Pape? vysídlen?m obyvatel?m Ji?ního Súdánu: Jste zárodkem r?stu va?í země
Francesca Sabatinelli - Vatican News
"Jsem s vámi, trpím za vás a s vámi." Franti?ek p?i?el mezi vysídlené obyvatele Ji?ního Súdánu, kte?í ho p?ivítali v Síni svobody, p?i?li z tábora poblí? hlavního města i z jiných ?ástí země, pro tuto p?íle?itost si oblékli své nejlep?í ozdoby, několik dní nacvi?ovali tance a písně. Pape? je objímá slovy, která vyjad?ují spole?nou touhu setkat se a která se dnes po dlouhém ?ekání naplňuje. Dívá se jim do o?í, podává jim ruku, jim, obětem této země zni?ené násilím a nenávistí, vedle něj arcibiskup z Canterbury Welby a moderátor Skotské církve Greenshields, "brat?i", kte?í ho doprovázejí na "této pouti za mír". Pak jeho zvolání:
"V?echny se srdcem na dlani ?ádám: p?ij?me na pomoc Ji?nímu Súdánu, nenechávejme jeho lid, který tolik trpěl a trpí, samotný!”
Jejich o?i se od pape?e neodtrhnou, nerozumějí italsky, ale vědí, ?e mluví k nim a za ně, ?e je jejich hlasem. Franti?ek znovu vyzývá vládce, aby ukon?ili v?echny konflikty a vá?ně obnovili mírový proces, aby skon?ilo násilí a lidé se vrátili k d?stojnému ?ivotu."
“Právě kv?li devastaci zp?sobené násilím a povodněmi musely miliony na?ich bratr? a sester, jako jste vy, v?etně mnoha matek s dětmi, opustit svou zemi a své vesnice a domovy. Bohu?el se v této su?ované zemi stalo vysídlení nebo uprchlictví bě?nou a kolektivní zku?eností.”
Pouze mír, stabilita a spravedlnost mohou těmto lidem zaru?it "rozvoj a reintegraci", ale nem??eme ztrácet ?as, nem??eme ?ekat:
“Obrovské mno?ství dětí narozených v těchto letech poznalo pouze realitu tábor? pro vysídlené osoby, zapomnělo v?ni domova, ztratilo spojení se svou vlastí, se svými ko?eny, se svými tradicemi.”
Budoucnost nem??e být v táborech pro vysídlené osoby, proto?e děti musí chodit do ?koly a hrát fotbal, odpovídá pape? Josefovi, který je tlumo?níkem utrpení těch nejmen?ích. Jihosúdánská spole?nost se musí otev?ít, stát se jedním národem, mluvit v?emi jazyky, kterými se v zemi mluví, nau?it se p?ijímat ty, kte?í jsou odli?ní, znovu objevit smí?ené bratrství a budovat svou budoucnost spole?ně s budoucností celého spole?enství:
“A je naprosto nezbytné vyhnout se marginalizaci skupin a vytvá?ení ghett. Pro v?echny tyto pot?eby v?ak existuje nutnost míru. A pomoc mnoha lidí, vlastně v?ech.”
V Ji?ním Súdánu p?etrvává "největ?í uprchlická krize v Africe", Franti?ek vyjmenovává dramata, která zemi su?ují: 4 miliony vysídlených osob, dvě t?etiny obyvatelstva posti?ené nedostatkem potravin a podvý?ivou, prognóza humanitární tragédie, která se hrozí zhor?it. Poté se obrací s poděkováním na Saru Beysolow Nyantiovou, zástupkyni zvlá?tního zástupce mise OSN v Ji?ním Súdánu, a opakuje její slova:
Matky, ?eny jsou klí?em k p?eměně země: pokud dostanou správné p?íle?itosti, díky své pracovitosti a svému postoji vá?it si ?ivota, budou schopny změnit tvá? Ji?ního Súdánu, dát mu klidný a soudr?ný rozvoj!
?eny, v?echny, od dívek po babi?ky, musí být chráněny a respektovány, ceněny a ctěny, jinak nebudou mít ?ádnou budoucnost. Ekumenická pou? do Ji?ního Súdánu chce dát "k?ídla" naději těch, kte?í ji nikdy neztratili, těm, kte?í mají sílu modlit se a zpívat, těm, jejich? ruce jsou prázdné, ale srdce plné víry, těm, kte?í navzdory tomu, ?e jsou zraněni bolestí, nep?estávají "snít o lep?í budoucnosti", proto?e i z holé země vysídleného tábora se m??e zrodit nové osivo, které p?inese ovoce.
“Rád bych vám ?ekl: jste zárodkem nového Ji?ního Súdánu, zárodkem plodného a prosperujícího r?stu va?í země. Jste to vy, ze v?ech r?zných etnických skupin, vy, kte?í jste trpěli a trpíte, ale nechcete na zlo odpovídat dal?ím zlem. Vy, kte?í se rozhodujete pro bratrství a odpu?tění, vytvá?íte lep?í zít?ek.”
Oběti bratrovra?edného a ni?ivého násilí mohou být semeny naděje, stromy, které pohlcují zne?i?tění násilí, aby vrátily kyslík bratrství, p?esto?e jsou dnes "zasazeny" v nepohodlí a nejistotě, co? jim v?ak nebrání "za?ít", ?e jsou "zako?eněny ve stejném lidství".
Franti?ek vyzývá v?echny k novému "p?íběhu setkání", aby opustili ten, který se vyzna?uje násilím, a vydali se na cestu jiného, mírového p?íběhu, jeho? p?edními stranami mohou být mladí lidé r?zných etnik:
“Jestli?e konflikty, násilí a nenávist vytrhly z dobré paměti první stránky ?ivota této republiky, ké? jste to vy, kdo znovu napí?e její mírovou historii! Děkuji vám za sílu va?eho ducha a za v?echny va?e dobré skutky, které jsou Bohu tak milé a ?iní ka?dý vá? den vzácným.”
Franti?ek děkuje v?em, kdo pracují pro tuto zemi, od církevních spole?enství p?es misioná?e a? po humanitární a mezinárodní organizace, zejména OSN, proto?e Ji?nímu Súdánu, p?esto?e má "území tak bohaté na zdroje", je t?eba pomáhat zven?í. P?ipomněl humanitární pracovníky, kte?í tam p?i?li o ?ivot, a vysvětlil, ?e je t?eba doprovázet obyvatelstvo "na cestě k rozvoji" a podporovat ho v samostatném r?stu, nap?íklad podporou zemědělství a chovu dobytka. Poslední pape?ova my?lenka smě?uje ke v?em uprchlík?m, kte?í museli opustit zemi, k těm, kte?í se nemohou vrátit, jejich? území bylo okupováno, p?áním je, aby se "mohli vrátit a být protagonisty budoucnosti své země a p?ispívat k jejímu rozvoji konstruktivním a mírovým zp?sobem". A pak následovalo zvlá?tní po?ehnání v?em dětem Ji?ního Súdánu, o které po?ádala Nyakuor Rebecca, malá vysídlená dívka z tábora v D?ubě:
""My t?i jako brat?i udělíme po?ehnání: spolu s mým bratrem Justinem a mým bratrem Iainem udělíme po?ehnání spole?ně. Ké? k vám spolu s ním doputuje po?ehnání mnoha k?es?anských brat?í a sester z celého světa, kte?í vás obejmou a povzbudí, proto?e vědí, ?e ve vás, ve va?í ví?e, ve va?í vnit?ní síle a ve va?ich snech o míru zá?í celá krása lidského bytí.”
