Pape? zahájil 厂惫ě迟ové dny mláde?e: B?h vás miluje. V církvi je místo pro ka?dého
Adriana Masotti – Vatican News
?Queridos jovens, boa tarde! Drazí mladí lidé, dobrý ve?er! Vítám vás a děkuji, ?e jste p?i?li, rád vás vidím!“. Pape? Franti?ek se s mladými lidmi, kte?í p?ijeli do Lisabonu na 厂惫ě迟ové dny mláde?e, setkal v podve?er 3. srpna v Parque Eduardo VII, rozlehlé zelené plo?e v centru města. P?ítomno bylo p?ibli?ně 500 000 lidí. Po pozdravu lisabonského patriarchy, kardinála Manuela José Macária do Nascimento Clemente, byli právě mladí lidé protagonisty první ?ásti tohoto setkání se svou hudbou, písněmi a choreografií. Někte?í symbolicky p?edávají Franti?kovi dopisy se svými ?etnými otázkami o ?ivotě, ví?e a p?íslu?nosti k církvi, jiní mávají vlajkami v?ech zemí světa, z nich? pocházejí, a na pódium nesou symboly 厂惫ě迟ového setkání mláde?e: Poutní k?í? a ikonu Panny Marie Salus populi romani.
Pán vás povolal jménem
Na pape?ova slova, která následovala po ?tení evangelia, v něm? Je?í? posílá své u?edníky, aby v?em hlásali Království, se ?ekalo s velkým napětím. Franti?ek děkuje mladým lidem, ?e p?ijali pozvání k ú?asti, a zd?razňuje, ?e je to p?edev?ím Je?í?, kdo je sem povolal.
Nejste tu náhodou. Pán vás povolal nejen v těchto dnech, ale od po?átku va?ich dn?. Ano, povolal vás jménem. Z Bo?ího slova jsme sly?eli, ?e nás povolal jménem. Zkuste si p?edstavit tato t?i slova napsaná velkými písmeny; a pak si pomyslete, ?e jsou napsána ve vás, ve va?ich srdcích, jako by tvo?ila název va?eho ?ivota, smysl toho, kdo jste: jste povoláni jménem.
Bo?í láska je výchozím bodem ?ivota
Jsme povoláni, proto?e jsme milováni, pokra?uje Franti?ek, pro Boha je ka?dý ?lověk vzácný takový, jaký je, a z ka?dého chce vytvo?it mistrovské dílo. 厂惫ě迟ové dny mláde?e nám mohou pomoci tuto skute?nost rozpoznat, poznamenává pape? a ka?dému mladému ?lověku p?eje:
A? jsou to dny, v nich? tvé jméno bude skrze bratry a sestry tolika jazyk? a národ?, kte?í ho p?átelsky vysloví, zaznívat jako jedine?ná zpráva v dějinách, proto?e jedine?ný je Bo?í tep, který pro tebe pulsuje. A? jsou to dny, kdy si v srdci upevníme, ?e jsme milováni takoví, jací jsme, ne takoví, jací bychom chtěli být: takoví, jací jsme nyní. To je výchozí bod 厂惫ě迟ových dn? mláde?e, ale p?edev?ím celého ?ivota.
Pro Je?í?e je ka?dý ?lověk cenný
Pape? Franti?ek poznamenává, ?e pro Boha se za ka?dým jménem skrývá tvá?, ale ve spole?nosti tomu tak v?dy není. Nap?íklad sociální sítě vyu?ívají na?e osobní údaje nikoliv s cílem poukázat na jedine?nost ka?dého ?lověka, ale na jeho u?ite?nost pro pr?zkumy trhu. Pape? mluví o vlcích, kte?í se skrývají za fale?nými úsměvy, je? nás oklamou a pak odhodí. A varuje:
To jsou iluze virtuálna a my si musíme dávat pozor, abychom se nenechali oklamat, proto?e tolik skute?ností, které nás p?itahují a slibují ?těstí, se pak uká?e, ?ím jsou: marnostmi, mýdlovými bublinami, zbyte?nostmi, věcmi, které nejsou k ni?emu a které ?lověka nechávají uvnit? prázdného. ?eknu vám jedno: Je?í? takový není, není takový: d?vě?uje vám, d?vě?uje ka?dému z vás, ka?dému z nás, proto?e pro Je?í?e je ka?dý z nás d?le?itý, ka?dý z vás je d?le?itý. To je Je?í?.
V církvi je místo pro ka?dého
Církev není spole?enstvím nejlep?ích, ale povolaných, zd?razňuje pape?, v?ech brat?í a sester, proto?e jsou dětmi tého? Otce. V církvi má ka?dý nalézt p?ijetí.
P?átelé, rád bych vám, kte?í jste alergi?tí na fale? a prázdná slova, ?ekl jasně: v církvi je místo pro ka?dého - pro ka?dého! - Nikdo není zbyte?ný, nikdo není nadbyte?ný, pro ka?dého je místo. Pro takové, jací jsme, pro ka?dého. A Je?í? to ?íká jasně, kdy? posílá apo?toly, aby pozvali hosty na hostinu: ?Jděte a p?ive?te v?echny, mladé i staré, zdravé i nemocné, spravedlivé i h?í?níky: v?echny, v?echny“. Církev je místem pro v?echny. ?Ot?e, ale já jsem ubo?ák, já jsem ubo?ák: je tu pro mě místo?“: je tu místo pro v?echny, pro v?echny spole?ně. Ka?dý ve svém jazyce opakujte se mnou: ?Pro v?echny, pro v?echny“.
Bo?í láska nás v?dy p?ekvapuje
Mladí lidé polo?ili pape?i Franti?kovi ?adu otázek, a to je, jak ?íká pape?, pozitivní, proto?e to ukazuje na neklid du?e. Ka?dý má v sobě sv?j vlastní neklid, ?íká a poznamenává, ?e si tento neklid neseme s sebou, i kdy? se modlíme p?ed Bohem. Na?e otázky se v ?ivotě stávají odpově?mi, na které sta?í jen ?ekat, proto?e Bo?í láska je v?dy p?ekvapením.
Vyzývám vás, abyste se zamysleli nad touto velmi krásnou věcí: ?e B?h nás miluje, B?h nás miluje takové, jací jsme, ne takové, jací bychom chtěli být nebo jaké by nás chtěla mít spole?nost: takové, jací jsme. Miluje nás i s chybami, které máme, s omezeními, která máme, a s touhou jít v ?ivotě dál. B?h nás takto volá: d?vě?ujte tomu, proto?e B?h je otec a je to milující otec. Není to p?íli? snadné, a proto máme velkou pomoc v Pánově Matce: ona je také na?í Matkou. Ona je na?í Matkou. Jen to jsem vám chtěl ?íci: nebojte se, mějte odvahu, jděte vp?ed s vědomím, ?e nás chrání Bo?í láska. B?h nás miluje: ?ekněme to v?ichni spole?ně: B?h nás miluje. Hlasitěji, nesly?ím! Děkuji vám!
