杏MAP导航

VATICAN NEWS

Kompletní p?epis tiskové konference

"Celý svět je ve válce, v sebezni?ení, zastavme to v?as!". Pape? Franti?ek spolu s canterburským arcibiskupem Justinem Welbym a moderátorem Valného shromá?dění skotské církve Iainem Greenshieldsem hovo?ili s noviná?i p?i zpáte?ním letu z Ji?ního Súdánu. Vět?inou odpovídali na otázky spole?ně. Pro Franti?ka to byla p?íle?itost nejen zopakovat "nespravedlnost" kriminalizace homosexuál?, ale také promluvit o smrti emeritního pape?e Benedikta XVI., jeho? smrt 31. prosince provázely polemické výpady proti jeho nástupci: "Jeho smrt byla instrumentalizována" lidmi, kte?í jsou spí?e "straníci, a ne z církve". Pape? také vysvětlil, ?e jeho p?edch?dce, s ním? se v pr?běhu let několikrát radil, "nezaho?kl nad tím, co jsem dělal". Na za?átku Franti?ek zopakoval, ?e "jde o ekumenickou cestu", a proto "jsem chtěl, aby na tiskové konferenci byli p?ítomni oba dva. Zejména arcibiskup z Canterbury, který má za sebou dlouholetou cestu smí?ení" v Ji?ním Súdánu.

ARCIBISKUP WELBY

V lednu 2014 jsme s man?elkou nav?tívili Ji?ní Súdán v rámci cesty do anglikánského spole?enství a po p?íjezdu nás arcibiskup po?ádal, abychom se vydali do města Bor, kde v té době ji? pět týdn? probíhala ob?anská válka a byla velmi krutá. Kdy? jsme p?ijeli do Boru na leti?tě, u brány byla první těla, v té době bylo v Boru 5 000 nepoh?bených těl, byla tam OSN, ?li jsme do katedrály, kde byli v?ichni kně?í zabiti a ?eny znásilněny a zavra?děny. Byla to hrozná situace. Cestou dom? jsme oba s man?elkou cítili hluboké volání, abychom zjistili, co m??eme udělat pro podporu obyvatel Ji?ního Súdánu, a od té doby jsme p?i jednom z pravidelných setkání s pape?em Franti?kem, které mám tu ?est mít, hodně mluvili o Ji?ním Súdánu a rozvíjeli jsme my?lenku rekolekce ve Vatikánu. M?j tým v Lambethu a Vatikán spolupracovali, nav?tívili Ji?ní Súdán v roce 2016, pracovali na místě a spolupracovali s vedoucími p?edstaviteli, aby se pokusili tuto náv?těvu zorganizovat. Moje ?ena pracovala s vedoucími komunit a man?elkami biskup?. Nav?tívili jsme vedoucí p?edstavitele v exilu v Ugandě. V roce 2018 se ukázalo, ?e existuje mo?nost náv?těvy na za?átku roku 2019 a poda?ilo se to, byl to zázrak, ?e se to poda?ilo. Jeden ze dvou viceprezident? byl v Chartúmu v domácím vězení, vzpomínám si, jak jsem 36 hodin p?edtím na ?kolním parkovi?ti v Nottinghamu mluvil s generálním tajemníkem OSN o tom, aby mu vydal vízum, co? se mu skvěle poda?ilo, a poda?ilo se mu odletět těsně p?ed uzav?ením vzdu?ného prostoru kv?li p?evratu.Klí?ovým momentem setkání v roce 2019 bylo samoz?ejmě nezapomenutelné gesto pape?e, který poklekl a políbil nohy lídr?, aby je poprosil o mír, a oni se mu v tom pokou?eli zabránit. Byl to mimo?ádně pozoruhodný okam?ik. Vedli jsme náro?né diskuse, ale nakonec se odhodlali obnovit mírovou dohodu a myslím, ?e pape??v krok byl klí?ovým momentem, bodem obratu. Ale jak ?íkají kou?ové, jste spokojení a? do p?í?tího zápasu. A covid odlo?il ten dal?í zápas. Myslím, ?e výsledkem byla ztráta dynamiky. Kdy? jsme p?ijeli na tuto náv?těvu, týmy stále pracovaly, ale měly men?í d?věru ne? v roce 2019. Tuto náv?těvu jsem v?ak zakon?il s hlubokým pocitem povzbuzení, ani ne tak proto, ?e do?lo k pr?lomu, ale proto?e jsem měl pocit, jak ?íkal pape?, ?e srdce mluví k srdci. Na r?zných setkáních nedocházelo ke kontaktu na intelektuální úrovni, ale srdce mluvilo k srdci. A na st?ední a základní úrovni se to rozjí?dí a nyní pot?ebujeme, aby vedení vá?ně změnilo názor. Musí se dohodnout na procesu, který povede k mírovému p?echodu. Ve?ejně jsme jim ?ekli, ?e oproti obrovskému mno?ství zbraní je t?eba vyvinout úsilí v boji proti korupci a pa?ování. To bude vy?adovat dal?í spolupráci s Vatikánem a s Trojkou, aby se tyto otev?ené dve?e, které nejsou tak otev?ené, jak bych si p?ál, ale jsou otev?ené, otev?ely doko?án a dosáhlo se pokroku. Za dva roky budou volby, do konce roku 2023 pot?ebujeme vá?ný pokrok.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Moje zku?enost je velmi odli?ná, v Ji?ním Súdánu jsem byl poprvé, ale m?j p?edch?dce tam byl a pova?oval ho za zranitelný. Smí?ení bylo jádrem setkání, které jsme měli v roce 2015. Jako presbyteriánská církev jsme pomáhali jihosúdánským uprchlík?m. Na této cestě, jak u? bylo ?e?eno, byla pravda vy??ena od srdce. Situace je nyní jasná, ?iny mluví hlasitěji ne? slova. Vláda nás pozvala do místnosti a my jsme se zavázali, ?e uděláme v?e pro to, abychom tuto situaci změnili, setkáme se s na?imi partnery a nyní ?ádáme ty, kte?í mohou něco změnit, aby urychleně zahájili tento proces.

PRVNÍ OTÁZKA

Jean-Baptiste Malenge (RTCE-Radio Catolique Elikya ASBL)

Svatý ot?e, dlouho jste tou?il nav?tívit KDR... viděl jste, jakou radost... jaký význam má dohoda podepsaná v roce 2016 mezi Svatým stolcem a KDR o vzdělávání a zdravotnictví…

PAPE? FRANTI?EK  

Tuto dohodu neznám, je tu Státní sekretariát, který se k tomu m??e vyjád?it. Vím jen, ?e v nedávné době do?lo k dohodě. Na to ale nemohu odpovědět. Nevím ani, jak se li?í ta nová, která je na cestě, tyto věci dělá Státní sekretariát nebo arcibiskup Gallagher a ti jsou dob?í v uzavírání dohod pro dobro v?ech. V Kongu jsem viděl velkou touhu jít kup?edu, velkou kulturu. P?ed p?íjezdem sem p?ed několika měsíci jsem se prost?ednictvím zoomu setkal s velmi inteligentními africkými univerzitními studenty, máte lidi s vynikající inteligencí, to je jedno z va?ich bohatství, inteligentní mladí lidé, a vy jim musíte dát prostor, ne jim zavírat dve?e. Máte tolik p?írodního bohatství, které láká k tomu, aby lidé p?i?li do Konga a vyko?is?ovali ho, promiňte mi to slovo. Existuje tato p?edstava: Afriku je t?eba vyko?is?ovat. Někdo ?íká - nevím, jestli je pravda -, ?e země, které měly kolonie, poskytly nezávislost od podlahy nahoru, ne dol?, p?icházejí toti? stále za nerostnými surovinami. Ale my?lenku, ?e Afriku musíme vyko?is?ovat, musíme odbourat. A kdy? mluvíme o vyko?is?ování, tak mě to zasáhne. Problém Východu p?iná?í bolest. Měl jsem mo?nost setkat se s obě?mi té války, zraněnými, lidmi s amputovanými kon?etinami, s tolika bolestmi, a to v?e proto, aby si někdo vzal to bohatství: to nejde, to nejde. Kongo má takový potenciál.

ARCIBISKUP WELBY

Neznám Východ tak dob?e, moje ?ena pracovala se ?enami v konfliktu, ale v roce 2018 jsem hodně cestoval, těsně p?ed covidem, a chci z celého srdce souhlasit s tím, co Jeho Svatost ?ekla: musíme si ujasnit, ?e Kongo není h?i?těm pro hru velmocí, v?e kv?li zisk?m malých tě?ebních spole?ností, které se chovají nezodpovědně, kdy? provádějí d?lní tě?bu, vyu?ívají dětské vojáky, uná?ejí lidi, znásilňují ve velkém mě?ítku a jednodu?e pusto?í zemi, která by měla být jednou z nejbohat?ích na světě a mohla by pomoci zbytku Afriky. Země byla mu?ena, získala politickou nezávislost, ale ?ádnou ekonomickou nezávislost. Během eboly jsme ?kolili fará?e, jak se vypo?ádat s ebolou, církev odvádí mimo?ádnou práci, katolická církev odvádí mimo?ádnou práci, projekt Velkých jezer je ú?asný, ale velmoci musí ?íci: Afrika a zejména Kongo mají tolik těch zdroj?, které zbytek světa pot?ebuje, pokud chce zbytek světa provést ekologickou transformaci a zachránit planetu p?ed klimatickými změnami, ?e jedinou cestou, jak toho dosáhnout, je nebarvit si ruce krví, usilovat o mír Konga a ne o svou prosperitu.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Moje zku?enosti z rozvojových zemí ukazují, ?e pro podporu rozvoje je t?eba uznat práva ?en, a zejména mladých ?en.

DRUHÁ OTÁZKA

Jean-Luc Mootosamy (CAPAV)

Jsme svědky toho, ?e násilí neustává navzdory desetiletím p?ítomnosti misí OSN. Jak m??ete spole?ně pomoci p?i prosazování nového modelu intervencí vzhledem k rostoucímu poku?ení mnoha afrických zemí vybrat si k zaji?tění své bezpe?nosti jiné partnery, kte?í nemusí respektovat mezinárodní zákony, jako jsou některé soukromé ruské spole?nosti nebo jiné organizace, nap?íklad v oblasti Sahelu?

PAPE? FRANTI?EK 

Problematika násilí je ka?dodenním tématem. Právě jsme to viděli v Ji?ním Súdánu. Je bolestné vidět, jak je násilí vyvoláváno. Jedním z problém? je prodej zbraní. Arcibiskup Welby k tomu také něco ?ekl. Prodej zbraní: myslím, ?e je to největ?í mor na světě. Obchod... prodej zbraní. Někdo, kdo tomu rozumí, mi ?ekl, ?e bez prodeje zbraní po dobu jednoho roku by skon?il hlad ve světě. Nevím, jestli je to pravda. Na vrcholu je v?ak dnes prodej zbraní. A to nejen mezi velmocemi. I do těchto chudých lidí... zasévají válku. Je to kruté. ?eknou jim: "Jděte do války!" a dají jim zbraně. Proto?e za tím stojí ekonomické zájmy na vyu?ívání p?dy, nerostných surovin a bohatství. Je pravda, ?e kmenové uspo?ádání v Africe nepomáhá. Te? opravdu nevím, jak je to v Ji?ním Súdánu. Myslím, ?e je tam také. Mezi jednotlivými kmeny je v?ak t?eba vést dialog. Vzpomínám si, kdy? jsem byl v Keni na plném stadionu. V?ichni povstali a proklamovali “ne tribalismu, ne tribalismu". Ka?dý má svou vlastní historii, existují stará nep?átelství, odli?né kultury. 

Je ale také pravda, ?e prodejem zbraní vyvoláte boj mezi kmeny a pak válku obou kmen? vyu?ijete. To je ?ábelské. Jiné slovo mě nenapadá. Je to ni?ení: ni?ení stvo?ení, ni?ení ?lověka, ni?ení spole?nosti. Nevím, jestli se to děje i v Ji?ním Súdánu, ale v některých zemích se to děje: děti jsou verbováni do milicí a bojují s dal?ími dětmi.

Kdy? to shrnu, myslím, ?e největ?ím problémem je touha zmocnit se bohatství této země - koltanu, lithia... těchto věcí - a prost?ednictvím války, pro kterou prodávají zbraně, také vyko?is?ují děti.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Jedním z problém?, které vyvstávají, je vysoká míra negramotnosti: lidé nemají jasnou p?edstavu o tom, kdo jsou, kde se nacházejí a jak se mohou informovaně rozhodovat. Rozhodně je t?eba to p?ekonat a odstranit rozdělení pomocí dialogu. Chci vám ?íci malý p?íběh o Skotsku: moje země byla nábo?ensky hluboce rozdělena, do?lo k hroznému násilí, hroznému rozdělení, pak za?al proces dialogu mezi námi - skotskou církví a katolíky -, který loni vedl k podepsání deklarace o p?átelství, s ní? bychom chtěli jít spole?ně v na?ich rozdílech, ale také se shodnout na tom, na ?em se shodneme, a teprve pak m??ete zbourat zdi. Vzdělávání z tohoto hlediska pomáhá.

ARCIBISKUP WELBY

?ekl jste OSN nebo něco jiného, ale není to "nebo", je to "a": to, co církev p?iná?í, není jen poskytování sítí, které nejsou zkorumpované, tak?e pomoc se dostává do zemí a pomáhá p?ekra?ovat hranice, které rozdělují dvě vál?ící strany. V sobotu arcibiskup poh?bil dvacet lidí, co? mělo velký význam. Je to změna srdce, a to byl smysl této náv?těvy. P?ed 100 lety spolu Nuerové a Dinkové neustále vál?ili, byla to kultura pomsty, zejména Nuerové byli v?dy ... mezi sebou. Nebyla to vláda, která zp?sobila změnu, ale církve, které p?ispěly ke změně srdce, kdy? lidé p?ijali víru v Krista a uvědomili si, ?e lze ?ít i jinak. Po této náv?těvě se o?ekává nejen velká aktivita, ale také to, ?e Duch Bo?í p?inese lidu Ji?ního Súdánu nového ducha smí?ení a uzdravení.

T?ETÍ OTÁZKA

Claudio Lavanga (NBC NEWS)

Svatý ot?e, Vás jsem se chtěl zeptat, proto?e arcibiskup Welby p?ipomněl onen neuvě?itelný okam?ik v roce 2019, kdy jste poklekl p?ed p?edstaviteli Ji?ního Súdánu, aby je po?ádal o mír, bohu?el za ?trnáct dní bude první výro?í jiného stra?ného konfliktu, toho na Ukrajině, a moje otázka zní: Byl byste p?ipraven u?init stejné gesto v??i Vladimiru Putinovi, kdybyste měl mo?nost se s ním setkat, proto?e jeho výzvy k míru zatím nará?ejí na hluché u?i? A chtěl jsem se vás v?ech t?í zeptat, zda byste nechtěli spole?ně apelovat na mír na Ukrajině, proto?e je to vzácný okam?ik, kdy jste spolu v?ichni t?i?

PAPE? FRANTI?EK 

Jsem otev?en setkání s oběma prezidenty, jak s ukrajinským, tak s ruským, jsem otev?en setkání. Pokud jsem nejel do Kijeva, bylo to proto, ?e v té době nebylo mo?né jet do Moskvy, ale vedl jsem dialog, skute?ně jsem druhý den války ?el na ruské velvyslanectví, abych ?ekl, ?e chci jet do Moskvy a mluvit s Putinem, pokud bude existovat alespoň malý prostor pro jednání. Ministr Lavrov odpověděl, ?e si toho vá?í, ale ?e "uvidíme později". To gesto bylo něco, o ?em jsem si myslel, ?e "to dělám pro něj" (pro Putina, pozn. red.). Ale gesto setkání v roce 2019 nevím, jak se stalo, nebylo promy?lené, a věci, které nebyly promy?lené, nem??ete opakovat, je to Duch, který vás tam vede, nem??ete to vysvětlit, te?ka. A také jsem na to u? zapomněl. Byla to slu?ba, byl jsem nástrojem nějakého vnit?ního impulsu, ne plánovaná věc. Dnes jsme v této situaci, ale není to jediná válka, chtěl bych u?init zadost spravedlnosti: dvanáct a? t?ináct let se vál?í v Sýrii, více ne? deset let se vál?í v Jemenu; vzpomeňte si na Myanmar, na ubohé Rohingy, kte?í cestují po celém světě, proto?e byli vyhnáni ze své vlasti. V?ude v Latinské Americe je tolik vále?ných ohnisek! Ano, jsou d?le?itěj?í války kv?li hluku, který dělají, ale nevím, celý svět je ve válce a v sebedestrukci. Musíme se vá?ně zamyslet: je v sebedestrukci. Zastavme se v?as, proto?e jedna bomba vám p?ivolá dal?í, vět?í a je?tě vět?í, a v té eskalaci nevíte, kde skon?íte. Musíte mít chladnou hlavu. Jeho Milost i biskup Greenshields pak mluvili o ?enách, ale ?eny, viděl jsem je v Ji?ním Súdánu: rodí děti, někdy jsou samy, ale mají sílu vytvo?it zemi, ?eny jsou silné. Mu?i jdou bojovat, jdou do války, a tyhle dámy se dvěma, t?emi, ?ty?mi, pěti dětmi jdou dál, viděl jsem je v Ji?ním Súdánu. A kdy? u? mluvíme o ?enách, chtěl bych ?íct slovo ?eholnicím, ?eholnicím, které se do věcí vkládají, některé z nich jsem viděl tady v Ji?ním Súdánu, a pak p?i dne?ní m?i jste sly?eli jména tolika ?eholnic, které byly zabity..... Vra?me se k síle ?eny, musíme ji brát vá?ně a nepou?ívat ji jako reklamu na make-up: prosím, to je urá?ka ?eny, ?ena je pro vět?í věci! Co se tý?e druhého bodu, který jsem vám ji? ?ekl, podívejme se na války, které jsou ve světě.

ARCIBISKUP WELBY

Pokud jde o Rusko, Putina a Ukrajinu, kde jsem byl na p?elomu listopadu a prosince, nemám k tomu opravdu co dodat, snad jen to, ?e tato válka je v rukou pana Putina, mohl by ji zastavit sta?ením a p?ímě?ím a následně jednáním o dlouhodobých dohodách. Je to stra?ná a děsivá válka, ale chci ?íci, ?e souhlasím s pape?em Franti?kem, je mnoho jiných válek, ka?dých několik týdn? mluvím s hlavou na?í církve v Myanmaru, mluvil jsem s p?edstaviteli na?í církve v Nigérii, kde bylo v?era zabito 40 lidí, mluvil jsem s mnoha lidmi po celém světě. Naprosto souhlasím se Svatým otcem, ?e válka skon?í se zapojením ?en a mladých lidí, a to z d?vod?, které uvedl.

?TVRTÁ OTÁZKA

Bruce De Galzain (Radio France)

Svatý ot?e, p?ed odjezdem na svou apo?tolskou cestu jste odsoudil kriminalizaci homosexuality. V Ji?ním Súdánu a Kongu ji rodiny nep?ijímají. Tento týden jsem se v Kinshase setkal s pěti homosexuály, z nich? ka?dý byl odmítnut, a dokonce vyhnán ze své rodiny - vysvětlili mi, ?e jejich odmítnutí pramení z nábo?enské výchovy jejich rodi?? - někte?í z nich jsou odváděni ke kně?ím exorcist?m, proto?e jejich rodiny vě?í, ?e jsou posedlí ne?istými duchy. Moje otázka Svatý ot?e: co ?eknete rodinám v Kongu a Ji?ním Súdánu, které stále odmítají své děti, a co ?eknete kně?ím, biskup?m?

PAPE? FRANTI?EK 

Mluvil jsem na toto téma na dvou cestách, nejprve (po návratu, pozn. red.) z Brazílie: pokud je ?lověk s homosexuálními sklony vě?ící, hledá Boha, kdo jsem já, abych ho soudil? To jsem ?ekl na této cestě. Za druhé, kdy? jsem se vracel z Irska, byla to trochu problematická cesta, proto?e ten den vy?el dopis toho chlapce... ale tam jsem rodi??m jasně ?ekl: děti s touto orientací mají právo z?stat doma, nem??ete je vyhodit z domu. A nedávno jsem něco ?ekl, u? si nepamatuji p?esně, v rozhovoru pro Associated Press. Kriminalizace homosexuality je problém, který nesmí být tolerován. Odhad je takový, ?e víceméně padesát zemí tak ?i onak zavádí tuto kriminalizaci - ?íkají mi ?e i víc, ale ?ekněme, ?e nejméně padesát - a dokonce některé z nich - myslím, ?e je to deset, mají trest smrti (pro homosexuály, pozn. red.) - to není správné, lidé s homosexuálními sklony jsou Bo?í děti, B?h je miluje, B?h je doprovází. Je pravda, ?e někte?í jsou v takovém stavu kv?li r?zným ne?ádoucím situacím, ale odsuzovat takového ?lověka je h?ích, kriminalizovat lidi s homosexuálními sklony je nespravedlnost. Nemluvím o skupinách, ale o lidech. Někte?í ?íkají: dělají skupiny, které dělají hluk - já mluvím o lidech, lobby jsou něco jiného, já mluvím o lidech.A myslím, ?e Katechismus katolické církve ?íká: neměli by být odsouváni na okraj. Myslím, ?e v tomto bodě je věc jasná.

ARCIBISKUP WELBY

Nemohlo vám uniknout, ?e v anglikánské církvi se o tomto tématu v poslední době docela dost mluví... v?etně poměrně rozsáhlé debaty v parlamentu. Chci ?íci, ?e bych si p?ál, abych mluvil s takovou elegancí a jasností jako pape?. Naprosto souhlasím s ka?dým jeho slovem, a pokud jde o její kriminalizaci, anglikánská církev, anglikánské spole?enství, p?ijalo dvě rezoluce proti kriminalizaci, ale to ve skute?nosti nezměnilo smý?lení velkého po?tu lidí. V p?í?tích ?ty?ech dnech na generální synodě to bude hlavní téma diskuse a já ur?itě budu citovat to, co Svatý otec nádherně a p?esně ?ekl.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Chci jen ?íci, ?e p?i ?tení ?ty? evangelií: Kde vidím, jak Je?í? někoho vyhání? Nenacházím ve ?ty?ech evangeliích nic jiného ne? Je?í?ovo vyjád?ení lásky ke v?em lidem, a tu m??eme jako k?es?ané dát ka?dému ?lověku v jakékoli situaci.

PÁTÁ OTÁZKA

Alexander Hecht (ORF TV)

Otázka na pape?e: v posledních dnech se hodně mluví o jednotě, do?lo i k demonstraci jednoty k?es?anstva, v Ji?ním Súdánu, dokonce i jednoty samotné katolické církve, chtěl bych se vás zeptat, zda máte pocit, ?e po smrti Benedikta XVI. je to pro vás ve va?í práci a ve va?em poslání tě??í, proto?e se zvý?ilo napětí mezi jednotlivými k?ídly katolické církve?

PAPE? FRANTI?EK

K tomu bych rád ?ekl, ?e jsem s pape?em Benediktem mohl mluvit o v?em. (Dokonce i proto, aby, pozn. red.) změnil sv?j názor. V?dycky mi stál po boku, podporoval mě, a kdy? měl nějaké potí?e, ?ekl mi to a promluvili jsme si. Nebyly ?ádné problémy. Jednou jsem mluvil o man?elství homosexuálních osob, o tom, ?e man?elství je svátost a ?e nem??eme udělit svátost, ale ?e existuje mo?nost zaji?tění majetku prost?ednictvím ob?anského práva, co? za?alo ve Francii... ka?dá osoba m??e uzav?ít ob?anský svazek, ne nutně pár. Nap?íklad staré dámy v d?chodu... proto?e vám to umo?ní spoustu věcí. Jeden ?lověk, který si o sobě myslí, ?e je velký teolog, za?el prost?ednictvím p?ítele pape?e Benedikta za ním a podal na mě stí?nost. Benedikt se nezalekl, zavolal si ?ty?i ?pi?kové kardinály teology a ?ekl: "Vysvětlete mi to!" A oni mu to vysvětlili. A tak p?íběh skon?il. Je to anekdota, která ukazuje, jak se Benedikt choval, kdy? se objevila stí?nost. Některé p?íběhy, které se vyprávějí, ?e Benedikt byl rozho??en tím, co nový pape? udělal, jsou p?íběhy z "tiché po?ty" (pape? pro to pou?ívá výraz "?ínské p?íběhy", pozn. red.).Naopak, Benedikta jsem konzultoval, kdy? jsem chtěl u?init některá rozhodnutí. A on souhlasil. Souhlasil. Domnívám se, ?e Benediktova smrt byla instrumentalizována lidmi, kte?í chtějí p?ivést vodu na sv?j mlýn. A ti, kte?í instrumentalizují ?lověka tak dobrého, tak Bo?ího, skoro bych ?ekl svatého otce Církve, bych ?ekl, ?e jsou to lidé neeti?tí, jsou to spí?e partajníci, ne lidé církve... v?ude vidíte tendenci dělat z teologických pozic partaje. Tyto věci se zhroutí samy, nebo pokud nepadnou, p?jdou dál, jako se to stalo u? mnohokrát v dějinách církve. Chtěl jsem jasně ?íci, kdo byl pape? Benedikt, ?e to nebyl zaho?klý ?lověk. 

?ESTÁ OTÁZKA

Jorge Barcia Antelo (RNE)

Dobrý den, Va?e Svatosti. Dnes se vracíme ze dvou zemí, které jsou obětí toho, co jste nazval globalizací lhostejnosti. Mluvíte o tom od za?átku svého pontifikátu a od své cesty na Lampedusu. Tento týden se svým zp?sobem kruh uzavírá. Stále p?emý?líte o roz?í?ení tohoto okruhu, o cestě jinam, o náv?těvě dal?ích zapomenutých zemí? Která místa máte v plánu nav?tívit? A jak se po této dlouhé a náro?né cestě cítíte vy? Cítí se stále silný? Máte pocit, ?e máte pot?ebné (dostate?né) zdraví k tomu, abyste se na v?echna tato místa vydal?

PAPE? FRANTI?EK

Globalizace lhostejnosti je v?ude. V zemi se několik lidí zapomnělo podívat na své krajany, spoluob?any, a zahnali je do kouta, aby na ně nemuseli myslet. Uvědomme si, ?e vět?ina bohatství světa je v rukou men?iny. A tito lidé se nedívají na bídu, jejich srdce se neotevírají, aby pomáhali.  Ohledně cestování: Myslím, ?e p?í?tí rok bude Indie. 23. zá?í letím do Marseille a je mo?né, ?e z Marseille poletím do Mongolska, ale zatím to není jisté, je to mo?né. Dal?í leto?ní cesty si nevybavuji. Je?tě Lisabon. Kritérium: rozhodl jsem se nav?tívit ty men?í země v Evropě. ?eknou: "Ale jel do Francie." Ne, jel jsem do ?trasburku, pojedu do Marseille, ne do Francie. Ty nejmen?í, nejmen?í. Poznat trochu skryté Evropy, Evropy, která má tolik kultury, ale není známá. Doprovázet země, nap?íklad Albánii, která byla první, která je zemí, je? trpěla nejkrutěj?í diktaturou v dějinách. Moje volba je tedy následující: pokusit se nepropadnout globalizaci lhostejnosti. (O zdraví, pozn. red.): Víte, ?e plevel nikdy neumírá. U? to není jako na za?átku pontifikátu, to koleno je nep?íjemné, ale pomalu se to posouvá, pak se uvidí. Děkuji.

Pro dal?í dva: p?idali byste se k dal?ímu výletu s pape?em?

ARCIBISKUP WELBY

Ur?itě je to nejlep?í letecká spole?nost, se kterou jsem kdy cestoval! ?ertuji, ale byl bych rád, kdyby Svatý otec cítil, ?e v budoucnu m??eme být p?ínosem a pomocí, je to v?dy obrovská ?est.

MODERÁTOR GREENSHIELDS

Rád bych, jediné omezení je, ?e mi 20. května kon?í mandát a po mně nastoupí ?ena, velmi schopná, a jsem si jistý, ?e by ráda udělala toté?.

(p?eklad pracovního p?episu)