Pape? bude ve Fatimě prosit o mír na Ukrajině a ve světě
ANDREA TORNIELLI - Vatican News
Pape? Franti?ek se podruhé vrací do svatyně Panny Marie ve Fatimě, kde v květnu 1917 t?i pastý?ské děti - dvě ji? svaté, t?etí na cestě k oltá?i - p?ijaly od Marie poselství týkající se budoucnosti lidstva. Několikahodinová zastávka ve Fatimě, kam dorazí vrtulníkem v sobotu 5. srpna, byla p?idána do programu později, proto?e pape?ská pou? p?vodně zahrnovala pouze zastávku v Lisabonu na 厂惫ě迟ových dnech mláde?e. Franti?ek se do slavné mariánské svatyně vypravil ji? p?i p?íle?itosti stého výro?í zjevení na kanonizaci dvou malých vizioná?? Franti?ka a Jacinty Marto v květnu 2017. Skute?nost, ?e se rozhodl znovu vydat k Panně Marii Fatimské, je významná a v pape?ových intencích souvisí s tragédií války, která postihuje "mu?ednickou Ukrajinu" bombardovanou ruskou armádou, ale také s mnoha zapomenutými válkami, které ve světě probíhají.
Jde o gesto ?ímského biskupa, které lze p?ímo spojit s dal?ím, které u?inil jen něco málo p?es měsíc po vypuknutí války, a to se zasvěcením Ruska a Ukrajiny Neposkvrněnému Srdci Panny Marie, slaveným ve svatopetrském chrámu 25. b?ezna 2022. Zasvěcení Ruska si toti? vy?ádalo zjevení v poselství fatimským pastý??m. P?ed ?estnácti měsíci se Franti?ek modlil takto: "Ztratili jsme cestu k míru. Zapomněli jsme na pou?ení z tragédií minulého století, na oběti milion? lidí, kte?í padli ve světových válkách. Nedbáme na závazky, které jsme p?ijali jako Spole?enství národ?, a zrazujeme sny národ? o míru a naděje mladých... Ty, hvězdo mo?e, nedovol nám ztroskotat ve vále?né bou?i... Vysvobo? nás od války, uchraň svět p?ed jadernou hrozbou”.
Fatima a pape?ové
Portugalská zjevení jsou spojena s dějinami pape?? 20. století a prolínají se s jejich osobními ?ivotopisy. Benedikt XV. se 5. května 1917, v době vrcholící první světové války, rozhodl p?idat k tradi?ní loretánské litanii od?íkávané po r??enci zvolání "Královno míru, oroduj za nás". O několik dní později, 13. května, do?lo k prvnímu zjevení Panny Marie ve Fatimě. Událost, k ní? do?lo ve stejný den, kdy pape? v Sixtinské kapli vysvětil biskupa Eugenia Pacelliho, který se pak stal jeho druhým nástupcem. Poté, co se stal Piem XII., zasvětil Pacelli 31. ?íjna 1942 Neposkvrněnému Srdci Panny Marie "národy rozdělené bludem nebo neshodou". Pavel VI. byl v květnu 1967 prvním pape?em, který vykonal pou? do Fatimy v Portugalsku ?ijícím je?tě pod re?imem diktátora Salazara, aby oslavil 50. výro?í zjevení. Několik dní p?ed odjezdem pape? Montini vysvětlil: "Duchovním motivem, který chce dát této cestě vlastní smysl, je znovu, pokorněji a ?ivěji se modlit za mír". A ve své homilii ve Fatimě ?íká: "Lidé, nemyslete na projekty ni?ení a smrti, na revoluci... myslete na projekty spole?né útěchy a solidarity. Lidé, myslete na vá?nost a velikost této hodiny, která m??e být rozhodující pro dějiny sou?asných i budoucích generací". Pavel VI. popisuje vá?nost historické situace tóny, které nejsou nijak uklidňující: na jedné straně "velký arzenál stra?livě smrtících zbraní" a morální pokrok, který nejde ruku v ruce s vědeckým a technickým pokrokem, na druhé straně stav chudoby a bídy, v něm? se nachází "velká ?ást lidstva". "Z tohoto d?vodu ?íkáme, ?e svět je v nebezpe?í. Právě z tohoto d?vodu jsme p?i?li k nohám královny, abychom ji po?ádali o mír, dar, který m??e dát pouze B?h..... Vidíte, jak je zde obraz světa a jeho osud? nesmírný a dramatický".
Krev pape?e Wojtyly a Benediktovo poselství
Ale právě s Karolem Wojtylou se p?íběh Fatimy a poselství pastý?ským dětem, které bylo a? do roku 2000 dr?eno v tajnosti, neoddělitelně spojuje s ?ivotem Petrova nástupce. Dne 13. května 1981 v 17.17 hodin byl Jan Pavel II. na Svatopetrském náměstí tě?ce zraněn p?i atentátu, který spáchal turecký terorista Ali Agca. Polský pape? dorazil krvácející a na pokraji smrti na polikliniku Gemelli: své p?e?ití pova?oval za zázrak a o devatenáct let později kone?ně zve?ejnil t?etí ?ást fatimského tajemství, kde je popsáno, jak "biskup v bílém" prochází zni?eným městem a nakonec je zabit, p?i?em? toto vidění p?isuzuje sám sobě. Wojtyla během svého dlouhého pontifikátu nav?tívil portugalskou svatyni t?ikrát, v roce 1982, v roce 1991 a nakonec ve velkém jubilejním roce 2000. Také jeho nástupce Benedikt XVI. vykonal pou? do Fatimy během své náv?těvy Portugalska v roce 2010 a prohlásil: "Klamal by sám sebe, kdo by si myslel, ?e prorocké poslání Fatimy skon?ilo". P?i té p?íle?itosti se pape? Ratzinger na zpáte?ním letu v odpovědi na otázku jednoho z noviná?? vyjád?il také ke krizi zneu?ívání: "Pokud jde o nové věci, které dnes m??eme v tomto poselství objevit, je to také skute?nost, ?e nejen zven?í p?icházejí útoky na pape?e a církev, ale utrpení církve pochází právě z jejího nitra, z h?íchu, který v církvi existuje. I to bylo v?dy známo, ale dnes to vidíme v opravdu děsivém světle: ?e největ?í pronásledování církve nep?ichází od nep?átel zven?í, ale pramení z h?íchu uvnit? církve, a ?e církev proto hluboce pot?ebuje znovu se u?it pokání".
