Pape?ovo kázání ve vězení na Zelen? ?tvrtek
Vatican News
Liturgie ve věznici pro mladistvé se ú?astnilo asi 100 osob, z toho asi 50 vězněných ve věku 14-25 let. Dvanácti z nich pape? uprost?ed liturgie umyl nohy.
P?ed mytím nohou pape? pronesl krátké improvizované kázání jako úvod k tomu, co chtěl udělat.
PAPE? FRANTI?EK
Docela zaujme, jak Je?í? den p?ed svým uk?i?ováním dělá toto gesto. Mytí nohou, to bylo v té době zvykem, proto?e ulice byly pra?né, lidé p?icházeli zven?í a p?i vstupu do domu, p?ed hostinou, p?ed setkáním, se jim myly nohy. Ale kdo jim myl nohy? Otroci, proto?e to byla otrocká práce. P?edstavte si, jak byli u?edníci p?ekvapeni, kdy? viděli, ?e Je?í? za?al dělat toto gesto otroka. Ale on to dělá proto, aby pochopili poselství p?í?tího dne, ?e zem?e jako otrok, aby zaplatil dluh nás v?ech. Kdybychom těmto Je?í?ovým věcem naslouchali, ?ivot by byl tak dobrý, proto?e bychom si navzájem spěchali na pomoc, místo abychom se navzájem podváděli a vyu?ívali, jak nás u?í chytráci. Je tak krásné pomáhat si navzájem, podat si ruku: jsou to lidská, univerzální gesta, která vycházejí z u?lechtilého srdce. A Je?í? nás tomu chce dnes touto slavností nau?it: u?lechtilosti srdce. Ka?dý z nás si m??e ?íci: "Ale kdyby pape? věděl, co mám v sobě...". Ale Je?í? to ví a miluje nás takové, jací jsme, a myje nám nohy. Je?í? se nikdy nebojí na?ich slabostí, nikdy se nebojí, proto?e u? zaplatil, chce nás jen doprovázet, chce nás vzít za ruku, aby pro nás ?ivot nebyl tak tě?ký. Udělám stejné gesto umývání nohou, ale není to folklorní zále?itost, ne. Pova?ujme to za gesto, které oznamuje, jak bychom měli být my, jeden s druhým. Ve spole?nosti vidíme, kolik lidí vyu?ívá druhé, kolik lidí je zahnaných do kouta a nem??e se z něj dostat. Kolik nespravedlnosti, kolik lidí bez práce, kolik lidí, kte?í pracují a dostávají polovi?ní plat, kolik lidí, kte?í nemají peníze na léky, kolik rozvrácených rodin, tolik ?patných věcí... A nikdo z nás nem??e ?íct: "Já na?těstí nejsem takový", víte? - "Kdy? nejsem takový, tak je to díky Bo?í milosti!"; ka?dý z nás m??e uklouznout, ka?dý z nás. A toto vědomí, tato jistota, ?e ka?dý z nás m??e uklouznout, nám dává d?stojnost - sly?te to slovo: "d?stojnost" toho, ?e jsme h?í?níky. A právě tak nás chce Je?í? mít, a proto nám chtěl umýt nohy a ?íct: "P?i?el jsem vás zachránit, abych vám slou?il". Nyní udělám toté? jako p?ipomínku toho, co nás Je?í? u?il: Pomáhejte si navzájem. A tak je ?ivot krásněj?í a my m??eme takto pokra?ovat. P?i mytí nohou - doufám, ?e to zvládnu, proto?e nem??u dob?e chodit - ale p?i mytí nohou si ?íkáte: "Je?í? mi umyl nohy, Je?í? mě zachránil, a já mám te? tyhle potí?e". Ale to p?ejde, B?h je v?dycky vedle vás, nikdy vás neopustí, nikdy. P?emý?lejte o tom.
