovat mezi u?ením a ideologií: pravé u?ení není nikdy ideologické, nikdy; je zako?eněno ve svatém věrném Bo?ím lidu; naopak ideologie je odtr?ená od reality, odtr?ená od lidí... Nevím, jestli jsem odpověděl.

Aktualizace Laudato si'

Robert Messner (DPA) : Dobrý den. Otázka týkající se Va?í aktualizace Laudato si'. Lze ji chápat jako projev solidarity s ekologickými aktivisty, jako je "Poslední generace", tedy těmi, kte?í dělají spektakulární protesty? M??e být v této aktualizaci také poselství pro mladé aktivisty, kte?í vycházejí do ulic?

Pape? Franti?ek: Trochu obecně: nebudu se vyjad?ovat k těmto extremism?m. Ale mladí lidé mají obavy. Jeden dobrý italský vědec - měli jsme setkání v Akademii - měl dobrý projev a kon?il takto: 'Nechtěl bych, aby moje vnu?ka, která se narodila v?era, ?ila za t?icet let v takovém o?klivém světě'. Mladí lidé myslí na budoucnost. A v tomto smyslu se mi líbí, ?e bojují state?ně. Ale kdy? s tím má něco spole?ného ideologie nebo politický tlak, tak to nejde.

Moje apo?tolská exhortace vyjde na svátek svatého Franti?ka, 4. ?íjna, a je to p?ehled toho, co se stalo od pa?í?ské konference COP, která byla mo?ná nejplodněj?í, a? do sou?asnosti. Jsou v ní poznámky k některým COP a k některým věcem, které je?tě nebyly vy?e?eny, a je naléhavé je vy?e?it. Není tak rozsáhlá jako Laudato si', ale posouvá Laudato si' k novým věcem.

Ideologické útoky na ?íjnovou synodu ve Vatikánu

Etienne Loraillère (KTO Tv): Chcete synodální církev, v Mongolsku i ve světě. ?íjnové shromá?dění je ji? plodem práce Bo?ího lidu. Jak bude mo?né do této etapy zapojit pok?těné z celého světa? Jak se poda?í zabránit ideologické polarizaci? A budou ú?astníci schopni ve?ejně mluvit a sdílet to, co pro?ívají, abychom mohli jít s nimi? Nebo bude celý proces tajný?

Pape? Franti?ek: Mluvil jste o tom, jak se vyhnout ideologickým tlak?m. V synodě není místo pro ideologii, je to jiná dynamika. Synoda je dialog, mezi pok?těnými, mezi ?leny církve, o ?ivotě církve, o dialogu se světem, o problémech, které se týkají dne?ního lidstva. Jakmile v?ak někdo pomý?lí na ideologickou cestu, synoda kon?í. Na synodě není místo pro ideologii, je zde prostor pro dialog. Pro vzájemné setkání, mezi bratry a sestrami, a pro setkání s u?ením církve. Jít dál.

Pak chci zd?raznit, ?e synodalita není m?j vynález: byl to svatý Pavel VI. Kdy? skon?il Druhý vatikánský koncil, uvědomil si, ?e na Západě církev ztratila synodální rozměr; východní církev ho má. Proto vytvo?il Sekretariát biskupské synody, který v těchto ?edesáti letech pokra?uje v reflexi synodálním zp?sobem, s neustálým pokrokem, jde kup?edu. Kdy? bylo padesát let od tohoto rozhodnutí svatého Pavla VI., podepsal jsem a zve?ejnil dokument o tom, co je synoda, co se posunulo kup?edu. A nyní se posunula kup?edu, více dozrála, a proto jsem si myslel, ?e je velmi dobré mít synodu o synodalitě, co? není móda, je to stará věc, východní církev ji měla v?dycky. Ale [jde o to,] jak ?ít synodalitu a ?ít ji jako k?es?an, a jak jsem ji? ?ekl, ani? bychom upadali do ideologií.

Pr?běh synodálního shromá?dění: je tu jedna věc, kterou musíme zachovat, a to je synodální atmosféra. Není to televizní p?enos, kde se mluví o v?em mo?ném. Ne. Je zde nábo?enský moment, je zde moment nábo?enského sdílení. Myslete na to, ?e po t?ech úvodních projevech na synodě trvajících v?dy t?i a? ?ty?i minuty pak budou t?i a? ?ty?i minuty ticha na modlitbu. Pak dal?í t?i a modlitba. Bez tohoto ducha modlitby není synodalita, je to politika, je to parlamentarismus. Synoda není parlament.

K utajení: existuje oddělení, které vede doktor Ruffini, který je zde a který bude dělat tiskové zprávy o pr?běhu synody. Na synodě musíte st?e?it religiozitu a chránit svobodu lidí, kte?í hovo?í. Proto bude existovat komise, které p?edsedá doktor Ruffini a která bude dělat zprávy o pr?běhu synody.

Antonio PELAYO (Vida Nueva): Svatý ot?e, právě jste mluvil o synodě a v?ichni s vámi souhlasíme, ?e tato synoda vzbuzuje velkou zvědavost a velký zájem.

Bohu?el také vzbuzuje mnoho kritiky, která p?ichází z katolických kruh?. Chci odkázat na knihu s prologem kardinála Burkeho, který ?íká, ?e synoda je Pando?ina sk?íňka, z ní? vylezou v?echny mo?né pohromy pro církev.

Co si o tomto postoji myslíte? Myslíte si, ?e bude p?ekonán realitou, nebo bude synodu ovlivňovat?

Pape? Franti?ek: Nevím, jestli jsem to u? někdy ?ekl. P?ed několika měsíci jsem volal do jednoho karmelu. "Jak se da?í ?eholnicím, matko p?edstavená?". Nebyl to italský karmel. A p?evorka mi odpověděla. A na konci mi pak ?íká: "Va?e Svatosti. Máme strach ze synody." "Ale co se děje? - a ?íkám ?ertem: Chcete poslat na synodu nějakou sestru?” - “Ne, máme strach, ?e se změní nauka."

A to je to, o ?em mluvíte: existuje tato my?lenka... Ale kdy? p?jdete ke ko?en?m těchto my?lenek, najdete tam ideologie. V?dycky, kdy? v církvi chcete rozdělit cestu spole?enství, to, co v?dycky rozděluje, je ideologie.

A oni takto obviňují církev z toho ?i onoho, ale nikdy ji neobviní z toho, co je pravdivé: ?e je h?í?ná. Nikdy ne?íkají "h?í?ná..." Obhajují "nauku", v uvozovkách, která je naukou jako destilovaná voda, nemá ?ádnou chu? a není pravou katolickou naukou, která je ve Vyznání víry. A to tak ?asto pohor?uje; stejně jako pohor?uje my?lenka, ?e B?h se stal tělem, ?e B?h se stal ?lověkem, ?e Panna Maria si zachovala panenství. To pohor?uje.

Je?tě k transparentnosti synody

Cindy WOODEN (CNS): Dobrý den, Va?e Svatosti, ráda bych navázala na otázku svého francouzského kolegy ohledně synody a informací. Tolik laických vě?ících věnovalo tolik ?asu, modlitby, zapojení do rozhovor?, naslouchání. Chtějí vědět, co se tam děje během synody, shromá?dění. A vy jste mluvil o své zku?enosti ze Synody o ?eholnících, během ní? někte?í ze synody ?íkali "tohle nedávejte", "tohle nem??ete ?íkat...".

My noviná?i nemáme p?ístup ani na shromá?dění a generální zasedání, jak si m??eme být jisti, ?e to, co nám p?edkládají jako "ka?i", je pravda? Není tu mo?nost být v??i noviná??m trochu více otev?ení?

Pape? Franti?ek: Ale, drahá, jsme otev?ení, je to velmi otev?ené! Je tu komise, které p?edsedá Ruffini, a ta bude ka?dý den podávat zprávy, ale nevím, nevím, jak být otev?eněj?í... a je dobré, aby tato komise velmi respektovala projevy v?ech a sna?ila se ne?vanit, ale ?íkat věci p?ímo o pr?běhu synody, které jsou pro církev konstruktivní.

Jestli chcete, tedy jestli někdo chce, aby zprávy byly typu: tenhle se st?etl s tímhle kv?li tomuhle nebo tamtomu, tak to je politické tlachání.

Komise má nelehký úkol, ?íci: dnes jde reflexe tím a tím směrem, a p?edat církevního ducha, ne politického. Parlament je něco jiného ne? synoda.

Nezapomeňte, ?e protagonistou synody je Duch svatý. A jak se to dá zprost?edkovat? Proto je t?eba tlumo?it církevní smě?ování.

Periferie

Vincenzo Romeo (RAI TG 2): Dobrý den, Va?e Svatosti. Jste pape?em periferie a periferie, zejména v Itálii, velmi trpí. Za?ili jsme několik znepokojivých epizod násilí, degradace... nap?íklad nedaleko Neapole vás dokonce pozval fará? Don Patriciello, abyste se tam vydal, pak do Palerma...

Co se dá dělat? Nav?těvoval jste vily miserias v Buenos Aires, tak?e s tím máte zku?enosti. Na?e premiérka také nav?tívila jedno z těchto p?edměstí, hodně se o tom diskutuje. Co se dá dělat, co m??e církev i státní instituce udělat pro to, aby se tato degradace p?ekonala a periferie se staly skute?nou sou?ástí země?

Pape? Franti?ek: Mluvíte o periferiích jako o chudinských ?tvrtích: musíte jít dop?edu, jít tam a pracovat tam, jako to bylo v Buenos Aires s kně?ími, kte?í tam pracovali: tým kně?í s pomocným biskupem v ?ele a pracujete tam.

Musíme k tomu být otev?ení, vlády musí být otev?ené, v?echny vlády světa, ale jsou periferie, které jsou tragické. Vracím se ke skandální periferii, kterou se lidé sna?í zakrýt: k periferii Rohing?. Rohingové trpí, nejsou to k?es?ané, jsou to muslimové, a trpí proto, ?e byli proměněni v periferii, byli vyhnáni.

Musíme vidět r?zné typy periferií a také se nau?it, ?e periferie je místo, kde je lidská realita z?ejměj?í a méně sofistikovaná - ?patné momenty nechci idealizovat - ale je lépe viditelná. Jeden filozof kdysi ?ekl něco, co mě velmi zasáhlo: "Realita se nejlépe chápe z periferie".

Musíme mluvit s periferiemi a vlády musí konat skute?nou sociální spravedlnost, opravdovou sociální spravedlnost, s r?znými sociálními periferiemi - a také si jít promluvit s ideologickými periferiemi, proto?e mnohdy jsou to některé výběrové ideologické periferie, které vyvolávají sociální periferie. 厂惫ě迟 periferií není jednoduchý. 

顿ě办耻箩颈.

(Neoficiální p?epis tiskové konference po?ízený Vatikánskými médii)

© Vatican News