杏MAP导航

Benedetta Capelli – Vatican News

Z encykliky Pacem in terris Jana XXIII. z 11. dubna 1963 lze i dnes ?erpat pozitivní a konstruktivní poselství, proto?e ?mír z?stává v du?i a v touhách celé lidské rodiny, ka?dého národa a ka?dého ?lověka“, napsal Franti?ek v poselství adresovaném ú?astník?m mezinárodní konference k ?edesátému výro?í tohoto pape?ského dokumentu, kterou uspo?ádala Pape?ská lateránská univerzita a Dikasterium pro integrální lidský rozvoj a která byla zahájena dnes, 11. května, a skon?í zítra.

Válka p?iná?í jen zkázu

?Válka nikdy nep?inesla úlevu ?ivotu lidských bytostí, nikdy nebyla schopna vést jejich cestu dějinami, ani nebyla schopna ?e?it konflikty a protiklady, které vznikly p?i jejich jednání“, pí?e Franti?ek a p?ipomíná zkázu, kterou válka p?iná?í: ?oběti, ni?ení, ztrátu lidskosti, nesná?enlivost, a to a? do té míry, ?e popírá mo?nost hledět do zít?ka s obnovenou d?věrou“. Proto musí být mír postaven na úsilí o uskute?ňování politiky, zalo?ené na pravdě, spravedlnosti, lásce a svobodě.

Je snad lidstvo hluché?

P?i bilancování ?esti desetiletí následujících po tomto pape?ském dokumentu Franti?ek vysvětluje, ?e ?lidstvo jako by nepochopilo, jak je mír nezbytný a kolik dobra p?iná?í“. Dodává, ?e ?sobectví a stále u??í zájmy několika málo lidí vedou k tomu, ?e si ?lověk myslí, ?e zbraně jsou ?e?ením problém?, konflikt?, které vznikají. Navíc pokud na jedné straně existují mezinárodní vztahy, které omezují pou?ití síly, na straně druhé touha po moci je bohu?el stále kritériem posuzování a prvkem ?innosti ve vztazích mezi státy. A to se projevuje v r?zných regionech s ni?ivými dopady na lidi a jejich city, ani? by se ?et?ila infrastruktura a p?írodní prost?edí“.

Závody ve zbrojení

Pape? se dále pozastavuje nad nár?stem ekonomických zdroj? na zbrojení, nad závody, které se vrátily ?do role nástroje vztah? mezi státy“, jako by byl mo?ný mír, pokud by byl zalo?en pouze ?na rovnováze zbrojního vlastnictví“. To jsou okolnosti, které vyvolávají strach a hr?zu a které hrozí srá?kou, jakmile zajisk?í.

Reforma mnohostranných struktur

Franti?ek opět vyzývá k ?hluboké reformě multilaterálních struktur, které státy vytvo?ily za ú?elem ?ízení bezpe?nosti a zaji?tění míru, ale které jsou nyní zbaveny svobody a mo?nosti jednat. Nesta?í hlásat mír, pokud není mo?né konkrétně jednat, jinak hrozí, ?e se tyto instituce stanou stranickými nástroji a p?estanou být nástroji k dosa?ení spole?ného dobra“. S odvoláním na Pacem in terris pape? p?ipomíná, ?e státy jsou ?ze své podstaty povolány slou?it svým spole?enstvím, je jejich povinností jednat podle metody svobody a odpovídat na po?adavky spravedlnosti, av?ak s vědomím, ?e p?izp?sobení sociální reality objektivním po?adavk?m spravedlnosti je problém, který nikdy nep?ipou?tí definitivní ?e?ení“.

Výchova k míru

?Univerzitě svě?uji úkol prohloubit metodu výchovy k míru, k formaci, která je nejen p?imě?ená, ale i nep?etr?itá“, pí?e pape? v závěru svého poselství a vyzývá k opravdové a ?ádné vědecké formaci, která je plodem studia a výzkumu, hloubkového studia, aktualizací a praktických cvi?ení. ?To má být cesta, kterou je t?eba se vydat, aby se otev?ely nové obzory, aby se v cyklu studia věd o míru (který sám pape? zavedl) vzdělávaly mladé generace, které budou podporovat kulturu setkávání jako základ lidského spole?enství modelovaného podle bratrství, které je pak normou ?innosti pro budování míru“.